4 VSPH 898/2016-A-9
KSPA 44 INS 4189/2016 4 VSPH 898/2016-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , IČO 66285054, bytem Moravská Třebová-Předměstí, K. Čapka 1120/34, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 10. března 2016, č.j. KSPA 44 INS 4189/2016-A-4,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 10. března 2016, č.j. KSPA 44 INS 4189/2016-A-4, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích uložil dlužníku Václavu Šmídovi (dále jen dlužník), aby ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 23.2.2016 podal dlužník opakovaný návrh na zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu, z něhož zjistil, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami v souhrnné výši 2.929.050 Kč a 691,68 EUR, jeho majetek tvoří veskrze nedobytné pohledávky ve výši 411.421,50 Kč a ostatní majetek v účetní hodnotě 32.000 Kč (za účetně neodepsatelnou licenci), že jeho závazky vůči státu činí 22.894 Kč, závazky ze sociálního pojištění činí 3.539 Kč a závazky ze zdravotního pojištění činí 17.160 Kč, a že nedisponuje hotovostními prostředky. K návrhu dlužník připojil seznam závazků, majetku a pohledávek.

Citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení a vyšel ze zjištění, že dlužník nemá disponibilní finanční prostředky a v současné době není zřejmé, jaký bude reálný výnos zpeněžení majetkové podstaty a zda tento výnos postačí k úhradě nákladů s jejím udržováním a správou včetně nároků insolvenčního správce na jeho odměnu a úhradu hotových výdajů. Konstatoval, že s ohledem na § 98 IZ nelze vzít v potaz argument dlužníka, že nedisponuje hotovostními prostředky pro uhrazení zálohy, neboť bylo jeho povinností, podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě platební isir.justi ce.cz neschopnosti. S přihlédnutím k předpokládaným nákladům insolvenčního řízení, ke skladbě dlužníkova majetku a na možnost jeho zpeněžení dospěl k závěru, že je přiměřené uložit dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal (A-5) z důvodů uvedených v návrhu , neboť zmíněný obnos jednoduše nemám .

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku a umožnit tak insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Soud I. stupně správně vycházel z toho, že záloha podle § 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Z insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že jde o v pořadí šestý insolvenční návrh téhož dlužníka, když řízení o jeho dříve podaných insolvenčních návrzích vedených pod sp. zn. KSPA 44 INS 21314/2011, sp. zn. KSPA 44 INS 4418/2014, sp. zn. KSPA 44 INS 9820/2015, sp. zn. KSPA 44 INS 31220/2015, sp. zn. KSPA 44 INS 444/2016 skončila buď zastavením insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy nebo pro překážku litispendence. V prvých třech citovaných řízeních byly zálohy na náklady insolvenčního řízení vyměřené dříve dlužníkovi ve výši 30.000 Kč, 30.000 Kč nebo 25.000 Kč, vždy potvrzeny rozhodnutími Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. 2 VSPH 250/2012, sen. zn. 2 VSPH 691/2014 a sen. zn. 3 VSPH 999/2015. V posuzované-v pořadí šesté insolvenční věci-zůstal skutkový stav věci v zásadě nezměněn, a proto lze dlužníka pro stručnost odkázat na dřívější skutkové a právní závěry odvolacího soudu, od nichž není žádný důvod se odchylovat ani v této věci, jež se liší od předešlých věcí toliko tím, že závazky dlužníka jsou dnes vyšší, a že dlužník není ochoten zaplatit ani (povaze věci nepřiměřeně nízkou) zálohu ve výši 15.000 Kč.

Protože správnost skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně a jeho právních závěrů zůstala odvoláním nezpochybněna, dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, včetně její výše a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 7. června 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková