51 CmI 5/2010
Jednací číslo: 51CmI 5/2010-50

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce : Mgr. Pavel UBR, se sídlem Praha 1, Revoluční 1, insolvenční správce dlužníka Ondřeje anonymizovano , anonymizovano , bytem Šestajovice, Čechova 331, zastoupeného JUDr. Přemyslem Krausem, advokátem se sídlem Senovážné nám. 24, 110 00 Praha 1, proti žalovanému : GE Money Auto a.s., IČ 60112743, se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1422/1a, zastoupeného JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, o určení popřené pohledávky

takto :

I. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem Ondřejem anonymizovano , anonymizovano , bytem Šestajovice, Čechova 331 vykonatelnou pohledávku ve výši 803.580,92 Kč z titulu smluvních úroků z prodlení přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Praze pod č.j. KSPH 36 INS 7650/2009.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 23.400,--Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

O d ů v od n ě n í :

Usnesením čj. KSPH 36 INS 7650/2009-A-15 ze dne 10.12.2009 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a žalobce ustanoven insolvenčním správcem. Dne 21.1.2010 byla žalobci doručena přihláška žalovaného pro vykonatelnou pohledávku ve výši 71.062,-Kč na jistině a 857.430,92 Kč na příslušenství ( 30.000,-Kč smluvní pokuta, smluvní úroky z prodlení 803.580,92 Kč, náklady nalézacího řízení 23.850,-Kč). Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná dle pravomocného platebního rozkazu Okresního soudu Praha-východ čj. Ro 196/2003-7 ve znění opravného usnesení čj. Ro 196/2003-12. Právním důvodem vzniku pohledávky byla uzavřená leasingová smlouva č. 95076010 ze dne 6.3.1998 mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem, součástí smlouvy byly Všeobecné smluvní podmínky leasingu IMP Leas a.s. Na přezkumném jednání žalobce popřel nárok na přiznání smluvních úroků z prodlení co do částky 803.580,92 Kč s ohledem na neprokázání právního důvodu jejího vzniku.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že dlužník uzavřel dne 6.3.1998 leasingovou smlouvu, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné smluvní podmínky leasingu. Dle smlouvy se dlužník zavázal k zaplacení 24 měsíčních splátek splatných vždy 16. dne v měsíci. Výše splátek činila 11.927,-Kč. Dne 17.10.2002 věřitel podal návrh na vydání platebního rozkazu. Dne 24.4.2003 byl vydán platební rozkaz čj. Ro 196/2003-7, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 29.5.2003. Dne 9.6.2003 bylo vydáno opravné usnesení Ro 196/2003-9, které nabylo právní moci a stalo se vykonatelným dne 8.7.2003 a dne 8.1.2009 bylo vydáno opravné usnesení čj. Ro 196/2003-12, které nabylo právní moci a stalo se vykonatelným dne 9.1.2009. Dle § 199 odst. 2 IZ lze jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Pravomocným platebním rozkazem bylo dlužníku uloženo zaplatit žalovanému jistinu, smluvní pokutu, úroky z prodlení a náklady řízení, věřitel proto tuto svoji pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení.

Na základě odvolání žalobce byl usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.12.2010, č.j. 15 Cmo 140/2010-35 zrušen rozsudek ze dne 14.05.2010, č.j.-22 a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení s tím, že soud prvního stupně je povinen podle ust. § 199 odst.2 IZ zkoumat otázku platnosti ujednání o smluvních úrocích z prodlení leasingové smlouvě, neboť dlužník se v daném případě nedomáhá jiného právního posouzení věci. Soud prvého stupně se v důsledku nesprávného právního závěru o nedůvodnosti žaloby nezabýval námitkai a tvzeními žalobce, které byly důvodem popření sporné pohledávky.

Žalovaný se k jednání soudu včas a řádně omluvil o odročení jednání nepožádal, soud proto věc projednal a rozhodl podle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.

Žaloba byla podána včas, když přihláška žalovaného byla přezkoumána při jednání dne 12.2.2010, insolvenčním správcem popřena v rozsahu 803.580,92 Kč a žaloba podána dne 1.3.2010. Vzhledem k tomu, že pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná a byla popřena insolvenčním správcem, byla podána i oprávněnou osobou, jíž byl v daném případě insolvenční správce (ust.§ 199 IZ).

Pohledávka, kterou žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka, je pohledávkou vykonatelnou, neboť byla přiznána pravomocným a vykonatelným platebním rozkazem Okresního soudu Praha-východ výše uvedené spisové značky. Insolvenční správce pohledávku popřel v rozsahu výše uvedeném z toho důvodu, že nárok žalovaného, pokud se týká úroků z prodlení, měl být posouzen v souladu o.z., kdy bylo možné požadovat pouze zákonný úrok z prodlení.

Z provedených důkazů soud zjistil, že platebním rozkazem Okresního soud Praha-východ č.j. Ro 196/2003-7 ze dne 24.3.2003, které nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 29.5.2003 byla dlužníku uložena povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalovaného částku 21.593,-Kč se smluvním úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 30.000,-Kč a náklady řízení ve výši 23.850,-Kč. Platební rozkaz byl opraven usnesením z 8.1.2009 (č.j. Ro 196/2003-12), které nabylo právní moci a vykonatelnosti 9.1.2009. Žalovaný je právním nástupcem GE Capital Leasing. Žalovaný byl vyzván k doplnění přihlášky žalobcem dne 15.1.2010 a žalobce pohledávku popřel co do částky 803.580,92 Kč s tím, že smluvní vztah se řídí ustanoveními o.z. a nelze proto sjednat smluvní úrok z prodlení a lze požadovat pouze úroky z prodlení v zákonem stanovené výši.

Mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalovaného IMP Leas a.s. byla uzavřena dne 06.03.1998, leasingová smlouva č. 95076010 jejímž předmětem byl finanční leasing motorového vozidla BMW 525i, r.v. 1992, č. karoserie WBAHD61040BK87224. Smlouvou se dlužník zavázal k placení leasingových splátek po dobu 36 měsíců ve výši 11.927,--Kč měsíčně. Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné smluvní podmínky leasingu IMP Leas, a.s. (dále jen VSP), se kterými vyslovil dlužník souhlas svým podpisem. V čl. VI. VSP platby a prodlení v platbě v odstavci třetím bylo sjednáno, že neuhradí-li nájemce splátku nebo vedlejší platbu v době splatnosti, zavazuje se pronajímateli uhradit dohodnutý úrok ve výši 0,3% z dlužné částky za každý i započatý den prodlení a správní poplatek za vystavení penalizační faktury ve výši stanovené interními předpisy pronajímatele.

Podle ust.§ 262 odst. 1 obch.zák. ve znění platném ke dni uzavření smlouvy 06.03.1998 si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v ust.§ 261 obch.zák. se řídí tímto zákonem. Podle odst.2 citovaného ustanovení dohoda dle odst.1 vyžaduje písemnou formu.

V souzeném případě byla leasingová smlouva, která není v našem právním řádu jako smluvní typ upravena uzavřena mezi dlužníkem-fyzickou osobou nepodnikatelem v postavení spotřebitele na straně jedné a právním předchůdcem žalovaného, který byl právnickou osobu. Njedná se v tomto případě o závazkový vztah spadající pod ust.§ 261 obch.zák. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o tom, že jejich závazkový vztah, se bude řídit ustanoveními obchodního zákoníku (ust.§ 262 obch.zák.). Žalovaným předložená leasingová smlouvy č. 95076010 ani VSP neobsahují takovou to písemnou dohodu.

Nelze než dospět k závěru, že v daném případě, kdy je na jedné straně smluvního vtahu fyzická osoba-spotřebitel a na druhé straně právnická osoba a nebyla sjednána dohoda podle ust. 262 obch.zák., nejedná se ani o smlouvu, která by byla typově podřazena pod ust. § 261 obch.zák.-absolutní obchod je nutno posoudit po právní stránce smluvní vztah mezi jejími účastníky podle ustanovení občanského nikoliv obchodního zákoníku.

Podle občanského zákoníku na rozdíl od úpravy obsažené v obchodním zákoníku (ust.§ 369 obch.zák.) lze požadovat úroky z prodlení pouze v zákonem stanovné výši. Soud nemá důvod se v případě právního posouzení věci odchýlit od stanoviska vysloveného v rozsudku NSČR ze dne 17.03.2005, sp.zn. 33 Odo 1117/2003, v němž se uvádí, že výši úroku z prodlení nelze v občanskoprávních vztazích stanovit dohodu účastníků v jiné výši, než jaká je v souladu s odkazem obsaženým v ust.§ 517 odst.2 o.z. stanovena prováděcím právním předpisem. Nelze tedy než uzavřít, že nárok žalovaného na smluvní úroky z prodlení v kontextu výše uvedeného není po právu.

S ohledem na výše uvedené soud proto návrhu žalobce vyhověl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 163 IZ, § 142 odst. 1, § 149 o.s.ř., když v řízení úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení, které tvoří v prvním řízení před soudem prvního stupně odměna advokáta podle ust. § 8 vyhl.č. 484/2000 Sb. v částce 9.000,--Kč, tři režijní paušály po 300,--Kč podle ust. § 13 vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepsání žaloby, účast na jednání) + 20% DPH v částce 1.980,--Kč. Za odvolací řízení náleží žalobci odměna podle ust.§ 8, krácená o 50% podle ust. § 18 odst.1 vyhl.č. 484/2000 Sb. v částce 4.500,--Kč, jeden režijní paušál 300,--Kč (sepis odvolání) podle vyhl.č. 177/1996 Sb. + 20% DPH v částce 960,--Kč. Za druhé řízení před soudem prvního stupně pak odměna advokáta podle ust.§ 8, krácená o 50% podle ust.§ 18 odst. 1 vyhl.č. 484/2000 Sb., jeden režijní paušál 300,--Kč (účast na jednání) podle vyhl.č. 177/1996 Sb. + 20% DPH v částce 960,--Kč. Celkem za jednání před soudy obou stupňů byly přiznány náklady řízení žalobce v částce 23.400,--Kč.

Lhůta k plnění byla stanovena podle ust.§ 160 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 11. března 2011

JUDr. Jitka Drobná, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: K. Ondráková