4 VSPH 77/2016-A-9
KSPA 53 INS 30539/2015 4 VSPH 77/2016-A-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužnice ARGOT, s.r.o., sídlem Česká Třebová, Ústecká 115, IČO 25296817, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 15. prosince 2015, č.j. KSPA 53 INS 30539/2015-A-4,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 15. prosince 2015, č.j. KSPA 53 INS 30539/2015-A-4, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích uložil dlužnici ARGOT, s.r.o. (dále jen dlužnice), aby ve lhůtě 5 dnů od jeho právní moci zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 8.12.2015 doručen insolvenční návrh dlužnice, jímž se domáhala zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu. Citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení a vyšel ze zjištění, že dlužnice od ledna 2014 přestala dočasně vykonávat svou podnikatelskou činnost z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti (1 rok) jejího jediného společníka a jednatele, že tak docházelo k odkladu splátek jejích závazků, že se jí již nepodařilo obnovit její podnikání a že výše jejích závazků z obchodního styku činí celkem 350.460,17 Kč. Uzavřel, že s ohledem na skladbu majetku dlužnice a na možnosti jeho zpeněžení umožní zaplacení zálohy aktivní činnost insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a uhrazení jeho odměny a hotových výdajů. Proto uložil dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil. Namítala, že odhadovaná cena majetkové podstaty (zásob zboží a vybavení kanceláře) zcela postačuje na úhradu nákladů insolvenčního řízení,

že dlužnice nemá v současné době žádné fixní náklady vyjma poplatku za vedení bankovního účtu a že nedisponuje finančními prostředky k úhradě zálohy ve výši 30.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 3 IZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 IZ povinen v insolvenčním návrhu uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam závazků s uvedením svých věřitelů. Seznamy musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Seznam závazků dlužníka přitom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 104 odst. 4 IZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu ČR uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je úpadku.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2). K postupu soudu podle § 128 odst. 2 IZ se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí pod č.j. KSUL77INS6209/2011, 29 NSČR 45/2011-A-20 z 21.12.2012, v němž formuloval závěr, že není-li insolvenční návrh projednatelný, je namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1 IZ a nikoli zkoumání a odstraňování vad příloh podle § 128 odst. 2 IZ.

Jinými slovy podkladem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami, jimiž jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka podle § 104 IZ zejména seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků, seznam jeho závazků s uvedením jeho věřitelů a seznam jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu.

Z obsahu insolvenčního spisu bylo zjištěno, že se dlužnice nedatovaným insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 8.12.2015, domáhala zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu (A-1) dlužnice sice tvrdila konkrétní skutečnosti, jež vedly k jejímu úpadku se závěrem, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna řádně a včas plnit, avšak již neurčila splatnost svých jednotlivých závazků. K návrhu pak dlužnice nepřipojila řádný seznam majetku a závazků a seznam zaměstnanců (A-3), když v těchto výslovně neuvedla, že jsou úplné a správné, nýbrž je pouze podepsala; nadto seznam závazků zde nahrazuje listina z jejího účetnictví označená jako kniha závazků ke dni 26.11.2015 , v níž ani nejsou věřitelé dlužnice řádně označeni. Připojené seznamy dlužnice tak nesplňují zákonem předepsané náležitosti (§ 104 odst. 2, 3 a 4 IZ).

Za této situace bylo povinností soudu I. stupně vyzvat dlužnici dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh doplnila o jeho obligatorní náležitosti, poskytl jí poučení, jak má doplnění provést a o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě insolvenční návrh doplněn zejména o řádný seznam majetku a závazků a seznam zaměstnanců.

Je tedy zřejmé, že v řízení dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo možno po dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadovat, neboť její insolvenční návrh pro shora popsaný nedostatek, k jehož odstranění dosud nebyla soudem vyzvána, není způsobilý projednání.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. jako předčasné zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 9. února 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná