4 VSPH 912/2016-B-186
KSPL 54 INS 30649/2013 4 VSPH 912/2016-B-186

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Střední odborné školy obchodu, provozu hotelů a středního odborného učiliště, s.r.o., IČO 25211161, sídlem Jana Palacha 932/20, Karlovy Vary, za účasti státního zastupitelství, o odvolání SACKS INVEST, s.r.o., IČO 24136956, sídlem Vyšehradská 1349/2, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 30649/2013-B-177 ze dne 1. dubna 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 30649/2013- B-177 ze dne 1. dubna 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni rozhodl o odvolání SACKS INVEST, s.r.o. (dále jen odvolatel) z funkce zástupce věřitelů dlužníka Střední odborné školy obchodu, provozu hotelů a středního odborného učiliště, s.r.o. (dále jen dlužník).

V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 8.4.2014 (A-37) zjistil úpadek dlužníka, ustanovil insolvenčním správcem Ing. Jiřího Hanáka (dále jen správce) a povolil reorganizaci dlužníka, usnesením ze dne 18.11.2014 (B-25) schválil reorganizační plán dlužníka, usnesením ze dne 1.6.2015 (B-87), jež nabylo právní moci dne 26.1.2016, rozhodl mj. o přeměně reorganizace dlužníka v konkurs a dále o odvolání BERYLLIA GROUP, s.r.o., z funkce zástupce věřitelů dlužníka, čímž ve smyslu § 65 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) nastoupil do funkce zástupce věřitelů dosavadní náhradník zástupce věřitelů-odvolatel. Konstatoval, že správce dne 26.1.2016 (B-171) navrhl odvolání odvolatele, z funkce zástupce věřitelů, neboť jeho jednatelka Irina Zaychenka je osobou blízkou (sestrou) jednatelky dlužníka Tatiany Mokienko, úplnými výpisy z obchodních rejstříků obchodních korporací Club V. Prachova, s.r.o., v likvidaci, MLM CS, s.r.o., v likvidaci, přičemž ve společnosti odvolatele, působil také Anton Mokienko, tj. syn Tatiany Mokienko, odkázal také na úplný výpis z obchodního rejstříku BERYLLIA GROUP, s.r.o., jehož jednatelkou byla do 26.1.2015 Irina Zaychenko. Správce musel řešit neoprávněné vniknutí Iriny Zaychenko (jednatelky odvolatele) do prodejny obuvi dlužníka, když tato osoba znehodnotila vyměněné zámky vstupních dveří budovy školy dlužníka, následně předložila plnou moc ze dne 2.6.2015 udělenou jednatelkou dlužníka Tatianou Mokienko, avšak jelikož byla isir.justi ce.cz dne 1.6.2015 přeměněna reorganizace dlužníka v konkurs a rozhodnutí v insolvenčním řízení jsou účinná zásadně okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ), je správce jedinou oprávněnou osobou jednat za dlužníka. Irina Zaychenko správci tvrdila, že veškeré zboží nebylo nakoupeno z finančních prostředků dlužníka, a že zboží je její, ale nebyla schopna tuto skutečnost relevantně prokázat, správce ji tedy poučil, že majetek je zapsán v soupisu majetkové podstaty, a že své právo může uplatňovat v incidenčním sporu podáním vylučovací žaloby, správce byl přitom nucen nastalou situaci řešit za přítomnosti Policie ČR a Městské policie, vzhledem k obavám z trestné činnosti v podobě krádeže obuvi nechal správce povolat bezpečnostní agenturu. Soud prvního stupně připomněl že, odvolatel odmítl návrh správce jako nedůvodný (B-175), neboť dlužník a odvolatel, jsou dvě samostatné právnické osoby a skutečnost, že dřívější příjmení jednatelek dlužníka a odvolatele, jsou shodná, nemůže sloužit k přijetí napadeného rozhodnutí. K incidentu s obuví odvolatel uvedl, že zboží nikdy nepatřilo škole, a že tato otázka zůstává k vyřešení. Soud prvního stupně doplnil, že Krajské státní zastupitelství v Plzni dne 12.2.2016 (B-176) považovalo blízké příbuzenství mezi jednatelkami dlužníka a odvolatele za překážku uvedenou v § 59 odst. 2 IZ, odvolatel tak nemůže být zástupcem věřitelů dlužníka. Citoval § 63 odst. 3, § 64 odst. 1 a § 68 odst. 2 IZ a shrnul svá zjištění učiněná z podání správce, z obsahu insolvenčního spisu, ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, Obvodního oddělení Karlovy Vary-město. Vysvětloval, že zástupce věřitelů má ze zákona povinnost především chránit společný zájem věřitelů a v součinnosti se správcem přispívat k naplnění účelu insolvenčního řízení, k čemuž citoval § 58 odst. 2 IZ. Vyložil, kdo je osobou s dispozičním oprávněním v insolvenčním řízení, v němž bylo rozhodnuto o řešení úpadku dlužníka konkursem. Dospěl k závěru, že jsou u odvolatele dány důvody pro odvolání z funkce zástupce věřitelů spočívající v porušování jeho povinností v insolvenčním řízení, neboť se jednatelka odvolatele pokusila neoprávněně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka a opustila objekt školy až na základě úkonů Policie ČR. Proto rozhodl postupem podle § 63 odst. 3 IZ o odvolání odvolatele z funkce zástupce věřitelů.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podal odvolatel včasné odvolání (B-178) a navrhoval, aby je odvolací soud zrušil. Argumentoval zejména notářským zápisem č.j. NZ 167/2016 sepsaným dne 7.4.2016 o rozhodnutí valné hromady dlužníka, notářským zápisem č.j. NZ 168/2016 sepsaným dne 7.4.2016 o sjednání smlouvy o převodu obchodního podílu dlužníka, kterou Tatiana Mokienko převedla svůj obchodní podíl ve výši 67,5 % na nabyvatelku Liudmilu Zaichenko za kupní cenu 135.000,-Kč a návrhem na zápis změny údajů do obchodního rejstříku ze dne 7.6.2016. Měl za to, že vzdáním se funkce jednatelky odvolatele Tatianou Mokienko padá návrh správce o podjatosti. Namítal, že zástupce věřitelů má podle § 58 IZ ve spojení s § 68 odst. 2 IZ za povinnost především chránit společný zájem věřitelů, byl nasazen dohodou mezi věřiteli do budovy školy proto, že se většina věřitelů pokusila několikrát zprostit funkce správce, ale soud z nepodstatných důvodů návrhy zamítl. Poznamenal, že paní Irina Zaychenko předložila správci dne 2.6.2015 platnou a účinnou plnou moc udělenou jednatelkou dlužníka Tatianou Mokienko, neboť v budově školy prodává obuv značky HULK, ponožky, rukavice, deky, připravuje hostel k otevření na kinofestival a kontroluje nového ředitele a vedení školy. Podotkl, že zboží uskladněné v budově školy, nakoupené z finančních prostředků dlužníka, patří Irině Zaychenko. Poukázal na to, že Nikolay Skheybal ukázal správci dokumenty svědčící o tom, že zboží uskladněné v budově školy není majetkem dlužníka a upozornil správce na vzniklou škodu, přičemž na jeho nezákonná rozhodnutí a nesprávný úřední postup se vztahují čl. 36 odst. 3 a 4 Listiny základních práv a svobod a také zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a na trestněprávní odpovědnost správce, který svým chováním měl, způsobil škodu značného nebo velkého rozsahu a uvedl soud a Policii ČR v omyl.

Krajské státní zastupitelství v Plzni se dne 11.5.2016 (B-182) ztotožnilo se skutkovým závěrem soudu prvního stupně v rozsahu týkajícím se jednání Iriny Zaychenko dne 3.6.2015 v Karlových Varech, nikoliv však s tím, že takového jednání se dopustila již jako jednatelka zástupce věřitelů, neboť odvolatel nastoupil do funkce až později. Připomnělo, že na schůzi věřitelů konané dne 18.1.2014 byl BERYLLIA GROUP, s.r.o., zvolen do funkce zástupce věřitelů a odvolatel, zvolen do funkce jeho náhradníka, BERYLLIA GROUP, s.r.o., byl z funkce odvolán usnesením ze dne 1.6.2015 (B-87), které nabylo právní moci dne 26.1.2016, téhož nastoupil odvolatel, do funkce zástupce věřitelů a není mu tak možné vytýkat jeho jednání učiněné dne 3.6.2015. Dovozovalo, že popsaný skutek přesto svědčí pro vydání napadeného usnesení, neboť Irina Zaychenko jako jediný společník a jednatel odvolatele založila důvod pochybovat o jeho důvěryhodnosti, taková pochybnost je přitom důležitým důvodem tvořícím překážku pro výkon člena věřitelského orgánu (§ 59 odst. 3 ve spojení s § 63 odst. 3 IZ). Odkazovalo na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.5.2010, č.j. KSPA 48 INS 2641/2009, 1 VSPH 239/2010-B-144, podle něhož k odvolání člena věřitelského orgánu může dojít též z důvodů, jež nemají původ v porušování nebo zanedbávání povinností. Za takové považovalo též důvody uvedené v § 59 odst. 2 a 3 IZ, pro něž by nebylo možno potvrdit do funkce člena věřitelského orgánu, přičemž soud může odvolat člena věřitelského orgánu i bez návrhu při výkonu své dohlédací činnosti. Shledalo výrok v napadeném usnesení za věcně správný, a proto navrhovalo, aby je odvolací soud potvrdil.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Plzni a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 63 odst. 3 IZ z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, může insolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků. Může tak učinit i bez návrhu.

Podle § 64 odst. 1 IZ proti rozhodnutí o odvolání z funkce může podat odvolání každá z odvolaných osob; těmto osobám se rozhodnutí doručuje zvlášť.

Podle § 68 odst. 2 IZ ustanovení o věřitelském výboru platí pro zástupce věřitelů a jeho náhradníka obdobně.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že k odvolání věřitelského výboru nebo některého z jeho členů může dojít též z důvodů, jež nemají původ v porušování nebo zanedbávání povinností. Za takové důležité důvody lze považovat zejména zdravotní či jiné důvody (např. zahraniční cestu), které věřiteli trvale nebo alespoň dlouhodobě znemožňují výkon jeho funkce (např. též důvody, pro něž by bylo třeba věřiteli ustanovit opatrovníka podle § 29 o.s.ř.), ale též důvody uvedené v § 59 odst. 2 a 3 IZ, pro něž by ho nebylo možno potvrdit do funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru, a to i přesto, že by takové důvody vyšly najevo až po skončení schůze věřitelů, na které došlo k potvrzení jeho volby. Nelze totiž přehlédnout, že rozhodnutí, jímž je potvrzena volba člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 57 odst. 3 IZ), má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (§ 91 IZ), na rozdíl od rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 59 odst. 3 IZ), proti němuž je odvolání naopak přípustné (§ 59 odst. 4 IZ; blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.11.2009, sp. zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 367/2009-B). Pokud insolvenční soud zjistí, že v důsledku nově zjištěných skutečností nemůže dřívější rozhodnutí vydané v rámci výkonu dohlédací činnosti obstát, změní je nebo přijme nové, event. jiné rozhodnutí. Zjistí-li insolvenční soud, že u věřitele byl dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti nebo důvěryhodnosti anebo o tom, zda je k výkonu funkce způsobilý (§ 52 odst. 2 a 3 IZ), je taková skutečnost důležitým důvodem podle § 63 odst. 3 IZ, pro nějž ho lze odvolat z funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.5.2010, č.j. KSPA 48 INS 2641/2009, 1 VSPH 239/2010-B-144).

Odvolací soud z obsahu spisu ověřil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 1.6.2015 (B-87), jež bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 26.1.2016 (B-169), rozhodl mj. o přeměně reorganizace dlužníka v konkurs a dále o odvolání BERYLLIA GROUP, s.r.o., z funkce zástupce věřitelů dlužníka. V odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně konstatoval, že na místo odvolaného zástupce věřitelů BERYLLIA GROUP, s.r.o., nastupuje do funkce odvolatel, což odůvodnil odkazem na § 65 odst. 2 větu druhou IZ. Podáními ze dne 15.6.2015 (B-96), dne 23.6.2015 (B-105), dne 24.6.2015 (B-107) a dne 26.1.2016 (B-171) správce navrhoval odvolání odvolatele z funkce. Správce argumentoval tím, že odvolatel je dlužníkovi osobou blízkou, citoval § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 59 odst. 2 IZ, přičemž měl za to, že jednatelka odvolatele Irina Zaychenko, je osobou blízkou jednatelky dlužníka Tatiany Mokienko, neboť jsou sestry, jejich provázanost vyplývá i z úplných výpisů z obchodního rejstříku obchodních korporací Club V. Prachova, s.r.o., v likvidaci, a MLM CS, s.r.o., v likvidaci, z nichž je patrná shoda mezi jejich příjmením s tím, že drobné rozdíly jsou způsobeny překladem z ruského do českého jazyka. Správce doplnil, že podle úplného výpisu z obchodního rejstříku B.V.M. COMPANY, s.r.o., Nikolaj Mokienko (manžel Tatiany Mokienko) předal funkci jednatele Irině Zelinkové (Zaychenko), a že ve společnosti působil také syn Tatiany Mokienko, Anton Mokienko, dále Irina Zaychenko byla do dne 26.1.2015 jednatelkou BERYLLIA GROUP, s.r.o., a byla i jednatelkou odvolatele. Dále správce argumentoval tím, že mu odvolatel neposkytuje součinnost a nehájí zájem věřitelů, neboť do prodejny obuvi vnikla Irina Zaychenko a za účasti jiných neznámých osob znehodnotila vyměněné zámky vstupních dveří budovy dlužníka, čímž se měla dopustit trestného činu vloupání; správce ji vyzval k opuštění prostoru, ale Irina Zaychenko předložila plnou moc ze dne 2.6.2015 udělenou Tatianou Mokienko, kterou správce vzhledem k přeměně reorganizace dlužníka na konkurs vyhodnotil jako neplatnou. Přes poučení o možnosti podat vylučovací žalobu Irina Zaychenko odmítala prostor opustit a správce byl nucen vniklou situaci řešit za asistence Městské policie a Policie ČR, která provedla na místě

šetření a upozornila Irinu Zaychenko, že s majetkem nacházejícím se v budově školy nemůže nakládat. Vzhledem k obavám z páchání trestné činnosti v podobě krádeže obuvi správce podal dne 3.6.2015 vysvětlení na příslušném obvodním oddělení Policie ČR a do prodejny obuvi nechal povolat bezpečnostní agenturu.

Odvolatel s návrhem správce na odvolání z funkce nesouhlasil, jelikož k tomu podle něj nebyly dány předpoklady stanovené v § 59 odst. 2 IZ a jelikož odvolatel a dlužník jsou dvě samostatné právnické osoby, shodné dřívější příjmení jejich jednatelek nemůže sloužit k přijetí rozhodnutí o jeho odvolání z funkce, v Ruské federaci žijí tisíce lidí se stejným příjmením. Trval na tom, že na rozdíl od správce hájí zájem věřitelů, protože s nimi komunikuje a spolupracuje, což správce nikdy nedělal, všechna rozhodnutí přijal samostatně a bez vědomí kohokoli z věřitelů. Ke shora popsanému incidentu odvolatel sdělil, že zboží bylo přivezeno do školy k prodeji pod realizací, což znamená, že nepatří a nikdy nepatřilo dlužníkovi, a že tato otázka zůstává k vyřešení.

Krajské státní zastupitelství v Plzni dne 15.2.2016 (B-176) vyjádřilo názor, že blízké příbuzenství mezi jednatelkou odvolatele a jednatelkou dlužníka by založilo překážku uvedenou v § 59 odst. 2 IZ a odvolatel by nemohl být zástupcem věřitelů dlužníka. Mělo za to, že z rejstříkových spisů lze prověřit podezření správce o existenci překážky pro výkon funkce zástupce věřitelů, a že alternativně může soud vyžádat poskytnutí údajů z CEO k rodičům obou jednatelek.

Soud prvního stupně dne 1.4.2016 napadeným usnesením rozhodl o odvolání odvolatele z funkce zástupce věřitelů. Z protokolu ze schůze věřitelů konané dne 14.11.2014 (B-21/6-9) vyplývá, že usnesením potvrdil volbu BERYLLIA GROUP, s.r.o., do funkce zástupce věřitelů, a volbu odvolatele do funkce náhradníka zástupce věřitelů. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení ze dne 1.6.2015 (B-87) správně vyložil, že na místo odvolaného zástupce věřitelů BERYLLIA GROUP, s.r.o., nastupuje dosavadní náhradník-odvolatel. Odvolací soud přitom nesdílí názor Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 11.5.2016 (B-182), podle něhož odvolatel nastoupil do funkce zástupce věřitelů až později. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 1.6.2015 (B-87) sice nabylo právní moci až dne 26.1.2016 (B-169), nicméně rozhodnutí v insolvenčním řízení jsou zásadně účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ). K nástupu odvolatel do funkce zástupce věřitelů došlo ex lege (§ 65 odst. 2 IZ) okamžikem, kdy rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, tj. dne 1.6.2015 v 10:05 hod, nikoliv až nabytím jeho právní mocí dnem 26.1.2016.

Skutkovým zjištěním soudu prvního stupně odpovídají policejní úřední záznamy č.j. KSPK-49334-3/ČJ-2015-190313 ze dne 3.6.2015 a č.j. KSPK-49334-6/ČJ-2015-190313 ze dne 19.6.2015. Irina Zaychenko dne 3.6.2015 neoprávněně vnikla do budovy školy, domáhala se vydání majetku dlužníka a objekt školy opustila až na výzvu Policie ČR (tato skutková zjištění nebyla odvoláním zpochybněna), přičemž se tohoto jednání dopustila jako jednatelka odvolatele. V souladu se závěry soudu prvního stupně, se odvolací soud domnívá, že popsané jednání není slučitelné s povinnostmi zástupce věřitelů, jenž má v insolvenčním řízení podle § 58 odst. 1 ve spojení s § 68 odst. 2 IZ zejména povinnost chránit společný zájem věřitelů a v součinnosti se správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního

řízení. Odvolatel nerespektoval dispoziční oprávnění správce, kterému prohlášením konkursu na majetek dlužníka, tj. ode dne 1.6.2015, příslušelo právo nakládat s majetkovou podstatou (§ 229 odst. 3 písm. c/ IZ). Podle názoru odvolacího soudu zakládají uvedené skutečnosti samy o sobě důležité důvody, pro něž mohl a měl soud prvního stupně postupem podle § 63 odst. 3 IZ odvolat odvolatele z funkce, aniž by bylo nutno dále zkoumat, zda se v případě jednatelek odvolatele a dlužníka skutečně jedná o osoby blízké. Za uvedeného stavu je rovněž bezpředmětná odvolací argumentace odvolatele opírající se o převod obchodního podílu 7.4.2016, tyto skutečnosti nemohou mít vliv na posouzení porušení povinností odvolatele v insolvenčním řízení v intenzitě, jež založila důvod pro jeho odvolání z funkce.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud rozhodnutí o odvolání odvolatele z funkce zástupce věřitelů dlužníka důvodným a napadené usnesení proto podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 30. května 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková