4 VSPH 633/2016-A-22
KSLB 82 INS 29650/2015 4 VSPH 633/2016-A-22

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Svor 19, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 14. března 2016, č.j. KSLB 82 INS 29650/2015-A-13,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 14. března 2016, č.j. KSLB 82 INS 29650/2015-A-13, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci odmítl insolvenční návrh dlužníka Jiřího anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 27.11.2015 byl u Krajského soudu v Českých Budějovicích podán insolvenční návrh dlužníka spolu s návrhem na povolení oddlužení, že usnesením ze dne 2.12.2015 Krajský soud v Českých Budějovicích vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci. Protože insolvenčního návrh dlužníka neobsahoval listiny dokládající jeho úpadek dle § 104 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) vyzval soud dlužníka k doplnění návrhu s tím, že ho zároveň poučil, jak je třeba doplnění návrhu a jeho příloh provést. Výzva byla dlužníku doručena dne 8.2.2016, k žádosti dlužníka byla prodloužena lhůta k doplnění návrhu do 20.2.2016, avšak dlužník svůj návrh nikterak neopravil ani nedoplnil. Soud I. stupně proto postupoval podle § 128 odst. 2 IZ a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že doložil všechny potřebné dokumenty včetně seznamu majetku a závazků a seznamu zaměstnanců, že uvedl údaje o výši svých závazků a úhradě posledních splátek, a že skutečné datum splatnosti jednotlivých závazků nezná a neví. Dále uvedl, že je jeho návrh srozumitelný a úplný, že byly doloženy všechny zákonem požadované přílohy, a že zastavil podstatnou část svých plateb.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 103 odst. 1 a 2 IZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je dle § 104 IZ povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Podle § 106 odst. 1 IZ dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy.

Podle § 128 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije (odst. 1). Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2).

Podle § 390 odst. 1 věty první IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle § 391 IZ návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a/ označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b/ údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, c/ údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, d/ návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší (odstavec 1). Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna (odstavec 3).

Podle § 393 odst. 1 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odst. 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odst. 3).

Podle § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že je třeba rozlišovat insolvenční návrh definovaný v § 2 písm. c) IZ jako návrh na zahájení insolvenčního řízení na straně jedné a návrh na povolení oddlužení na straně druhé, který je podáním, jímž se dlužník v insolvenčním řízení zahájeném insolvenčním návrhem (dlužníka nebo věřitele) domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením (rozhodnutí o povolení oddlužení); to plyne jednak z definice způsobů řešení úpadku obsažené v § 4 IZ, jednak z ustanovení § 106 odst. 1 věty první IZ (výše citovaného), jakož i z ustanovení § 148 odst. 3 IZ.

Jde tedy o dvě různá procesní podání, pro která insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro která uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu. Obsahové náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ, zatímco obsahové náležitosti návrhu na povolení oddlužení ustanovení § 391 IZ.

Samotný návrh na povolení oddlužení však není ani při dodržení všech požadavků kladených insolvenčním zákonem na jeho obsah podáním způsobilým zahájit insolvenční řízení (tím je pouze obsahově řádný a náležitě podepsaný insolvenční návrh). Naopak obsahuje-li insolvenční návrh dlužníka, který není podnikatelem, všechny zákonem předepsané náležitosti, musí být projednán i tehdy, odmítne-li insolvenční soud návrh na povolení oddlužení pro jeho vady (§ 390 odst. 3 IZ). Odmítnutím návrhu na povolení oddlužení nekončí insolvenční řízení, jelikož návrh na povolení oddlužení není podáním, jímž se insolvenční řízení zahajuje (tím je insolvenční návrh). Usnesení, jímž insolvenční soud odmítá dlužnický insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 IZ, není usnesením o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Takovým rozhodnutím se insolvenční řízení končí a je bezpředmětné zabývat se návrhem na povolení oddlužení.

V projednávané věci však insolvenční soud fakticky přistoupil pouze k odstraňování vad návrhu na povolení oddlužení a to přesto, že dlužníka poučil o následcích nedoplnění insolvenčního návrhu, když ho výzvou ze dne 20.1.2016 (A-7) vyzval, aby svůj návrh doplnil do 7 dnů od doručení výzvy o listiny dokládající jeho příjem ze zaměstnání za období říjen až prosinec 2015 (fotokopie výplatních pásek, mzdový list), o výměr invalidního důchodu pro rok 2015 a 2016 (pokud jej pro rok 2016 již máte k dispozici), o listiny, které prokazují jednotlivé závazky a o listiny, které dokládají váš úpadek nebo hrozící úpadek (upomínky, výzvy k zaplacení, exekuční příkazy) a konečně, aby sdělil soudu, zda jeho nezletilá dcera žije s ním ve společné domácnosti nebo žije s matkou a jemu byla uložena povinnost hradit výživné. Takto formulovaná výzva však není výzvou k doplnění zákonem požadovaných příloh insolvenčního návrhu (seznamu majetku a závazků) či jejich náležitostí, již má na mysli § 128 odst. 2 IZ a nemůže vést k odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka s následkem skončení insolvenčního řízení, ale toliko k případnému odmítnutí jeho návrhu na povolení oddlužení (§ 393 IZ).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že nebyly, pro popsanou absenci řádné výzvy, splněny podmínky pro postup soudu I. stupně podle § 128 odst. 2 IZ. Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 12. května 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková