50 ICm 1927/2013
Jednací číslo: 50 ICm 1927/2013-103 (KSPH 42 INS 17992/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce JUDr. Jaroslava Hrnčíře, se sídlem Rumunská 12, 120 00 Praha 2, insolvenčního správce majetkové podstaty dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykova 840, 280 02 Kolín II, zastoupeného JUDr. Evou Metzkerovou, advokátkou, se sídlem Rumunská 12, 120 00 Praha 2, proti žalované DOLPHINS CORPORATION LTD., reg. č. 009257, se sídlem Suite 13, Oliaji Trade Center, First Floor, Francis Rachel Street, Victoria, Mahé, Seychelská republika, zastoupené Mgr. Petrem Budzińskim, advokátem, se sídlem Záblatí 22, 594 53 Osová Bítýška, o žalobě na popření pravosti, eventuálně na popření pořadí vykonatelné pohledávky

takto :

I. Určuje se, že pohledávka žalované přihlášená do insolvenčního říze ní Krajského soudu v Praze, sp. zn. KSPH 42 INS 17992/2012, v celkové výši 85.769,98 Kč ne ní po právu.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 20.570,-Kč k rukám zástupkyně žalobce, JUDr. Evy Metzkerové.

III. Žalované se ukládá, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatila České republice-Krajskému soudu v Praze soudní poplatek za žalobu ve výši 5.000,-Kč

na účet Krajského soudu v Praze č. 19-8729111/0710, VS: 4350192713.

Od ůvo d ně n í :

Žalobce se z pozice insolvenčního správce dlužnice žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 05. 2013 domáhá určení, že jím na přezkumném jednání konaném dne 29. 04. 2013 učiněné popření vykonatelné pohledávky žalované je po právu a dále, že příslušenství pohledávky ve výši 62 141,98 Kč není zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Žalobce odkázal na přihlášku pohledávky žalované, z níž plyne, že její právní předchůdkyně do insolvenčního řízení dlužníků přihlásila vykonatelnou pohledávku v celkové výši 85 769,98 Kč sestávající z jistiny v částce 23.628,-Kč a z příslušenství v podobě smluvního úroku, splatného úroku a nákladů soudního řízení ve výši 62.141,98 Kč, jež vznikla z titulu smlouvy o úvěru č. 20/94/71/0193 uzavřené dne 28. 03. 1994 mezi dlužnicí a společností Ekoagrobanka a.s. v likvidaci jako věřitelkou. Tato pohledávka byla následně postoupena na původní žalovanou v tomto řízení (D&I CONSULTING LIMITED, registrační číslo 04867734, se sídlem Dunstan Close 10, N2 OUX, Londýn, Spojené Království) a poté na současnou žalovanou. Pohledávka je vykonatelná na základě platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Kolíně dne 20. 10. 2006 pod č. j. 35 Ro 227/2006-23. Zajištění této pohledávky v plné výši zástavním právem k rekreační budově a stavebnímu pozemku v obci Ledečko pak má plynout ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. 20/94/71/0193 A uzavřené též dne 28. 03. 1994. Žalobce však namítl, že jistina pohledávky i její příslušenství v podobě úroku a nákladů řízení byly za dlužnici uhrazeny společností 1.faktorská s.r.o, IČ 26777355, se sídlem (aktuálně) Husitská 107/3, 130 00 Praha 3-Žižkov (dále jen 1.faktorská ), a to na základě smlouvy o půjčce č. 1 F 100226/2006, v jejímž bodě II. dlužnice tuto společnost jako věřitele pověřila k zaplacení pohledávek ze shora zmíněného pravomocného platebního rozkazu Okresního soudu v Kolíně. Uvedená společnost také do insolvenčního řízení na majetek dlužnice pohledávku vzniklou z této smlouvy o půjčce přihlásila. Popření pořadí této pohledávky se pak zakládá na tom, že zástavní právo zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. 20/94/71/0193 A bylo sjednáno pouze k pohledávce (zřejmě myšleno k její jistině), nikoliv již k jejímu příslušenství. Žalovaná ve svém vyjádření konstatovala, že na předmětnou pohledávku neeviduje žádnou přímou platbu od dlužnice či někoho jiného a žádá, aby uskutečnění platby žalobce prokázal. Uvedla také, že nedisponuje doklady o oznámení postoupení pohledávky na původní žalovanou. Pokud jde o zajištění, ze zástavní smlouvy neplyne, že by mělo zástavní právo zajišťovat pouze jistinu, naopak zajišťuje pohledávku z úvěrové smlouvy včetně příslušenství, což potvrzuje čl. V úvěrové smlouvy stanovící, že zástavní právo zaniká dnem splacení úvěru včetně vzniklých úroků. V průběhu jednání žalobce poukázal na to, že variabilní symbol odeslané platby odpovídá značce uvedené pod č. j. platebního rozkazu Okresního soudu v Kolíně. V důsledku opožděného zpracování vyjádření žalované soudní kanceláří soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 20. 08. 2013, č. j.-20 (vyjádření bylo do spisu založeno až po jeho vydání), který byl následně k odvolání žalované zrušen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 10.2014, č. j. 104 VSPH 199/2014-67. V průběhu odvolacího řízení došlo v návaznosti na postoupení pohledávky a rozhodnutí insolvenčního soudu podle ustanovení § 18 odst. 2 insolvenčního zákona k záměně osoby žalované v tomto incidenčním sporu. Z insolvenčního spisu soud zjistil, že usnesením ze dne 18. 02. 2013, č. j. KPSH 42 INS 17992/2012-A-21, byl zjištěn úpadek dlužnice, na její majetek byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Dne 17. 09. 2012 byla soudu doručena přihláška právní předchůdkyně žalované, kterou do insolvenčního řízení na majetek dlužnice přihlásila vykonatelnou pohledávku v celkové výši 85 769,98 Kč sestávající z jistiny v částce 23.628,-Kč a z příslušenství v podobě smluvního úroku, splatného úroku a nákladů soudního řízení ve výši 62.141,98 Kč, jež vznikla z titulu smlouvy o úvěru č. 20/94/71/0193 uzavřené dne 28. 03. 1994 mezi dlužnicí a společností Ekoagrobanka a.s. v likvidaci jako věřitelkou a následně byla postoupena na původní žalovanou. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná na základě platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Kolíně dne 20. 10. 2006 pod č. j. 35 Ro 227/2006-23, a jako zajištěná v plné výši zástavním právem k budově č. e. 1020 na pozemku st. p. 258 a k tomuto pozemku v k. ú. a obci Ledečko. Podle protokolu z přezkumného jednání konaného dne 29. 04. 2013 popřel žalobce z pozice insolvenčního správce co do pořadí i výše celou pohledávku žalované. Z upraveného seznamu přihlášených pohledávek nicméně vyplynulo, že žalobce pohledávku žalované popřel co do pravosti a výše, přičemž příslušenství k pohledávce popřel i co do pořadí. Jako důvod uvedl, že podle tvrzení dlužnice byl závazek uhrazen společností 1. faktorská. V případě příslušenství pohledávky pak bylo popření pořadí odůvodněno tím, že zástavní smlouva se nevztahuje na příslušenství pohledávky. Dlužnice pohledávky popřela jen co do výše a pořadí, a to s odkazem na splacení pohledávky 1.faktorskou. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 03. 01. 2014, č. j. KPSH 42 INS 17992/2012-P4-3, bylo připuštěno, aby namísto původní žalované do řízení jako věřitel vstoupila nynější žalovaná. Z úvěrové smlouvy č. 20/94/71/0193 uzavřené dne 28. 03. 1994 mezi dlužnicí a Ekoagrobankou a.s. jako věřitelem (dále jen úvěrová smlouva ) vyplynulo, že touto smlouvou byl dlužnici poskytnut krátkodobý investiční úvěr pro účely podnikání (koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje) v celkové výši 60.000,-Kč k vyplacení v březnu 1994 a splatný dne 25. 01. 1995. Z dohody o zaplacení dluhu uzavřené dne 08. 10. 1997 mezi dlužnicí a Ekoagrobankou, a.s. dále vyplynulo, že dlužnice zůstatek úvěru z úvěrové smlouvy (jistina po splatnosti ve výši 23.628,-Kč a dlužné úroky ve výši 19.412,-Kč spolu s úrokem ve výši 24 % ročně) uznala a zavázala se je pod sankcí ztráty splátek postupně uhradit s tím, že poslední splátka se uskuteční dne 30. 09. 2002. Následnými dodatky byl termín poslední splátky posunut až na 31. 10. 2003 a dlužnice vždy opětovně uznala aktuální výši dluhu a podle § 401 obchodního zákoníku prodloužila promlčecí dobu na 10 let. Ze smlouvy o postoupení pohledávky reg. č. 20/94/71/0193 uzavřené mezi Ekoagrobankou, a.s. v likvidaci jako postupitelem a původní žalovanou jako postupníkem dne 23. 02. 2006 soud zjistil, že přihlášená pohledávka plynoucí z úvěrové smlouvy (v té době ve výši 8.187,01 Kč na jistině po splatnosti) byla postoupena na původní žalovanou. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 01. 01. 2013 uzavřené mezi původní žalovanou jako postupitelem a současnou žalovanou jako postupníkem soud ověřil, že sporná pohledávka měla být postoupena na nynější žalovanou. Z platebního rozkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 10. 2006, č. j. 35 Ro 227/2006-23, soud zjistil, že jím byla dlužnici uložena povinnost uhradit původní žalobkyni pohledávku ve výši 23.628,-Kč s 24 % úrokem ročně od 25. 07. 2006 až do zaplacení a se splatným úrokem ve výši 33.198,80 Kč a dále povinnost uhradit jí náhradu nákladů řízení ve výši 10.708,-Kč. Podle připojené doložky nabyl platební rozkaz právní moci dne 10. 02. 2007. Z kopie výpisu z kontokorentního účtu č. 428795369/0800 vedeného pro společnost 1.faktorskou (předložena ve věci sp. zn. 50 ICm 1981/2013) má soud za doložené, že dne 11. 12. 2006 tato společnost z půjčky poskytnuté dlužnici vyplatila částku 69.772,-Kč na účet č. 35-4410750267/0100 pod variabilním symbolem 20060573 včetně uvedení rodného čísla a jména dlužnice, aniž by však bylo specifikováno, zda se úhrada vztahuje na jistinu či příslušenství závazku. Ze zprávy Komerční banky ze dne 04. 09. 2015 soud zjistil, že účet č. 35-4410750267/0100 byl v době připsání platby běžným účtem pro úschovu advokáta a jeho majitelem byl Mgr. Tomáš Rašovský. Z oznámení právního zastoupení a výzvy k úhradě ze dne 14. 06. 2006, zn. 2006-0573/385, přiloženého původní žalovanou k návrhu na vydání platebního rozkazu Okresním soudem v Kolíně vyplývá, že původní žalovaná (právně zastoupená Mgr. Tomášem Rašovským, resp. jeho substitutem-zástupcem současné žalované, Mgr. Petrem Budzińskim) dlužnici oznámila, že dlužnou částku má uhradit právě na účet č. 35-4410750267/0100. Z platebního rozkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 10. 2006, č. j. 35 Ro 227/2006-23, lze dopočíst, že ke dni úhrady závazku (13. 12. 2006 při zohlednění tehdy platné dvoudenní lhůty pro bezhotovostní převody) společností 1.faktorská činil soudem přiznaný závazek dlužnice celkem částku 69.740,94 Kč, sestávající z jistiny ve výši 23.628,-Kč, úroku ve výši 35.404,94 Kč (z toho za období 25. 07. 2006-13. 12. 2006 ve výši 2.206,14 Kč) a náhrady nákladů řízení ve výši 10.708,-Kč. Po úhradě částky 69.772,-Kč tedy byl uhrazen celý dluh a ještě vznikl přeplatek 31,06 Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že 1.faktorská na popud dlužnice celou pohledávku žalované uhradila již dne 11. 12. 2006 na bankovní účet určený k úhradě původní žalovanou. Přihlášená pohledávka tudíž není po právu, když původní žalovaná se smlouvou ze dne 01. 01. 2013 pokusila na současnou žalovanou postoupit neexistující pohledávku. Žaloba na určení neexistence přihlášené pohledávky je tedy důvodná. Protože přihlášená pohledávka neexistuje, je již nadbytečné rozhodovat o druhém žalobním petitu na určení pořadí pohledávky, neboť u neexistující pohledávky nelze uvažovat o jejím pořadí. Z tohoto hlediska má požadavek na určení pořadí pohledávky z povahy věci charakter eventuálního petitu, o němž v případě úspěchu primárního požadavku soud již nemusí rozhodovat. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zakotvujícího zásadu úspěchu ve věci. Žalobce byl zcela úspěšný, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 20.570,-Kč. Uvedená částka je tvořena mimosmluvní odměnou advokáta za pět úkonů právní služby týkající se tarifní hodnoty 50.000,-Kč (srov. obdobně usnesení NS ze dne 27. 06. 2013, sp. zn. 29 ICdo 13/2013), tedy pětkrát úkon po 3.100,-Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 27. 12. 2013 a účast u dvou jednání v trvání do dvou hodin) podle ustanovení § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif ), z pěti režijních paušálů po 300,-Kč za náhradu hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z náhrady za DPH ve výši 21 % z předchozích částek podle § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 3.570,-Kč. Posledním výrokem soud uložil neúspěšné žalované zaplatit v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ) soudní poplatek za podanou žalobu, jenž činí 5.000,-Kč podle položky 13 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků, neboť žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích osvobozen a žalované náhrada nákladů nepřísluší a osvobozena od soudních poplatků není.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání. Odvolání se podává ve dvou vyhotoveních u Krajského soudu v Praze, se sídlem Náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5. O odvolání rozhoduje Vrchní soud v Praze.

V Praze dne 16. září 2015 Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Marcela Engelová