4 VSPH 998/2016-B-30
MSPH 78 INS 22934/2014 4 VSPH 998/2016-B-30

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice Lindy anonymizovano , anonymizovano , IČO 74231804, bytem Praha 10, Velenovského 3261/2, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2016, č.j. MSPH 78 INS 22934/2014-B-21,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2016, č.j. MSPH 78 INS 22934/2014-B-21 se v bodech I., II. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zrušil oddlužení dlužnice Lindy anonymizovano (dále jen dlužnice; bod I. výroku) a na majetek dlužnice prohlásil konkurs (bod II. výroku), jenž bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně toliko uvedl, že usnesením ze dne 18.6.2015 (B-12) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, že ho insolvenční správce JUDr. Manuel Villalobos (dále jen správce) ve své zprávě ze dne 22.11.2015 (B-14) informoval o tom, že dlužnice splátkový kalendář neplní a je v prodlení s úhradou splátek za dva měsíce, když dosavadní míra uspokojení věřitelů představuje pouze 1,85 % hodnoty zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů, a ve zprávě ze dne 12.2.2016 (B-19) uvedl, že dlužnice stále splátkový kalendář neplní, když poslední platba byla realizována dne 21.9.2015, přičemž podle názoru správce jsou dány podmínky pro zrušení schváleného oddlužení s tím, že úpadek dlužnice by měl být nadále řešen konkursem.

K jednání konanému dne 16.2.2016, na němž měla dlužnice podat vysvětlení ohledně neplnění splátkového kalendáře v souvislosti s možností zrušení jejího oddlužení, se dlužnice bez omluvy nedostavila, k situaci vzniklé v řízení se nijak nevyjádřila a žádné řešení nenavrhla, čímž dle soudu I. stupně rezignovala na svoji obranu vůči tvrzením správce o neplnění splátkového kalendáře a o neplnění podstatných náležitosti svého oddlužení. Soud I. stupně uzavřel, že dlužnice neplněním splátkového kalendáře neplní základní podmínku oddlužení vyslovenou isir.justi ce.cz v § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ), a tedy předpoklad, že hodnota plnění, které by měli obdržet nezajištění věřitelé, nebude nižší než 30 % hodnoty jejich pohledávek. Jelikož dosavadní plnění dlužnice věřitelům nedosahuje ani 2 % hodnoty jejich pohledávek, soud I. stupně s odkazem na § 418 odst. 1 písm. a), b) IZ zrušil schválené oddlužení dlužnice a na její majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala (B-23), neboť s ním nesouhlasila. Uvedla, že ke zrušení jejího schváleného oddlužení došlo shodou nešťastných okolností, když se k jednání nařízenému na den 16.2.2016 nedostavila, jelikož se jí předvolání k jednání dostalo do rukou až dne 8.3.2016. Popřela, že by nekomunikovala se správcem a že by neplnila své povinnosti. Vysvětlovala, že se snažila začátkem února 2016 soudu písemně objasnit, proč řádně neplatí stanovené splátky, neboť je matkou samoživitelkou, jíž se splácením pomáhá její matka, která je však v důsledku operace obou očí v dlouhodobé pracovní neschopnosti, a tak jí nemůže dočasně pomáhat. Její žádosti o přesunutí dlužných splátek na konec splátkového období však soud I. stupně nevyhověl.

Na výzvu odvolacího soudu ze dne 17.10.2016 (B-27), jež jí byla doručena dne 20.10.2016, aby se dlužnice vyjádřila k tomu, zda souhlasí s tím, aby o jejím odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení odvolacího jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude odvolací soud předpokládat, že s rozhodnutím o odvolání bez nařízení jednání souhlasí, a aby předložila veškeré listiny (např. kvitanci, darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu s úředně ověřenými podpisy apod.), z nichž bude patrné, že jednorázově doplatila částku 10.000,-Kč na dlužných platbách pro nezajištěné věřitele, nebo že je schopna od října 2016 navýšit své příjmy tak, aby výše měsíčních splátek na oddlužení činila nejméně 5.000,-Kč, dlužnice nijak nereagovala.

Správce ve zprávě ze dne 31.10.2016 (B-28) uvedl, že od podání jeho předchozí zprávy ze dne 12.2.2016 nedošlo u dlužnice prakticky k žádné změně, pokud jde o plnění splátkového kalendáře, když poslední platbu na úhradu svých závazků v rámci plnění splátkového kalendáře dlužnice zaslala dne 21.9.2015. V rámci splátkového kalendáře tak bylo věřitelům se zjištěnými pohledávkami v celkové výši 665.754,21 Kč do dne podání zprávy vyplaceno 12.300,-Kč, a tedy dosavadní uspokojení věřitelů činí 1,85 % hodnoty jejich pohledávek. Správce dále uvedl, že dlužnice s ním komunikovala pouze telefonicky, případně e-mailem, v současné době ale na e-maily správce nereaguje a telefonní číslo, které používala, již neexistuje. Úřadem práce České republiky bylo správci k jeho žádosti dne 21.10.2016 sděleno, že dlužnice má přiznané dávky státní sociální podpory, konkrétně rodičovský příspěvek, Pražská správa sociálního zabezpečení správci sdělila, že dlužnice byla naposledy zaměstnána v říjnu 2010 a od té doby není u dlužnice v centrální evidenci České správy sociálního zabezpečení uveden žádný zaměstnavatel. S ohledem na tyto skutečnosti správce uzavřel, že dlužnice není schopna splátkový kalendář plnit.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 3 IZ za použití § 101 odst. 4 o.s.ř.), přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Ze spisu odvolací soud ověřil správnost všech rozhodných skutečností, na nichž soud I. stupně vystavěl napadené usnesení, tedy především to, že dlužnice již po dobu jednoho roku (od října 2015) řádně neplní schválené oddlužení. Ze zprávy správce ze dne 22.11.2015 (B-14) odvolací soud zjistil, že dlužnice plnila povinnosti dle schváleného splátkového kalendáře jen do měsíce září 2015, a to nepravidelně, s prodlením a po četných urgencích a poučeních ze strany správce. Dlužnice zaslala správci na splátkový kalendář první splátku za měsíc červenec 2015 ve výši 5.000,-Kč, obdrženou jako dar dle darovací smlouvy uzavřené s matkou dlužnice, ve dvou platbách, v srpnu 2015 nezaslala žádnou platbu a až dne 21.9.2015 po urgencích zaslala správci částku 10.000,-Kč, čímž uhradila splátku za měsíc srpen a září 2015, přičemž se jednalo o poslední platbu ze strany dlužnice. Z poslední zprávy správce ze dne 31.10.2016 (B-28) je patrné, že stav zůstal nezměněn a dlužnice je tak od října 2015 v prodlení s plněním splátkového kalendáře, když doposud uhradila pouze 1,85 % hodnoty zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů. Dlužnice se rovněž nedostavila k jednání před soudem I. stupně nařízenému na den 16.2.2016, když odvolací soud ověřil, že předvolání k tomuto jednání bylo dlužnici doručeno do vlastních rukou dne 7.12.2015, a že se tedy tvrzení dlužnice obsažené v jejím odvolání, že o jednání nevěděla, nezakládá na pravdě.

Dlužnice tedy již více než jeden rok neplní své povinnosti, když od října 2015 nezaslala správci na schválený splátkový kalendář ani jedinou platbu, bez omluvy se nedostavila k jednání před soudem I. stupně a nijak nereagovala na výzvy soudu I. stupně i soudu odvolacího. Dlužnice rovněž po celou dobu trvání splátkového kalendáře nepředložila soudu ani jednou přehled svých příjmů za uplynulé období (§ 412 odst. 1 písm. d) IZ). Důvody, pro něž dlužnice neplní oddlužení (dlouhodobá pracovní neschopnost dárkyně), jsou pro posouzení věcné správnosti napadeného usnesení bezvýznamné. Pokud si dlužnice nebyla schopna obstarat pravidelný dostatečný zdroj příjmů pro řádné plnění oddlužení, není žádného důvodu k pokračování splátkového kalendáře, jenž dlužnice řádně neplní již po dobu jednoho roku. Dlužnice ani přes výzvu odvolacího soudu nepředložila nic, z čeho by bylo lze spolehlivě usuzovat, že překonala výpadek v plnění splátkového kalendáře tím, že by doplatila schodek v jeho plnění a obnovila pravidelné měsíční splátky v potřebné výši. Třeba připomenout, že splátkový kalendář trvá jen 5 let a tuto lhůtu nelze překročit.

Odvolací soud je přesvědčen o tom, že dobrodiní institutu oddlužení náleží především čestnému a poctivému dlužníkovi, tedy dlužníkovi, který projevuje zřetelně patrnou snahu dostát svým splatným závazkům tak, aby žádný z jeho věřitelů nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo jejich rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení (srov. § 5 písm. a/ IZ). Pokud dlužník takový úmysl nesleduje, nelze oddlužení nejen povolit nebo schválit, ale ve schváleném oddlužení nelze ani pokračovat.

Protože soudem I. stupně správně zjištěný skutkový stav věci zůstal nezměněn i za odvolacího řízení, když dlužnice v insolvenčním řízení neplní své povinnosti (§ 418 odst. 1 písm. a/ IZ) a již po dobu jednoho roku není splátkový kalendář řádně plněn (§ 418 odst. 1 písm. b/ IZ), shledal odvolací soud odvolání dlužnice neopodstatněným. Proto usnesení v napadených bodech I., II. výroku podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 14. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková