4 VSPH 851/2016-B-37
KSHK 42 INS 18825/2012 4 VSPH 851/2016-B-37

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila ve věci dlužníka Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Peklo 260, 543 02 Vrchlabí, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 18825/2012-B-28 ze dne 30. března 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 18825/2012-B-28 ze dne 30. března 2016 se m ě n í tak, že se oddlužení dlužníka Michala anonymizovano plněním splátkového kalendáře nezrušuje a konkurs na majetek dlužníka se neprohlašuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku označeným usnesením zrušil schválené oddlužení Michala anonymizovano (dále jen dlužník; bod I. výroku)) a na jeho majetek prohlásil konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný (body II. a III. výroku) a vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení shrnul soud dosavadní průběh řízení tak, že usnesením ze dne 7.12.2012 (B-6) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, jenž měl být plněn ze mzdy dlužníka a z darovací smlouvy na částku 1.200,-Kč měsíčně, dne 26.5.2014 obdržel insolvenční soud podání paní Lucie Brisudové o vypovězení smlouvy o důchodu. Insolvenční správkyně Ing. Hana Slavíková (dále jen správkyně) soudu předložila kopii rozsudku, jímž byla schválena dohoda rodičů nezletilého dítěte o tom, že otec (dlužník) se zavazuje přispívat na výživu nezletilého částkou 2.000,-Kč měsíčně k rukám matky vždy do každého 20. dne v měsíci předem, počínaje dnem 1.9.2014. Soud přípisem ze dne 3.8.2015 upozornil dlužníka, že na účet majetkové podstaty nepřicházejí dostatečné finanční prostředky. Za dobu 30 měsíců trvání oddlužení dlužník sice uhradil 21,15 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů, avšak splátka, kterou zasílá na účet majetkové podstaty, nepostačuje k úhradě výživného; dlužník byl poučen ve smyslu § 418 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ). K jednání nařízenému pro neplnění oddlužení na den 17.3.2016 se dlužník nedostavil. Ze zprávy správkyně z prosince 2015 plyne, že na účet majetkové podstaty chodí částka 2.244,-Kč měsíčně, což nepokrývá isir.justi ce.cz výživné a nároky správkyně, tento stav trval i v době vydání napadeného usnesení; na výživném byl dluh ve výši 6.000,-Kč a na nárocích správkyně ve výši 7.404,-Kč.

Soud prvního stupně uzavřel, že dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení; proto postupoval podle § 418 odst. 1 písm. a) IZ, zrušil schválené oddlužení a současně prohlásil na majetek dlužnice konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný, neboť dlužník je fyzickou osobou-nepodnikatelem a splňuje podmínky uvedené v § 314 IZ.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že výživné nemohl platit z důvodu finanční tísně, od prosince 2015 jej k rukám matky opět hradí. Protože matka nezletilého podala správkyni návrh, aby výživné bylo sráženo v insolvenčním řízení, nebyl řádně hrazen splátkový kalendář. Zaměstnavatel dlužníkovi přislíbil zvýšení mzdy a se svým bratrem dlužník jedná o uzavření darovací smlouvy na částku 1.000,-Kč až 2.000,-Kč měsíčně. Proto požadoval, aby mu odvolací soud umožnil (i vzhledem k jeho nemajetnosti) další splácení jeho závazků. K výzvě odvolacího soudu dlužník v podání doručeném dne 23.5.2016 (B-35) uvedl, že dluh na výživném, uhradil a že mu zaměstnavatel zvýšil mzdu na částku 17.500,-Kč měsíčně, což dokládal dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 18.5.2016 a mzdovým výměrem ze dne 1.4.2016, podle rekapitulace srážek za leden až duben 2016 bylo dlužníkovi za leden a únor 2016 sraženo po částce 2.186,-Kč, za březen 2016 částka 3.224,-Kč a za duben 2016 částka 5.292,-Kč.

V dílčí zprávě o plnění oddlužení ze dne 16.5.2016 správkyně konstatovala, že dlužné výživné bylo uhrazeno a k tomu, aby byla uhrazena dlužná odměna správce ve výši 4.356,-Kč, pokryty vznikající nároky na odměnu správce, výživné a uspokojení alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, musela by měsíční splátka dlužníka dosahovat alespoň částky 3.600,-Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že dlužníkovi byla zvýšena mzda a splátka za měsíc květen 2016 tak činila částku 5.292,-Kč, je zde předpoklad, že by dlužník mohl splátkový kalendář splnit.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 3). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3 (odst. 4).

K výše uvedené právní úpravě Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod sen. zn. 29 NSČR 12/2013 dovodil, že lhůta 5 let stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou, přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení. Jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoliv řádně plní povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3 IZ, není to důvodem k postupu podle § 418 odst. 1 písm. a) IZ; postup podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ tím však není vyloučen. Důvodem pro zrušení oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ nemůže být bez dalšího momentální zhoršení příjmové situace dlužníka, jež mu v daném okamžiku neumožňuje poskytovat věřitelům pojatým do splátkového kalendáře plnění v rozsahu potřebném pro jeho celkové řádné splnění. Aby bylo možno uzavřít, že úspěšné završení oddlužení objektivně vzato nelze předpokládat, musí jít o situaci, kde je zcela zřejmé, že dlužník v časovém prostoru splátkového kalendáře nebude schopen současný nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit, anebo kdy se mu ani v rozumném časovém horizontu nepodařilo dosáhnout potřebných lepších výdělků či dalších příjmů, jež předpokládal, a není reálná naděje na změnu.

Z dosavadního průběhu oddlužení tak jak se podává z dílčí zprávy ze dne 16.5.2016, je zřejmé, že dlužník do rozhodnutí soudu prvního stupně o zrušení oddlužení nezajištěné pohledávky uhradil v rozsahu 21,15 % a k tomu, aby byly nezajištěné pohledávky uspokojeny alespoň v rozsahu 30 % a současně byly uspokojeny nároky z běžného výživného a na odměnu a hotové výdaje správkyně za dobu trvání oddlužení, musel by dlužník hradit alespoň částku 3.600,-Kč měsíčně. Jak shora uvedeno, dlužníkovi byla od dubna 2016 zvýšena mzda natolik, že lze předpokládat plnění dlužníka v rozsahu přes 5.000,-Kč měsíčně. Co se týče neúčasti na jednání o zrušení schváleného oddlužení před soudem prvního stupně, dlužník vysvětlil, že se na adrese trvalého bydliště nezdržuje, o nařízeném jednání nevěděl a sdělil novou adresu pro doručování a telefonní spojení (B-30).

Odvolací soud se v zásadě ztotožňuje s úvahou soudu prvního stupně, jenž za situace, která byla dána v době vydání napadeného usnesení, rozhodl o zrušení schváleného oddlužení z důvodů uvedených v § 418 odst. 1 písm. a) IZ. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je však dle odvolacího soudu rozhodující skutečnost, že dlužník až v odvolacím řízení předložil listiny, z nichž odvolací soud shledal, že aktuální mzdové příjmy dlužníka mu stále zachovávají šanci na to, aby oddlužení plněním splátkového kalendáře mohlo být ještě splněno, dlužník soudu a správci sdělil nové kontaktní údaje. Za této situace nemá odvolací soud důvod nevěřit upřímně míněné snaze dlužníka dostát všem podmínkám oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Lze tedy očekávat, že i pro věřitele bude oddlužení i nadále výhodnějším řešením úpadku, než nepatrný konkurs, řešit úpadek dlužníka-za změněného skutkového stavu-již nyní konkursem, by též odporovalo zásadám insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). Nelze totiž přehlédnout, že řešení úpadku dlužníka splátkovým kalendářem může být stále ještě reálné a nezajištění věřitelé by z něho mohli obdržet více než při nepatrném konkursu (při absenci majetku dlužníka) a nároky správkyně by byly zcela zapraveny. Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě umožnit dlužníku, aby v budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčil insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že jeho snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně, i kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil, a že není možno podstatnou část splátkového kalendáře splnit, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jejího úpadku a úpadek by pak byl již definitivně řešen konkursem, resp. by dlužníku v budoucnu soud nemusel přiznat osvobození od placení pohledávek podle § 414 či § 415 IZ.

Pro tuto chvíli však ještě není zrušení schváleného oddlužení dlužnice namístě. Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení změnil shora uvedeným způsobem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

V Praze dne 30. května 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková