50 ICm 2760/2012
Jednací číslo: 50 ICm 2760/2012-50 (KSPH 36 INS 25777/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně Investment BONUS, spol. s.r.o., IČ: 28179803, se sídlem Korunní 810/104, 101 00 Praha-Vinohrady, zastoupené Mgr. Michalem Müllerem, advokátem se sídlem Vinohradská 1511/230, 100 00 Praha 10, proti žalovanému Ing. Vladimíru Boučkovi, MBA, se sídlem U Studánky 26, 170 00 Praha 7, insolvenčnímu správci majetkové podstaty dlužníka Borise anonymizovano , anonymizovano , bytem Lesní 573, 294 42 Luštěnice, v řízení o žalobě na určení popřené pohledávky, rozsudkem pro uznání

takto :

I. Určuje se, že pohledávky žalobkyně v celkové výši 29.919,68 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 36 INS 25777/2012 jsou co do důvodu i výše po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 08. 2013 domáhá určení, že její pohledávky z titulu nespláceného úvěru ze smlouvy ze dne 22. 10. 2007, č. 115/13412/07/SME/PRP, a neuhrazeného poplatku za vedení účtu č. 5001151321/5500 v celkové výši 29.919,68 Kč evidované pod č. P 4/1 a č. P 4/2 v insolvenčním řízení na majetek dlužníka jsou co do důvodu i výše po právu. Jak soud ověřil i v insolvenčním rejstříku, tyto pohledávky byly žalobkyní přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka dne 19. 12. 2012 a při přezkumném jednání konaném dne 07. 06. 2013 byly insolvenčním správcem popřeny co do pravosti a výše s odůvodněním, že přihláška nebyla doložena žádnými listinami a že dle informace získané dne 18. 02. 2013 od soudní kanceláře se ani k uvedenému datu ve spise žádné listiny nenacházely. O tomto popření byla žalobkyně vyrozuměna přípisem, který jí byl doručen dne 30. 07. 2013 a v němž byla současně vyrozuměna o možnosti podat incidenční žalobu. Žalobkyně v žalobě namítla, že avizované přílohy k přihlášce přiložila a že šlo nejspíše o chybu elektronického formuláře. Vytkla žalovanému, že ji k doplnění příloh nevyzval a k žalobě doložila kopie smluvních dokumentů a dalších souvisejících listin. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána včas a byly splněny i další podmínky řízení, soud vyzval žalovaného podle § 114b o. s. ř., aby se ve lhůtě třiceti dnů písemně vyjádřil ve věci samé. Na výzvu soudu podle § 114b o. s. ř., která byla žalovanému řádně doručena do datové schránky dne 27. 09. 2013, žalovaný reagoval opožděným podáním doručeným soudu dne 18. 11. 2013, ve kterém uvedl, že žalobkyni muselo být známo i bez výzvy, že přílohy insolvenční správce neobdržel. Protože však posledním dnem lhůty k podání vyjádření bylo pondělí 28. 10. 2013, nelze již k podání ze dne 18. 11. 2013 z důvodu opožděnosti přihlížet. Podle § 153a o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Vzhledem k tomu, že žalovaný i přes poskytnuté poučení zaslal vyjádření opožděně a ve věci lze uzavřít smír, byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Soud proto vyšel z tvrzení žalobkyně, přihlédl k doloženým listinám a žalobě rozsudkem pro uznání plně vyhověl (k možnosti a podmínkám postupu podle § 114b odst. 5 o. s. ř. v incidenčním sporu srov. analogicky usnesení Nejvyššího soudu ČR z 28. 02. 2013, sp. zn. 29 ICdo 5/2012). Pro úplnost též soud podotýká, že je mu známo, že žalovanému zaniklo k 31. 12. 2012 právo vykonávat funkci insolvenčního správce (viz listina sp. zn. 36 INS 25777/2012-D-4). Tato skutečnost však nemá vliv na již zahájená řízení, jak potvrzuje ustálená judikatura (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 01. 06. 2011, sp. zn. 3 VSPH 237/2011, KPSH 41 INS 4795/2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 133/2011). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by měla žalobkyně právo na náhradu nákladů v plné výši. Podle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona však nelze v řízení o popření pohledávky uložit náhradu nákladů řízení neúspěšnému insolvenčnímu správci. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání. Odvolání lze podle § 205b o. s. ř. odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen (ledaže místo samosoudce rozhodoval senát), anebo skutečnostmi či důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř. Odvolání se podává ve dvou vyhotoveních u Krajského soudu v Praze, se sídlem Náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5. O odvolání rozhoduje Vrchní soud v Praze.

V Praze dne 26. listopadu 2013 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Markéta Kasardová