4 VSPH 988/2015-P5-7
KSHK 42 INS 27859/2012 4 VSPH 988/2015-P5-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: Miroslav anonymizovano , anonymizovano , bytem v Košťálově 201, o odvolání věřitelů č. 5 Josefa Hloušky, nar. 1950, a Aleny Hlouškové, nar. 1951, oba bytem v Semilech, Nad Špejcharem 734, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 27859/2012-P5-2 ze dne 23. dubna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 27859/2012-P5-2 ze dne 23. dubna 2015, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku uvedeným usnesením odmítl pro opožděnost přihlášku pohledávky P5 věřitelů č. 5 Josefa Hloušky a Aleny Hlouškové (dále jen odvolatelé) v celkové výši 1.995.163,69 Kč (bod I. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí jejich účast v insolvenčním řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 1.7.2013 (A-21) rozhodl o zjištění úpadku dlužníka, na jeho majetek prohlásil (nepatrný) konkurs, ustanovil Ing. Hanu Slavíkovou insolvenční správkyní (dále jen správkyně) a zároveň vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku na předepsaném formuláři a poučil je o tom, že k opožděně podaným přihláškám se nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Konstatoval, že usnesení ze dne 1.7.2013 (A-21) bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku a lhůta k podání přihlášek uplynula dne 31.7.2013. Protože odvolatelé uplatnili přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení až dne 21.4.2014 (správně mělo být 21.4.2015), soud prvního stupně ji pro opožděnost odmítl s odkazem na § 173 odst. 1 ve spojení s § 185 insolvenčního zákona (dále též IZ).

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se odvolatelé včas odvolali (P5-3) a požadovali, aby odvolací soud označil, zda byla porušena jejich práva zaručená Ústavou ČR, zda byli poškozeni jednáním správkyně a zda je povinna škodu nahradit, nebo zda musejí svá práva uplatnit prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Vysvětlovali důvody vzniku a výši své pohledávky a uváděli, že respektují Ústavu ČR, ale jsou omezováni insolvenčním zákonem. Argumentovali, že jakožto právně nevzdělané osoby nevěděli, že je zákonem stanoveno mít internetové připojení, ovládat PC, sledovat insolvenční rejstřík a vývěsku Krajského soudu v Hradci Králové. Odkazovali na řízení sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008 (s tím, že účastníky řízení jsou také věřitelé s nároky za podstatou) a na pojištění insolvenčních správců a samostatných likvidátorů. Nechápali, jak se měli dozvědět o zahájeném insolvenčním řízení a o lhůtě k přihlášení pohledávek podle § 136 odst. 4 IZ, přičemž jim tyto informace byly zamlčeny dlužníkem i správkyní, která je měla úmyslně informovat opožděně, přestože o existenci jejich pohledávky věděla.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel odvolací soud z rozhodného znění příslušných ustanovení IZ platných do 31.12.2013, a to ve smyslu přechodných ustanovení obsažených v čl. II. zákona č. 294/2013 Sb., jímž byl s účinností ode dne 1.1.2014 novelizován IZ.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se podle § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání podle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 IZ) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o úpadku [blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008, sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (R 25/2009), usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009, sp. zn. I. ÚS 2536/08].

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně v rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka ze dne 1.7.2013 (A-21) stanovil (v bodě VI. výroku) věřitelům přihlašovací lhůtu 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku včetně poučení o následcích zmeškání určené lhůty podle § 173 odst. 1 IZ. Toto usnesení bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku a stanovená 30 denní lhůta k podávání přihlášek započala ve smyslu § 57 odst. 1 o.s.ř. běžet následujícího dne a uplynula dne 31.7.2013. Vzhledem k tomu, že tato lhůta je lhůtou procesněprávní, je podle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Z přihlášky pohledávky odvolatelů (P5-1) odvolací soud zjistil, že byla předána k poštovní přepravě dne 20.4.2015, tedy až po uplynutí přihlašovací lhůty. Závěr soudu prvního stupně o opožděném podání přihlášky je proto věcně správný.

K odvolací argumentaci nezbývá než dodat, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku, který je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu. Proto i zahájení insolvenčního řízení, od nějž počíná běžet lhůta pro podávání přihlášek, oznamuje insolvenční soud podle § 101 IZ pouze vyhláškou podle § 71 IZ, jež spočívá ve vyvěšení oznámení na úřední desce insolvenčního soudu (podle právní úpravy platné a účinné do 31.12.2013) s jeho současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, s nímž se podle § 74 odst. 1 IZ pojí i účinky doručení písemnosti. Zvlášť doručuje soud vyhlášku o zahájení řízení jen stávajícím účastníkům řízení a podle § 430 IZ známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska), a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku, jímž je stanovena konečná lhůta pro podávání přihlášek do insolvenčního řízení, doručuje soud pouze vyhláškou

(§ 71 IZ) a zvlášť je (§ 138 IZ) doručuje pouze dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (dle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům (§ 430 IZ), a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ.

Je tedy zřejmé, že pokud se odvolatelé s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku a s ním spojenou výzvou k přihlášení pohledávek včas neseznámili, jde tato okolnost toliko k jejich tíži, nikoliv k tíži správkyně nebo státu. Jelikož prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení (i pokud by o ně odvolatelé podle § 58 o.s.ř. včas požádali) není podle § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že jejich přihláška podaná po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty, nenastolila procesní účinky zákonem s ní spojené, není předmětem insolvenčního řízení a nemůže v něm být přezkoumána ani uspokojována. Jinak řečeno, odvolací argumentace odvolatelů pro posouzení včasnosti jejich přihlášky postrádá jakoukoli relevanci.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. listopadu 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková