4 VSPH 894/2015-A-9
KSPA 60 INS 7887/2015 4 VSPH 894/2015-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužnice Jaromíry anonymizovano , anonymizovano , IČO 40175723, bytem Ostřešany 94, 530 02 Ostřešany, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 7887/2015-A-4 ze dne 14. dubna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 60 INS 7887/2015-A-4 ze dne 14. dubna 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích uložil dlužnici Jaromíře anonymizovano (dále jen dlužnice), jež se insolvenčním návrhem doručeným soudu I. stupně dne 25.3.2015 domáhala vydání rozhodnutí o zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu, aby do 5 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně cituje § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) konstatoval, že dlužnice k insolvenčnímu návrhu připojila seznam majetku, z nějž vyplývá, že dlužnice vlastní pouze běžné vybavení domácnosti, nevlastní žádný nemovitý majetek, žádné pohledávky ani jiná majetková práva či penězi ocenitelné hodnoty, ani žádné finanční prostředky. Prozatím nebyly zjištěny žádné disponibilní finanční prostředky dlužnice na účtech či v hotovosti tak, aby byla umožněna aktivní činnost insolvenčního správce po rozhodnutí o úpadku, a to zejména při zjišťování rozsahu majetkové podstaty a případném zpeněžování majetku dlužnice. Výši zálohy insolvenční soud určil s přihlédnutím k zatím osvědčeným majetkovým poměrům dlužnice, kdy není předem zřejmé, jaký bude reálný výnos zpeněžení majetkové podstaty a zda tento výnos postačí k úhradě nákladů spojených s jejím udržováním a správou a na odměnu a úhradu hotových výdajů insolvenčního správce.

Soud vysvětlil, že účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce a poskytnout záruku úhrady jeho odměny a hotových výdajů pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. V konkursu činí odměna insolvenčního správce dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč (pokud je insolvenční správce plátcem DPH, pak nejméně 54.450,-Kč) a za každou přezkoumanou přihlášku správci náleží odměna ve výši 1.000 Kč a je spolu s jeho nárokem na náhradu vzniklých hotových výdajů hrazena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. S přihlédnutím k majetkovým poměrům dlužnice jí uložil podle § 108 IZ zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích podala dlužnice včasné odvolání, v němž toliko uvedla, že nemá žádné finanční prostředky na úhradu zálohy ve výši 50.000,-Kč a požádala o zproštění povinnosti platit zálohu, popřípadě ji snížit na částku 20.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 108 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odst. 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč (odst. 2). Nebude-li záloha náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit (odst. 3).

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Odvolací soud z insolvenčního návrhu (A-1) a z jeho příloh (A-3) zjistil, že dlužnice má závazky z neúspěšného podnikání v oboru ubytovacích služeb vůči více věřitelům ve výši cca 1.800.000,-Kč, jež jsou po splatnosti delší 30 dnů, a dlužnice je není schopna splácet, že pravidelné měsíční příjmy dlužnice tvoří jen mzda ve výši 13.000,-Kč a částečný invalidní důchod ve výši 4.500,-Kč a že dlužnice vlastní běžné vybavení domácnosti zanedbatelné hodnoty, nepodniká a nemá žádné zaměstnance.

S ohledem na to, že úpadek dlužnice bude řešen (nepatrným) konkursem, a na absenci dostatečného majetku dlužnice, nelze mít za dostatečně odůvodněný předpoklad, že jeho zpeněžením (zpeněžením majetku podléhajícího konkursu) mohou být získány finanční prostředky postačující k úplné úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to ani s přihlédnutím k možným dalším přínosům podstaty odpovídajícím postižitelné části event. budoucích příjmů dlužnice. Nutno dodat, že záloha na náklady insolvenčního řízení uložená podle § 108 IZ není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v o.s.ř. ani v zákonu o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, včetně její výše a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 14. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná