4 VSPH 68/2014-A-11
KSPH 35 INS 31615/2013 4 VSPH 68/2014-A-11

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Luboše Dörfla a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenčním řízení dlužnice: Anna anonymizovano , anonymizovano , IČO 65247221, bytem 17. listopadu 106, 284 01 Kutná Hora, o insolvenčním návrhu věřitele BP Integralis Limited, IČO 255048, se sídlem Diagorou 4, Kermia Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kyperská republika, zast. Mgr. Ivo Siegelem, advokátem se sídlem Školská 38, 110 00 Praha 1, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 31615/2013-A-6 ze dne 10. prosince 2013

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 35 INS 31615/2013-A-6 ze dne 10. prosince 2013 se p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Soud prvního stupně uložil nadepsaným usnesením navrhovateli BP Integralis Limited (dále jen navrhovatel), aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč podle ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále IZ). Na odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se insolvenční věřitel domáhá rozhodnutí o úpadku dlužnice s tím, že má za dlužnicí splatnou pohledávku ve výši 644.470,-Kč s příslušenstvím, přičemž dlužnice má více věřitelů a peněžité závazky, které není schopna plnit a je v prodlení s plněním přesahujícím dobu tří měsíců.

Soud prvního stupně považuje za nezbytné zajistit prostředky k uhrazení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že tyto částky nebude možné uspokojit z majetkové podstaty a k tomu odkázal na ustanovení § 38 odst. 2 IZ. Uvedl, že v případě konkursu činí odměna insolvenčního správce podle vyhl.č. 313/2007 Sb. minimálně částku 45.000,-Kč, která je spolu s nárokem na náhradu vzniklých hotových výdajů hrazena z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. V dané věci přihlédl k tomu, že je dlužnice vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV 10447 pro katastrální území Sedlec u Kutné Hory. Přistoupil proto k určení zálohy ve snížené částce z důvodu, že bude možné zčásti zaplatit odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel včas odvolání. Poukázal na majetek vlastněný dlužnicí. Uvedl, že bez ohledu na způsob řešení případně zjištěného

úpadku dlužnice bude jako zajištěný věřitel své pokyny v insolvenčním řízení směřovat ke zpeněžení zástavy. Předpokládá, že výtěžek zpeněžení zástavy postačí na plnou úhradu předpokládaných nákladů insolvenčního řízení, včetně odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce. Nemá za to, že by mělo dojít při zpeněžení zástavy k delším časovým prodlevám a ke vzniku značných nákladů na správu a zpeněžení nemovitostí. Poukázal na jiné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze s tím, že je namístě posoudit otázku zaplacení zálohy navrhovateli s ohledem na konkrétní skutkové a právní okolnosti případu. Má za to, že v majetkové podstatě bude dostatek peněžních prostředků k uspokojení vzniklých nákladů insolvenčního řízení. Vyměřená záloha je podle názoru navrhovatele nepřiměřeně vysoká s ohledem na to, že soud prvního stupně nevzal v úvahu hodnotu majetku dlužníka. Navrhoval proto, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil, popřípadě jej změnil tak, že se navrhovateli ukládá záloha ve výši 5.000,-Kč.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, postupoval podle § 94 odst. 2 písm. c) IZ a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

S účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Napadené usnesení nenabylo právní moci do 31.12.2013, neboť dlužník podal proti němu odvolání. Z toho důvodu je nutno v odvolacím řízení postupovat podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1.1.2014, tj. ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb.

Podle § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014) může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

V daném případě podal navrhovatel insolvenční návrh, kterým se domáhá vydání rozhodnutí o úpadku dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , IČO 65247221, bytem 17. listopadu 106, 284 01 Kutná Hora. V návrhu označil jiné věřitele dlužnice, jejichž pohledávky přesahují částku 300.000,-Kč. Dále označil s odkazem na znalecké ocenění obvyklou cenu hodnoty dlužnicí vlastněného spoluvlastnického podílu nemovitostí zapsaných na LV 10447 částkou 435.000,-Kč. Věřitel sám uplatňuje pohledávku ve výši 644.470,-Kč.

V rámci konkursu (byť nepatrného) prohlášeného na dlužníkův majetek činí minimální výše odměny insolvenčního správce dle ustanovení § 1 odst. 5 platné vyhlášky č. 313/2007 Sb. 45.000,-Kč (+ daň z přidané hodnoty) při splnění předpokladů zakotvených v odstavcích 1 až 4 citovaného paragrafu. Rozsah nutných výloh souvisejících se správou majetkové podstaty přitom plyne z ustanovení § 230 IZ a je předem neznámý . Zdrojem, který slouží k úhradě zmíněných nákladů konkursu, je mimo výtěžek zpeněžení majetkové podstaty právě záloha na náklady insolvenčního řízení. Výše zálohy musí odpovídat jejímu účelu, tj. zajištění úhrady všech předpokládaných nákladů insolvenčního řízení (správcovy odměny a hotových výdajů i nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty). Povinnost zaplatit zálohu přitom ukládá soud iniciátorovi insolvenčního procesu vždy, když to považuje za nezbytné vzhledem k povaze věci, tj. ke konkrétním okolnostem projednávané kauzy; výše zálohy je nadto soudem určována v době, kdy není možné s dostatečnou jistotou předvídat, jaké výdaje si zjišťování, správa a zpeněžování majetkové podstaty vyžádá.

Odvolací soud je ve shodě se závěrem soudu prvního stupně, že jsou dány podmínky pro uložení povinnosti navrhovateli zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení (§ 108 odst. 2 IZ) a výši zálohy, stanovenou soudem prvního stupně, shledal odpovídající okolnostem projednávané věci, zejména očekávanému přezkumu pohledávek insolvenčním správcem, zjišťování majetkové podstaty a zajišťování prodeje spoluvlastnického podílu dlužnice na nemovitostech.

Připomíná, že je ve smyslu ustanovení § 108 odst. 4 IZ navrhovatelem zaplacená záloha, nejde-li o dlužníka, považována za pohledávku za majetkovou podstatou.

Postupoval proto podle ustanovení § 219 o.s.ř. a rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 13. února 2014

Mgr. Luboš D ö r f l , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková