4 VSPH 696/2016-A-13
KSPL 53 INS 1868/2016 4 VSPH 696/2016-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Nýřany, Nová 1136, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. února 2016, č.j. KSPL 53 INS 1868/2016-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. února 2016, č.j. KSPL 53 INS 1868/2016-A-8, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh dlužníka Petra anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 27.1.2016 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Protože přílohy insolvenčního návrhu nesplňovali zákonem stanovené náležitosti, vyzval soud dlužníka usnesením ze dne 2.2.2016 k doplnění návrhu ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení o řádný seznam závazků a seznam zaměstnanců, jež bylo dlužníku doručeno dne 9.2.2016. Dne 12.2.2016, dlužník k výzvě soudu předložil seznam závazků obsahující údaj o splatnosti některých závazků, nikoli však u všech, resp. v některých případech dlužník uvádí pouze splatnost jednotlivých splátek příp., že závazek dosud není po splatnosti a dále u některých pouze odhadl jejich výši. Soud I. stupně proto postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. Namítal, že předložený seznam závazků splňuje zákonem předepsané náležitosti, že u žádného závazku není tvrzeno, že není po splatnosti, že je toto uváděno pouze jako doplňující informace spolu s uvedením splatnosti závazku v budoucnu, a že konkrétní údaj o splatnosti je v seznamu závazků uveden u všech závazků s výjimkou dlužného výživného, kde si je dlužník pouze vědom toho, že splatnost nastala v průběhu roku 2014. Dále uvedl, že výše jeho závazků je ve všech případech uvedena konkrétní částkou, a že pouze u závazků vůči Komerční bance, a.s., Modré pyramidě stavební spořitelně, a.s. a v případě dlužného výživného, byla jejich výše stanovena kvalifikovaným odhadem, neboť dlužník nemá k dispozici přesnější údaje. Dlužník má za to, že v insolvenčním návrhu dostatečně vylíčil rozhodné skutečnosti, a že je jeho návrh projednatelný. Závěrem dodal, že z insolvenčního rejstříku není ani patrno, zda vyšší soudní úřednice, jež v dané věci rozhodovala, byla k tomuto oprávněna.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dne 27.1.2016 podal dlužník insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 7 vyznačil, že se domáhá vydání rozhodnutí o svém úpadku, popisoval jeho příčiny a uvedl, že má závazky u 14 různých věřitelů, že není schopen řádně a včas hradit celkovou výši měsíčních splátek, že od poloviny roku 2015 je v prodlení s placením většiny svých závazků, a že některé závazky (splátky) jsou déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. V kolonce č. 10, č. 11, č. 12 a č. 13 návrhu na povolení oddlužení dlužník popsal okolnosti, z nichž lze usuzovat na výši hodnoty plnění pro účely oddlužení, uvedl výši svých příjmů za poslední tři roky a výši jeho očekávaných příjmů v následujících 5 letech s tím, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Z kolonky č. 15 se podává, že majetek dlužníka tvoří obvyklé vybavení domácnosti a zajištěný majetek -bytová jednotka v Nýřanech včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pohledávka z titulu smlouvy o stavebním spoření; v kolonce č. 17, č. 18 a č. 19 pak dlužník označil své věřitele a uvedl výši jednotlivých svých závazků a jejich právní důvod. V seznamu závazků (A-3, A-7) dlužník řádně označil své věřitele jménem, sídlem, IČO, konkretizoval výši svých jednotlivých závazků a u všech uvedl jejich splatnost, byť se tak v případě dlužného výživného stalo toliko rokem příp. uvedením splatnosti jednotlivých splátek v budoucnu; z takto označené splatnosti závazků dlužníka lze dle názoru odvolacího soudu spolehlivě usuzovat na dobu prodlení dlužníka s plněním některých jeho závazků po dobu delší než 3 měsíce před podáním insolvenčního návrhu. K návrhu dlužník rovněž připojil seznam svého majetku (A-3), tvořící obvyklé vybavení domácnosti a zajištěný majetek -bytová jednotka v Nýřanech, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pohledávka z titulu smlouvy o stavebním spoření, jakož i seznam zaměstnanců (A-7). Předložené seznamy dlužník datoval a opatřil je svým podpisem a prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník řádně vylíčil skutečnosti, na jejichž základě je možno lze dospět k závěru, že má vůči vícerým (alespoň dvěma) konkrétním věřitelům pohledávky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti (určité datum) a které není schopen plnit. Dle názoru odvolacího soudu lze tak předložený seznam majetku a závazků dlužníka (ve spojení s jeho návrhem) považovat za dostatečný podklad pro věcné rozhodnutí o insolvenčním návrhu.

Pokud jde o odvolací argumentaci dlužníka spočívající v nesprávném obsazení soudu, pak odvolací soud ověřil, že podle rozvrhu práce Krajského soudu v Plzni ke dni 1.1.2016 je v soudním oddělení 53 INS jako vyšší soudní úřednice oprávněna jednat a rozhodovat Vendula Křížková, jež vydala napadené rozhodnutí, přičemž vyšší soudní úředníci vykonávají v insolvenčním a konkursním oddělení úkony podle pokynu soudce v daném soudním oddělení a v rozsahu stanoveném zákonem (§ 10 odst. 3 z.č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednicích). Rozvrh práce je pak volně přístupný na internetových stránkách www.portal.justice.cz.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. května 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková