4 VSPH 900/2016-P111-8
MSPH 94 INS 32262/2015 4 VSPH 900/2016-P111-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice Chrudim IRON & STEEL, s.r.o., sídlem Praha 4, Na Zámecké 1518/9, IČO 28669771, o odvolání věřitelky č. 111 Průmyslová keramika, s.r.o., sídlem Rájec-Jestřábí, Rájec 627, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2016, č.j. MSPH 94 INS 32262/2015- P111-2,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2016, č.j. MSPH 94 INS 32262/2015-P111-2, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 111 Průmyslová keramika, s.r.o. (dále jen odvolatelka; bod I. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto usnesení její účast v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ze dne 28.12.2015 vyzval věřitele dlužnice Chrudim IRON & STELL, s.r.o. (dále jen dlužnice), aby přihlásili své pohledávky za dlužnicí ve lhůtě do rozhodnutí soudu o úpadku. Usnesením ze dne 10.2.2015 byl mj. zjištěn úpadek dlužnice a věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky za dlužnicí, byli vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku a současně byli poučeni o následcích zmeškání stanovené lhůty. Poslední den lhůty připadl na den 11.4.2016. Přihláška odvolatelky byla doručena Krajskému soudu v Brně prostřednictvím veřejné datové sítě dne 11.4.2016, přičemž Městskému soudu v Praze byla doručena dne 12.4.2016. Protože přihláška odvolatelky byla soudu I. stupně doručena až po marném uplynutí lhůty, postupoval soud podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a přihlášku pohledávky odmítl.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že přihláška odvolatelky bude jako řádně přihlášená zapsána do seznamu přihlášených pohledávek. Namítala, že z vážných provozních důvodů podávala svou přihlášku až poslední den lhůty, že ji prostřednictvím datové sítě chybně zaslala Krajskému soudu v Brně, přičemž přihláška byla řádně označena a adresována Městskému soudu v Praze, a že Krajský soud v Brně jí tak měl neprodleně postoupit příslušnému soudu, tedy již dne 11.4.2016 a nikoli isir.justi ce.cz až dne 12.4.2016 (po uplynutí lhůty). Odvolatelka má za to, že při zcela standartním přijímání doručených podání tak mohla být její přihláška zaslána Městskému soudu v Praze již dne 11.4.2015.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání podle § 173 odst. 1 IZ.

Podle § 185 IZ jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu bylo zjištěno, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2016 (A-15) byl mj. zjištěn úpadek dlužnice, byla povolena její reorganizace a věřitelé byli vyzváni, aby přihlásili své pohledávky za dlužnicí u Městského soudu v Praze do 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku a současně byli řádně poučeni o následcích zmeškání určené lhůty podle § 173 odst. 1 IZ. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne v 12:54 hod. a tímto okamžikem nabylo účinnosti (§ 89 odst. 1 IZ). Zákonná 2 měsíční lhůta k podávání přihlášek (§ 136 odst. 2 písm. d/ IZ) započala ve smyslu § 57 odst. 1 o.s.ř. běžet následujícího dne 11.2.2016 a její poslední den připadl na den 11.4.2016. Vzhledem k tomu, že tato lhůta je lhůtou procesněprávní, je podle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Přihláška odvolatelky však byla mylně poslední den lhůty zaslána Krajskému soudu v Brně, jenž ji následujícího dne 12.4.2016 postoupil insolvenčnímu soudu tedy Městskému soudu Praze.

Podle právních závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.2.2012, sp. zn. 29 NSČR 3/2012, a publikovaných ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod zn. R 84/2012, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje, přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.

V daném případě je tak zřejmé, že odvolatelka podala svou přihlášku až poslední den lhůty, tedy dne 11.4.2016, u jiného než insolvenčního soudu resp. u Krajského soudu v Brně, jenž ji sice neprodleně dne 12.4.2016 (následujícího dne) postoupil prostřednictvím veřejné datové sítě insolvenčnímu soudu tedy Městskému soudu v Praze, avšak již po uplynutí stanovené lhůty k podávání přihlášek. Odvolatelka se tak dopustila pochybení, které jde toliko k její tíži a nelze ho nijak přičítat Krajskému soudu v Brně, jenž její vadně podanou přihlášku dle § 173 odst. 4 IZ neprodleně postoupil insolvenčnímu soudu.

Závěr soudu I. stupně o opožděném podání přihlášky odvolatelky je tedy věcně správný, přičemž prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášky do insolvenčního řízení (i pokud by o ně odvolatelka dle § 58 o.s.ř. včas požádala) není ve smyslu § 83 IZ přípustné. Za tohoto stavu proto platí, že se k přihlášce odvolatelky podané po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku podle § 173 odst. 1 IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží a nemůže v něm tedy být přezkoumávána ani uspokojována.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. června 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková