4 VSPH 917/2015-A-38
MSPH 93 INS 9589/2015 4 VSPH 917/2015-A-38

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenčním řízení dlužníka ELSTAV JK, s.r.o., IČO: 47284200, sídlem Zrzavého 1705/2a, Praha 6, zahájeném na návrh navrhovatelů: a) TBG SEVEROZÁPADNÍ ČECHY, s.r.o., IČO: 62741276, sídlem Na Moráni 5458, Chomutov, b) TBG Plzeň Transportbeton, s.r.o., IČO: 62968432, sídlem Beroun-Město 660, Beroun, oba zastoupeni Mgr. Ing. Pavlem Musilem, advokátem, sídlem Škroupova 1325/34, Chomutov, c) Kamila anonymizovano , anonymizovano , bytem U Santošky 955/22, Praha 5, d) Československá obchodní banka, a.s., IČO: 00001350, sídlem Radlická 333/150, Praha 5, a e) Miroslava Kšonžka, IČO: 62207008, sídlem Na Písku 35, Horní Jiřetín, o odvolání navrhovatelů c) a d) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2015, č.j. MSPH 93 INS 9589/2015-A-10,

takto:

Odvolání navrhovatelů c) a d) s e o d m í t a j í .

Odůvodnění:

V insolvenční věci dlužníka ELSTAV JK, s.r.o. (dále jen dlužník) zahájené na návrh navrhovatelů a) a b) Městský soud v Praze usnesením ze dne 21.4.2015, č.j. MSPH 93 INS 9589/2015-A-10, zastavil insolvenční řízení (bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že podáním ze dne 15.4.2015 vzali navrhovatelé a) a b) návrh na zahájení insolvenčního řízení zpět v celém rozsahu, a proto-s odkazem na § 129 odst. 1 a § 130 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ)-insolvenční řízení zastavil a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení podal dne 29.4.2015 (A-14) odvolání navrhovatel c), jenž insolvenčním návrhem došlým soudu dne 22.4.2015 (A-11) přistoupil k řízení dle § 107 IZ, přičemž požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že insolvenční řízení zastaví toliko ve vztahu k navrhovatelům a) a b) a aby soud I. stupně rozhodl o dlužníkově úpadku a prohlášení konkursu.

Rovněž navrhovatel d), jenž ohledně téhož dlužníka podal insolvenční návrh dne 30.4.2015 (A-15), podal dne 4.5.2015 (A-19) odvolání proti tomuto usnesení a navrhoval, aby je odvolací soud změnil tak, že zastaví insolvenční řízení toliko ve vztahu k navrhovatelům a) a b).

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 107 IZ další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele (odst. 1.). Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení (odst. 2). Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno (odst. 3).

Podle § 71 IZ soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení (odst. 1). Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění (odst. 2).

Podle § 74 IZ zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti (odst. 1). Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen (odst. 2).

Z citovaných ustanovení dle názoru odvolacího soudu vyplývá, že v případech, kdy po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku stávajícím účastníkům insolvenčního řízení, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, dojde insolvenčnímu soudu další (nový) insolvenční návrh, pak se tomuto přistoupivšímu navrhovateli rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu již nedoručuje zvláštním způsobem doručení, a proto přistoupivšímu navrhovateli ani nemůže běžet žádná (další) lhůta k podání odvolání proti takovému rozhodnutí, když případné odvolání může přistoupivší navrhovatel podat zásadně jen lhůtě běžící poslednímu z původních účastníků insolvenčního řízení. Ve shora popsaném případě pro počátek běhu odvolací lhůty proti rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, je rozhodující až den jeho doručení stávajícím účastníkům insolvenčního řízení zvláštním způsobem doručení, a nikoliv již den jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (při doručení vyhláškou). Jinak řečeno: doručením rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku v případě uvedeném v § 107 odst. 3 větě druhé IZ se rozumí doručení zvláštním způsobem doručení (§ 75 IZ), a nikoliv doručení vyhláškou (§ 71 IZ).

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že napadené usnesení bylo doručeno stávajícím účastníkům řízení (jimiž byli v rozhodné době jen dlužník a navrhovatelé a/ a b/) ve smyslu citovaných § 71 a § 74 IZ jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku dne 21.4.2015. Navrhovatelům a) a b), jakožto osobám oprávněným podat proti němu odvolání, pak bylo doručeno zvláštním způsobem dne 22.4.2015 (A-10); teprve od tohoto dne počala navrhovatelům a) a b) běžet odvolací lhůta ve smyslu § 74 odst. 2 IZ).

Dále bylo zjištěno, že podáním ze dne 22.4.2015 (A-11) řádně přistoupil k řízení dle § 107 IZ navrhovatel c) svým insolvenčním návrhem, jímž se domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu.

Vzhledem k tomu, že v den podání insolvenčního návrhu navrhovatele c) již bylo napadené rozhodnutí o insolvenčních návrzích navrhovatelů a) a b) doručeno stávajícím účastníkům insolvenčního řízení zvláštním způsobem doručení, avšak dosud nenabylo právní moci, mohl navrhovatel c) podat proti němu odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří byli k podání odvolání oprávněni (viz citovaný § 107 odst. 3 věta druhá IZ), tj. ve lhůtě počítané od jeho doručení zvláštním způsobem doručení (§ 74 odst. 2 IZ) navrhovatelům a) a b). V posuzované věci tak navrhovateli c) počala běžet stejná odvolací lhůta jako navrhovatelům a) a b) počítaná ode dne 22.4.2015 (A-10).

Odvolací soud dále zjistil, že podáním doručeným soudu I. stupně dne 28.4.2015 (A-13) se však navrhovatelé a) a b) vzdali práva odvolání proti napadenému usnesení.

Podle § 207 odst. 1 o.s.ř. vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí.

Dle názoru odvolacího soudu ve shodě s odbornou literaturou (Občanský soud řád, Komentář, II. díl, autorský kolektiv vedený JUDr. Vlastimilem Handlem, CSc. a JUDr. Josefem Rubešem, Panorama Praha, 1985, str. 50, nebo komentář systému ASPI k § 207 o.s.ř. zpracovaný JUDr. Petrem Lavickým, Ph. D. z katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, asistenta soudce Ústavního soudu) z citového ustanovení plyne, že jestliže se oprávněný subjekt odvolání účinně vzdal, nemůže již později znovu odvolání podat. Vzdání se odvolání bude mít ovšem za následek předčasnou právní moc rozhodnutí jen tehdy, vzdají-li se odvolání všechny další oprávněné subjekty. Nebudou-li projevy učiněny současně, ale postupně, nabývá rozhodnutí právní moci až tehdy, učiní-li projev poslední z legitimovaných subjektů. Právní moci nabude rozhodnutí v důsledku vzdání se odvolání až dnem, kdy příslušnému soudu dojde projev (projevy) o vzdání se odvolání. Jinak řečeno: lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu může být předčasně zkrácena v důsledku vzdání se odvolání (§ 207 odst. 1 o.s.ř.) všemi k tomu legitimovanými subjekty; právní moci nabude rozhodnutí v důsledku vzdání se odvolání až dnem, kdy insolvenčnímu soudu dojde poslední projev o vzdání se odvolání.

V posuzované věci se navrhovatelé a) a b) účinně vzdali práva odvolání dne 28.4.2015 (A-13), kdy takový projev vůle doručili insolvenčnímu soudu. Tím přestali být účastníky oprávněnými podat odvolání proti napadenému rozhodnutí, jelikož tím zanikla jejich subjektivní legitimace k odvolání, a napadené usnesení tak (předčasně) nabylo právní moci právě dnem 28.4.2015.

Odvolací lhůtu dalšího přistoupivšího insolvenčního navrhovatele (v dané věci navrhovatele c/) přitom váže § 107 odst. 3 IZ na doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků oprávněných podat proti němu odvolání. Z toho vyplývá, že pokud se ten z účastníků oprávněných podat odvolání proti rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, od jehož doručení se počítá odvolací lhůta dalšímu insolvenčnímu navrhovateli, v průběhu odvolací lhůty vzdá svého práva odvolání (čímž přestane být oprávněn k odvolání), uplyne tím (předčasně) také dalšímu insolvenčnímu navrhovateli lhůta k podání odvolání.

Vzhledem k tomu, že běh odvolací lhůty odvolatele c) je zcela závislý na běhu odvolací lhůty navrhovatelů a) a b), kteří byli jedinými osobami oprávněnými k podání odvolání proti napadenému usnesení (§ 130 odst. 4 IZ) a kteří se vzdali práva odvolání podáním doručeným soudu I. stupně dne 28.4.2015, uplynula tímto jejich úkonem lhůta k podání odvolání také přistoupivšímu navrhovateli c). Pokud tedy navrhovatel c) podal odvolání proti napadenému usnesení až dne 29.4.2015 (A-14), učinil tak opožděně, jelikož v tu dobu (z důvodu vzdání se práva odvolání navrhovateli a/ a b/) již bylo napadené usnesení v právní moci a insolvenční řízení tak již bylo pravomocně zastaveno.

Odvolací soud dále zjistil, že navrhovatel d) podal insolvenční návrh (A-15) dne 30.4.2015, tedy až po pravomocném skončení insolvenčního řízení (28.4.2015). Navrhovatel d) tedy nemohl svým insolvenčním návrhem přistoupit ke skončenému insolvenčnímu řízení, nestal se jeho účastníkem a není tedy osobou legitimovanou k podání odvolání (A-19) proti napadenému usnesení.

Pokud jde o insolvenční návrh navrhovatele e) podaný dne 4.5.2015 (A-17), je zřejmé, že byl rovněž podán až po pravomocném skončení insolvenčního řízení

(28.4.2015), nelze ho považovat za přistoupení ke skončenému insolvenčnímu řízení a navrhovatel e) se nemohl stát jeho účastníkem (navrhovatel e/ odvolání nepodal).

Za shora popsaného stavu věci proto odvolací soud obě odvolání odmítl, v případě navrhovatele c) jako opožděné podle § 218a o.s.ř. a v případě navrhovatele d) jako podané neoprávněnou osobou podle § 218 písm. b) o.s.ř.

V dalším řízení soud I. stupně vyřadí insolvenční návrhy navrhovatelů d) a e) z této skončené insolvenční věci a zapíše je do insolvenčního rejstříku jako nově napadlou věc, tj. insolvenčnímu návrhu navrhovatele d) přidělí novou spisovou značku a k takto založené věci připojí postupem podle § 107 odst. 1 IZ insolvenční návrh navrhovatele e).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.).

V Praze dne 9. února 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná