4 VSPH 683/2016-B-42
KSPH 40 INS 9752/2013 4 VSPH 683/2016-B-42

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Ing. Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Zámecké náměstí 63, Žleby, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Martina Šípa, sídlem Podbabská 1014/20, Praha 6, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 9752/2013-B-34, ze dne 22. února 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 40 INS 9752/2013-B-34 ze dne 22. února 2016 se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze schválil v bodě I. výroku konečnou zprávu ze dne 23.3.2015, podle které činí výnos ze zpeněžení majetkové podstaty částku 863.321,-Kč, náklady majetkové podstaty částku 533.448,91 Kč, odměna a hotové výdaje insolvenčního správce JUDr. Martina Šípa (dále jen správce) částku 106.764,09 Kč, čistý výtěžek zpeněžení majetkové podstaty určený k rozdělení mezi věřitele částku 223.108,-Kč; v bodě II. výroku schválil vyúčtování odměny správce ve výši 86.760,24 Kč spolu s DPH ve výši 18.219,65 Kč a určil, že bude uhrazena z prostředků majetkové podstaty; v bodě III. výroku schválil vyúčtování výdajů správce ve výši 1.784,20 Kč a určil, že budou uhrazeny z prostředků majetkové podstaty; v bodě IV. výroku uložil správci, aby do 7 dnů od právní moci usnesení předložil návrh rozvrhového usnesení.

V odůvodnění tohoto usnesení Krajský soud v Praze zejména uvedl, že usnesením ze dne 27.6.2013 (A-12) byl zjištěn úpadek dlužníka Ing. Josefa anonymizovano (dále jen dlužník), jako způsob řešení úpadku povoleno oddlužení, ustanoven správce, a že usnesením ze dne 15.10.2013 (B-7) bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Konstatoval, že správce podal dne 7.1.2015 konečnou zprávu, proti níž podali námitky synové dlužníka, Petr a Josef anonymizovano (dále též věřitelé), neboť správce do konečné zprávy nezahrnul dlužné výživné, a že správce dne 23.3.2015 předložil opravenou konečnou zprávu (do níž zahrnul dlužné výživné k březnu roku 2015) zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 26.3.2015 isir.justi ce.cz (B-24). Soud dne 27.5.2015 (B-25) zveřejnil vyhlášku o konečné zprávě a poučil účastníky řízení, že proti ní mohou do 15 dnů od jejího zveřejnění podat námitky. Shrnul, že z konečné zprávy vyplynuly příjmy ze zpeněžení majetkové podstaty ve výši 863.321,-Kč, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň (vyjma odměny a hotových výdajů správce) ve výši 184.212,91 Kč, odměna správce je ve výši 86.760,24 Kč spolu s DPH ve výši 18.219,65 Kč, hotové výdaje správce činí částku 1.784,20 Kč. Citoval § 304 odst. 2, 4 až 6, § 38 odst. 1 až 3, § 39 odst. 2, § 305 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a § 3 písm. a), § 1, § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb. o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška), a schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a hotových výdajů správce ze dne 23.3.2015.

Proti tomuto usnesení (bodu I. výroku) Krajského soudu v Praze se správce včas odvolal (B-38) a navrhoval, aby jej odvolací soud změnil tak, že celkové náklady majetkové podstaty činí toliko částku 498.748,91 Kč, zahrnující také pohledávku k únoru 2016 z dlužného výživného věřiteli Petru anonymizovano ve výši 51.800,-Kč a věřiteli Josefu anonymizovano , anonymizovano , ve výši 52.000,-Kč, a že čistý výtěžek zpeněžení majetkové podstaty určený k rozdělení mezi (nezajištěné) věřitele do rozvrhu činí tedy částku 257.808,-Kč. Argumentoval zejména skutečnostmi, které nastaly (vznikly) po vydání napadeného usnesení a způsobily nesprávně stanovenou výši pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Vysvětloval, že dne 24.2.2016 založil dlužník do insolvenčního spisu (B-35) rozsudek Okresního soudu v Trutnově č.j. 30 C 170/201599-343-56, který nabyl právní moci dne 6.1.2016 (dále jen rozsudek), a kterým bylo zpětně sníženo výživné u obou věřitelů počínaje měsícem červencem 2013 na částku 1.000,-Kč měsíčně, a to v důsledku dlouhodobě špatného zdravotního stavu dlužníka po prodělané mozkové mrtvici s trvalými následky. Konstatoval, že v návaznosti na rozsudek by Petru anonymizovano náležela částka 51.800,-Kč a Josefu anonymizovano částka 52.000,-Kč, avšak podle schválené konečné zprávy jim byly přiznána vyšší částky, a to Petru anonymizovano o 14.200,-Kč a Josefu anonymizovano o 20.500,-Kč. Uzavřel, že celkem je tedy přiznána těmto věřitelům navíc částka 34.700,-Kč, která by měla po právu náležet ostatním (nezajištěným) věřitelům do rozvrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 304 odst. 1 IZ, insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené (odst. 1). O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření (odst. 2). Odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu o konečné zprávě mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno (odst. 6).

Vzhledem k tomu, že se ještě před vydáním napadeného usnesení podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výpočet částek určených k vydání jednotlivým věřitelům (byť byl rozsudek o změně výše výživného soudu prvního stupně doručen až po vydání napadeného usnesení), může proti takovému rozhodnutí podat odvolání též účastník řízení, který nepodal námitky proti konečné zprávě, s níž byl srozuměn. Opačné pojetí, jež by účastníkům insolvenčního řízení (podle § 305 odst. 6 IZ) automaticky zapovídalo legitimaci k podání odvolání proti rozhodnutí, jímž byla schválena konečná zpráva a vyúčtování v jiném než ve zveřejněném znění, s nímž byli účastníci řízení srozuměni a proti němuž ničeho nenamítali, by ve svém důsledku vedlo k vyloučení přezkumu věcné správnosti takového rozhodnutí a bylo by též v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ).

Podle § 38 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 6).

Z insolvenčního spisu odvolací soud ověřil, že insolvenční řízení zahájeno dne 8.4.2013, rozhodnutí o úpadku dlužníka bylo vydáno dne 27.6.2013 (A-12), přezkumné jednání se konalo dne 11.9.2013 (B-4), a proto je třeba k výpočtu odměny správce aplikovat ustanovení vyhlášky ve znění platném do 31.12.2013 (čl. II vyhlášky č. 398/2013 Sb.). Odměnu správce při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je tedy zapotřebí vypočíst podle § 3 písm. a) ve spojení s § 1 vyhlášky (ve znění platném do 31.12.2013), podle jehož odstavce 2 odměna správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí Kč 9 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli, je-li menší než 1 mil. Kč jak je tomu v projednávané věci.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud dále zjistil, že správce předložil dne 23.3.2015 soudu prvního stupně konečnou zprávu zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 26.3.2015 (B-24), a že soud prvního stupně dne 27.5.2015 (B-25) zveřejnil vyhlášku o konečné zprávě v níž poučil účastníky řízení, že proti ní mohou do 15 dnů od jejího zveřejnění podat námitky, námitky proti konečné zprávě podány nebyly. Správce v konečné zprávě nevylíčil, jakým způsobem k daným částkám dospěl, pouze uvedl, že odměna byla vypočtena podle vyhlášky. Dne 22.2.2016 soud prvního stupně napadeným usnesením schválil konečnou zprávu ve znění správcem předloženém. Dne 24.2.2016 (B-35) byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn rozsudek, jenž jak shora uvedeno znamená podstatnou změnu okolností majících vliv na výši částky, která má být věřitelům vyplacena.

Soud prvního stupně bez dalšího převzal do napadeného usnesení částky uvedené v konečné zprávě, aniž vyložil způsob jejich výpočtu či postup, jímž dospěl k závěru o jejich správnosti, zejména absentuje způsob výpočtu odměny správce, není vůbec zřejmé, jakým způsobem byla vypočtena odměna z výtěžku z odbytného z penzijního připojištění Penzijní společnost České spořitelny. Pro rozhodnutí soudu učiněné podle § 304 IZ, jímž soud schvaluje konečnou zprávu a zároveň odměnu správce a výši náhrady jeho hotových výdajů, přitom platí pravidla pro odůvodňování rozhodnutí obsažená v ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř., neboť takovým rozhodnutím insolvenční soud stanoví základní východiska, jež jsou pro další postup insolvenčního soudu závazná (pro rozvrhové usnesení) a jež musí být přesvědčivě odůvodněna. Soud prvního stupně byl povinen vyjádřit úvahy, na základě nichž v rámci konečné zprávy určil odměnu a schválil hotové výdaje správce tak, aby odvolací soud mohl posoudit důvody, jež soud prvního stupně k rozhodnutí vedly, přesto se omezil jen na shrnutí konečné zprávy správce a na pouhé konstatování, že ji shledal věcně správnou. Tyto skutečnosti odvolacímu soudu brání přezkoumat věcnou správnost napadeného usnesení.

Na základě uvedených zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud shledal odvolání důvodným a usnesení nejen v napadeném bodě I. výroku, ale vzhledem k akcesorické povaze ostatních výroků v celém rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. jako nepřezkoumatelné zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. května 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková