4 VSPH 983/2016-A-11
MSPH 98 INS 8881/2016 4 VSPH 983/2016-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 9, Brixova 940/35, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2016, č.j. MSPH 98 INS 8881/2016-A-6,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2016, č.j. MSPH 98 INS 8881/2016-A-6, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze uložil dlužníku Miroslavu Dolínovi (dále jen dlužník), aby ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužník návrhem doručeným mu dne 15.4.2016 domáhal zjištění svého úpadku. Citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení a vyšel ze zjištění, že dlužník již nevykonává podnikatelskou činnost, že nevlastní žádný majetek k pokrytí svých závazků, které dosahují výše 3.265.772,22 Kč, že dlužník rovněž nemá v současné době žádné příjmy, a že ze zálohy budou hrazeny nejen hotové výdaje insolvenčního správce, které mu vzniknou po rozhodnutí o úpadku v souvislosti s dohledáváním a zajišťováním majetku dlužníka a přezkoumáváním přihlášených pohledávek, ale také odměna správce. Proto uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž toliko uvedl, že navrhuje, aby napadené usnesení insolvenční soud zrušil a pokračoval v řízení, nebo aby je odvolací soud změnil tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníku neukládá.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno. isir.justi ce.cz

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli -zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Soud I. stupně správně vycházel z toho, že záloha podle § 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník insolvenčním návrhem ze dne 8.4.2016 domáhal zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek. Z návrhu (A-1) a z jeho příloh (A-3) vyplývá, že dlužník podle svého tvrzení eviduje nejméně 8 splatných závazků vůči 8 věřitelům v minimální výši 3.265.772,22 Kč, že nevlastní žádný majetek, a že nemá žádný příjem.

Z dosavadních výsledků řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužníka konkursem, kdy náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna správce, která v konkursu dosahuje-v případě jejího určení dle § 1 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška)-nejméně částky 45.000 Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle § 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45.000 Kč, přičemž je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45.000 Kč bez připočtení event. DPH) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména se soupisem majetkové podstaty, s přešetřením majetkových poměrů dlužníka (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd. Soud I. stupně proto nepochybil, když nemajetnému dlužníku uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že pokud dlužník nepodal svůj insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, když splatnost jeho některých závazků nastala již v 1. polovině roku 2015 a v důsledku čehož dnes není s to složit ani zálohu na krytí minimálních nákladů insolvenčního řízení, jde taková okolnost toliko k jeho tíži, neboť nelze spravedlivě požadovat, aby stát nesl náklady insolvenčního řízení (§ 8 vyhlášky) za dlužníka, jež primárně nesplnil svoji základní povinnost. Ostatně dlužník mohl podat insolvenční návrh též pro hrozící úpadek (§ 3 odst. 4 IZ).

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení včetně její výše a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í :Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. května 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková