4 VSPH 78/2014-B-44
MSPH 99 INS 22427/2011 4 VSPH 78/2014-B-44

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Luboše Dörfla a ze soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka: Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Nymburk, Boleslavská třída 1692, místem podnikání Praha 9-Libeň, Českomoravská 1181/21, IČO: 66752663, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 22427/2011-B-36, ze dne 11. prosince 2013,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 22427/2011-B-36, ze dne 11. prosince 2013, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 99 INS 22427/2011-B-36, ze dne 11. prosince 2013 (nesprávně v záhlaví označeným č.j. MSPH 99 INS 22427/2012-B-36) zamítl návrh dlužníka Milana anonymizovano (dále jen dlužník) na zproštění společnosti ZILVAROVÁ CTIBOR HLADKÝ, v.o.s., sídlem Národní třída 41/973, 110 00 Praha 1, z funkce insolvenčního správce dlužníka (dále též správce).

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně uvedl, že se dlužník podáním ze dne 4.12.2013, domáhal pozastavení insolvence a určení nového insolvenčního správce. Svůj návrh odůvodnil tím, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a má tedy omezené možnosti k získání informací týkajících se insolvenčního řízení. Dlužník dále uvedl, že insolvenční správce ho byl navštívit ve věznici pouze jednou a že jednal s bývalou manželkou dlužníka, která neměla oprávnění k zastupování dlužníka. Dlužník si stěžoval, že neví, jak bylo naloženo s vybavením jeho kanceláří.

Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že správce při prodeji majetku postupuje v souladu s pokyny soudu, zástupce věřitelů a zajištěných věřitelů a že dlužníkovi podal informace nejen při své návštěvě dlužníka ve věznici, ale též poštou. Od manželky dlužníka přijal toliko informaci o pobytu dlužníka ve věznici. Neshledal proto důvody pro zproštění správce funkce. Současně poukázal na § 84 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož není přerušení insolvenčního řízení přípustné. Návrh dlužníka na zproštění správce funkce a na pozastavení insolvenčního řízení proto zamítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil k opětovnému posouzení soudu I. stupně. Tvrdil, že krom důvodů pro zproštění správce funkce, jež uvedl ve svém návrhu, by odvolací soud měl posoudit i to, že insolvenční správce nepopřel pohledávky některých věřitelů, ač mu dlužník dodal některé významné informace. Upozornil například na skutečnost, že pohledávka věřitele Václava Holánka ve výši přibližně 10.000,-Kč neměla být zjištěna v plné výši, neboť tento věřitel zadržuje majetek dlužníka, bývalé zařízení jeho kanceláře na adrese Boleslavská 1692, Nymburk.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce proto, že neplní řádně své povinnosti nebo nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. O odvolání z funkce i o zproštění funkce může insolvenční soud rozhodnout na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez návrhu.

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale-obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné-omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Ve shodě se soudem I. stupně je též odvolací soud názoru, že v řízení nebylo zjištěno, že by správce ZILVAROVÁ CTIBOR HLADKÝ, v.o.s. neplnil řádně své povinnosti nebo nepostupoval při výkonu funkce s odbornou péčí anebo že by závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem.

Z insolvenčního rejstříku naopak vyplývá, že insolvenční správce podává opakovaně zprávy o hospodářské situaci dlužníka a své činnosti (B-3, B-27, B-27, B-35), účastní se schůzí věřitelů (B-5, B-22), doplňuje seznam přihlášených pohledávek (B-5, B-14, B-22) a provádí aktualizaci soupisu majetkové podstaty (B-5, B-40). Z posledního doplněného soupisu majetkové podstaty ze dne 3.2.2014 (B-40) odvolací soud zjistil, že insolvenční správce do majetkové podstaty zahrnul též vybavení kanceláře dlužníka, které bylo zajištěno v rámci prováděné exekuce v roce 2011, a které bylo správci soudním exekutorem vydáno.

Námitky k postupu insolvenčního správce, které vedly dlužníka k podání návrhu na zproštění správce funkce, z podkladů, které je možno zjistit z insolvenčního rejstříku nevyplývají. Odvolací soud v tomto smyslu odkazuje na rozhodnutí soudu I. stupně, s jehož důvody se ztotožňuje a toliko doplňuje, že uvedené námitky dlužníka k činnosti správce má rovněž za nedůvodné.

Pokud jde o výhrady dlužníka k postupu insolvenčního správce při přezkumu pohledávek věřitelů, je odvolací soud přesvědčen o tom, že z obsahu spisu nelze dovozovat, že by správce neplnil řádně své povinnosti nebo nepostupoval při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem. Zásadně totiž platí, že odlišný názor dlužníka na postup správce v insolvenčním řízení (ani při přezkumu pohledávek věřitelů) nemůže být zásadně relevantním důvodem pro zproštění správce funkce. Správce postupuje v projednávané věci bez průtahů, v součinnosti se zajištěným věřitelem (což m.j. vyplývá i z podání správce na č.l. B-29) a k platnosti jeho úkonů souvisejících s prodejem majetkové podstaty se vyjádřil insolvenční soud (B-31).

Dlužno dodat, že výhrady proti výsledku zpeněžení majetkové podstaty nebo vůči výši odměny správce určené podle zvláštního předpisu může dlužník uplatnit formou námitek proti konečné zprávě.

Odvolací soud posoudil též tu část napadeného rozhodnutí, ve kterém soud I. stupně zamítl návrh dlužníka na pozastavení insolvenčního řízení, a shledal jej věcně správným, neboť, jak správně soud I. stupně zdůraznil, insolvenční řízení nelze dle § 84 odst. 1 insolvenčního zákona přerušit.

Z uvedeného vyplývá, že soud I. stupně správně posoudil, že nejsou dle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona dány důvody pro zproštění insolvenčního správce z funkce a že nelze vyhovět návrhu dlužníka na přerušení řízení. Odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. února 2014

Mgr. Luboš D ö r f l , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková