4 VSPH 985/2016-B-49
KSPH 38 INS 17798/2012 4 VSPH 985/2016-B-49

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Daniela anonymizovano , anonymizovano , bytem Čelákovice, Dukelská 1620, o odvolání JUDr. Martina Šípa, sídlem Praha 6, Podbabská 1014/20 proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č.j. KSPH 38 INS 17798/2012-B-43,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č.j. KSPH 38 INS 17798/2012-B-43, se v bodech II., III., IV. výroku z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), určil insolvenčnímu správci JUDr. Martinu Šípovi (dále jen odvolatel) odměnu ve výši 38.115,-Kč s tím, že tato byla uhrazena ve výši 36.300,-Kč v průběhu oddlužení a ve výši 1.815,-Kč bude uhrazena ze zálohy složené dlužníkem (bod II. výroku), přiznal odvolateli náhradu hotových výdajů ve výši 7.562,40 Kč s tím, že tato byla uhrazena ve výši 7.260,-Kč v průběhu oddlužení a ve výši 302,40 Kč bude uhrazena ze zálohy složené dlužníkem (bod III. výroku), uložil odvolateli povinnost vrátit dlužníkovi Danielu Frykovi (dále jen dlužník) případný zůstatek finančních prostředků (bod IV. výroku) a odvolatele zprostil funkce insolvenčního správce (bod V. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně toliko uvedl, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení bylo dne 23.7.2012 zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, že usnesením ze dne 29.8.2012 (A-11) zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením, že usnesením ze dne 7.11.2012 (B-10) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, a že z podání odvolatele ze dne 18.4.2016 zjistil, že dlužník v pravidelných měsíčních splátkách splnil splátkový kalendář, když uhradil 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Soud I. stupně citoval § 38 a § 413 insolvenčního zákona (dále jen IZ) se závěrem, že dlužník řádně splnil splátkový kalendář, a že tím je oddlužení splněno. Proto postupoval podle § 413 IZ, vzal splnění oddlužení na vědomí a současně rozhodl o odměně a výdajích odvolatele tak, že mu náleží dle § 3 písm. b) vyhlášky

č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška) odměna ve výši 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tedy částka 36.300,-Kč za 40 měsíců, a zároveň mu přiznal odměnu i za dva měsíce před povolením plnění oddlužení splátkovým kalendářem , kdy prováděl úkony pro přezkumné jednání a schůzi věřitelů, a že tato odměna bude uhrazena ze složené zálohy dlužníkem. Na náhradu nákladů pak určil částku 7.260,-Kč s tím, že byla uhrazena již v průběhu oddlužení a současně zprostil odvolatele funkce insolvenčního správce.

Jen proti bodům II., III. výroku usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že mu přizná odměnu ve výši 39.900,-Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 7.922,40 Kč včetně DPH. Připomněl, že dne 18.4.2016 (B-41) předložil soudu I. stupně vyúčtování svých nároků v celkové výši 47.822,40 Kč, jež sestávaly z odměny před schválením oddlužení (2x 750,-Kč + 20 % DPH), z hotových výdajů (302,40 Kč za výpis CDCP) a z odměny a z paušální náhrady výdajů za oddlužení (45.720,-Kč včetně DPH za období od 11/2012 do 4/2016), a že neuplatnil nárok na odměnu za období 8/2012.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení nebo změnu.

Odvolací soud především konstatuje, že písemné vyhotovení usnesení obsahuje odůvodnění, jež takřka celé citoval a z něhož nelze zjistit, z jakého důvodu přiznal soud I. stupně odvolateli odměnu a náhradu hotových výdajů v jiné (nižší) výši, než v jaké je odvolatel vyčíslil ve svém podání ze dne 18.4.2016 (B-41). Soud I. stupně neuvedl dobu, za kterou odvolateli odměna a náhrada hotových výdajů náleží, nevyložil, jak dospěl k jím určeným částkám, z čeho sestávají, jaká byla výše zálohy složené dlužníkem a jaká je výše zůstatku, jenž by měl být dlužníkovi vrácen, a jeho právní hodnocení věci je neúplné. Všechny tyto nedostatky činí usnesení v napadených bodech II., III. výroku, jakož i na nich závislém bodě IV. výroku, nepřezkoumatelným.

Pro posouzení odměny a náhrady hotových výdajů je rozhodující právní úprava vyhlášky účinná do 31.12.2013 vzhledem k tomu, že před tímto datem bylo rozhodnuto o způsobu řešení (čl. II. bod 1 přechodných ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb.).

Podle § 38 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odst. 3).

Podle § 3 písm. b) vyhlášky činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 7 odst. 4 vyhlášky náleží insolvenčnímu správci v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku, resp. povolení oddlužení, do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře; tyto správcovy nároky nejsou kryty výše uvedenými paušálními částkami.

O odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem (popř. i za následnou takovou činnost, typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje dle § 5 vyhlášky, tj. určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši s limity dle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19.5.2011, č.j. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B-27); shodně tak třeba posuzovat odměnu a náhradu hotových výdajů správce za dobu, kdy v důsledku jeho splnění insolvenční správce již neplní žádné povinnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře (nevyplácí nezajištěným věřitelům určené částky), neboť ten byl fakticky v důsledku provedeného oddlužení konzumován. Tedy i po splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře již nejsou event. nároky insolvenčního správce kryty paušálními náhradami (§ 3 písm. c/ a § 7 odst. 4/ vyhlášky) a je namístě insolvenčnímu správci přiznat odměnu podle § 5 vyhlášky na základě kritérií v něm uvedených. Režim odměny a náhrady hotových výdajů paušálními částkami pak začíná v měsíci, v němž účinky schváleného oddlužení nastaly.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužník složil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč (A-9), že usnesením ze dne 29.8.2012 (A-11) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, že usnesením ze dne 7.11.2012 (B-10) bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, a že dle podání odvolatele ze dne 18.4.2016 (B-41) dlužník v daném měsíci uspokojil pohledávky nezajištěných věřitelů ze 100 %; tímto podáním vyúčtoval odvolatel též své nároky v celkové výši 47.822,40 Kč tak, že požadoval přiznat odměnu za dobu od povolení oddlužení do jeho schválení ve výši 2x 750,-Kč + 20 % DPH, náhradu hotových výdajů ve výši 302,40 Kč (za výpis CDCP) a odměnu a paušální náhradu výdajů za dobu trvání splátkového kalendáře ve výši 45.720,-Kč včetně DPH (za období od 11/2012 do 4/2016).

Z napadeného usnesení není tak zřejmé, jak soud I. stupně určil výši odměny odvolatele za období od povolení oddlužení do schválení oddlužení a výši jeho hotových výdajů za toto období, za období od schválení oddlužení do splnění splátkového kalendáře a výši jeho paušálních výdajů za toto období, event. odměnu a hotové výdaje odvolatele za období od splnění oddlužení do zproštění odvolatele jeho funkce. Jak shora uvedeno, paušálními náhradami podle § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky jsou kryty všechny nároky insolvenčního správce

(včetně náhrady jeho hotových výdajů) za dobu, kdy je plněno oddlužení plněním splátkového kalendáře, jehož trvání je vždy a jen (max.) 60 měsíců; jakákoliv činnost insolvenčního správce před a po uplynutí realizace splátkového kalendáře a náhrada hotových výdajů podléhají režimu podle § 5 a § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. Takto však soud I. stupně nepostupoval, a proto je jeho rozhodnutí zároveň postaveno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu.

Nad rámec uvedeného třeba upozornit na dikci ustanovení § 7 vyhlášky, jež upravuje náhradu hotových výdajů v odstavci 1 až 3 pro ostatní způsoby řešení dlužníkova úpadku obecně, zatímco pro dobu trvání oddlužení v odstavci 4 zvlášť.

Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení v napadených bodech II., III., a na nich závislém bodě IV. výroku podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil k dalšímu řízení soudu I. stupně, který znovu rozhodne o odměně odvolatele na základě výše uvedených závěrů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 16. května 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková