4 VSPH 62/2018
2.

4 VSPI I 62/2018-3-35

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. ]aroslava Zelenky, Ph.D. ajUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužnice: Silvie anonymizovano , anonymizovano bytem V Důlce 21, 400 01 Usti nad Labem

0 odvoláni insolvenčního správce: Administrace insolvenci CITY TOWER, v.o.s. IČO 29414373 sídlem Hvězdova 1716 / 2b, Praha 4 proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. prosince 2017 č. j KSUL 43 INS 9570/2015 13 28, takto: Usneseni Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. prosince 2017 č. j. KSUL 43 INS 9570/2015-3-28 se v bodech II. a I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku uvedeným usnesením zrušil schválené oddlužení Silvie anonymizovano (dále jen dlužnice, bod I. výroku), zastavil insolvenční řízení (bod II. výroku), přiznal insolvenčnímu správci Administrace insolvenci CITY TOWER, v.o.s. (dále jen správce) odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 26 136 Kč včetně DPH s tím, že v průběhu oddlužení uhradila dlužnice odměnu a náhradu hotových výdajů co do částky 4 396 Kč, zbývající část ve výši 21 780 Kč bude správci uhrazena po právní moci z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím účtárny soudu (bod III. výroku), správci uložil povinnosti uvedené v bodě IV. výroku a zprostil správce funkce (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 5. 1. 2016 (IS-11) schválil soud oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Z průběžné zprávy správce ze dne 4. 7. 2017 plyne, že od května 2016 až do května 2017 nebyla na účet majetkové podstaty připsána žádná částka a očekávaná míra uspokojení pohledávek nezajišténých věřitelů je pouze 9,25 %. Dlužnice při jednání konaném dne 6. 12. 2017 sdělila, že v průběhu oddlužení přišla jak ozaměstnání, tak i o poskytovatele důchodu a dlouhodobě není schopná si zajistit příjem použitelný pro účely oddlužení. Proto navrhla, aby schválené oddlužení bylo zrušeno a současně sdělila, že majetek použitelný v rámci konkursu nemá.

Cituje Š 418 odst. 1 písm. b) a odst. 5 insolvenčního zákona (dále jen IZ), soud I. stupně dovodil, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebot: správci nejsou poukazovány žádné platby na plnění splátkového kalendáře, je evidován dluh na zálohách na odměnu a náhradu hotových výdajů správce. Vycházeje z toho, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, oddlužení dlužnice zrušil. Insolvenční řízení zastavil, neboť je dlužnice nemajetná, když ze soupisu majetkové podstaty (13 53) a ze sdělení správce na jednání konaném dne 6. 12. 2017 vyplynulo, že maje-tek zahrnutý do soupisu nestačí ani k pokrytí nákladů insolvenčního řízení z titulu odměny insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem, v důsledku úpadku bylo ukončeno členství dlužnice ve Stavebním bytovém družstvu ROZVOJ, IČO 00043796 a na účet majetkové podstaty byl vyplacen vypořádací podíl ve výši 21 462,52 Kč. Protože je majetek dlužnice pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující a současně

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

IIIIII nejsou naplněny podmínky předpokládané zákonem pro prohlášeni konkursu, soud podle Š 418 odst. 4 IZ insolvenční řízení zastavil a zprostil správce funkce a o jeho odměně a náhradě hotových výdajů za 24 měsíců trvání oddlužení rozhodl podle Š 38 IZ a Š 3 písm. b) a Š 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška).

Proti tomuto usnesení, a to podle jeho obsahu jen proti bodům II. a V. výroku, se správce včas odvolal apožadoval, aby je odvolací soud změnil a rozhodl tak, že se na majetek dlužnice prohlašuje konkurs a správce se nezproštiuje funkce. Namítal, že měl soud I. stupně danou věc posuzovat ve znění lz rozhodném do 30. 6. 2017. Dovozoval, že o neschválení oddlužení" nelze rozhodnout dle současné právní úpravy a odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, č. j KSOL 16 INS 3997/2017, 1 VSOL 926/2017 B 11 a ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSBR 26 INS 5500/2017, 1 VSOL 1092/2017 13-15.

Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v části napadené odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Nutno uvést, že s účmností od 1. 7. 2017 byl IZ novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, se IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle Š 418 IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo ci) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddluženírn je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Insolvenční soud nerozhodne spolu se zrušením oddlužení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, zjistí-li, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, ledaže a) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem, b) dlužník požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a c) zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovilnli mu soud povinnost k její úhradě podle Š 108 odst. 2 a 3 (odst. 4). jestliže insolvenční soud nerozhodne o způsobu dlužníkova úpadku konkursem podle odstavce 4, insolvenční řízení zastaví; současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Nebyla li osobě podle Š 390a odst. 1 písm. a) dosud vyplacena odměna za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle Š390a odst. 3, insolvenční soud současně uloží dlužníkovi povinnost ji uhradit, byla li uplatněna podle Š 390a odst. 5 (odst. 5). Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení podle odstavce 5 (odst. 6). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnuti podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 7). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 7.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

10.

4 VSPI l 62/2018

Proti rozhodnutí o zastavení řízeni mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 7 a přihlášení věřitelé; právní moci rozhodnutí se insolvenční řízení končí (odst. 8).

Pro výklad citovaného ustanovení je významná důvodová zpráva k zákonu č. 64/ 2017 Sb., jímž byl s účinností od 1. 7. 2017 změněn IZ, podle které bylo zamýšleno stanovit, že insolvenční soud rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem poté, co vydal rozhodnutí, kterým návrh na povolení oddlužení odmítne nebo zamítne, rozhodnutí, kterým oddlužení neschválí, nebo rozhodnutí, kterým se schválené oddlužení ruší, pouze v určitých případech, a to tehdy, bude-li to vhodné, přínosné a pokud možno neutrám z hlediska požadavků na státní rozpočet. Stanovená úprava zamezuje finančně a administrativně náročnému vedení tzv. prázdných konkursů na útraty státu s výjimkou případu, kdy dlužník na řešení svého úpadku konkursem trvá a složí msolvenčnírnu soudu jistotu, jíž se pokryjí náklady konkursu. Rozhodl li insolvenční soud některým z výše uvedených způsobů, rozhodne podle Š396 odst. 1, Š 405 odst. 2 a Š 418 odst. 4 IZ (byl-li v případě podle Š 396 IZ zjištěn úpadek dlužníka) současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze ve třech případech, a to v případě, že bylo insolvenční řízení zahájeno na základě věřitelského insolvenčního návrhu a majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů postačující, v případě, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka a majetek v majetkové podstatě postačuje k uspokojení věřitelů, a v případě, že insolvenční řízení inicioval insolvenčním návrhem dlužník, majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů dlužníka zcela nepostačující, dlužník však na řešení svého úpadku konkursem trvá (což uvede v případě podle Š 396 IZ již v návrhu na povolení oddlužení, v případě podle Š 405 IZ při jednání před insolvenčním správcem podle Š 410 odst. 2 IZ a v případě podle Š 418 12 v žádosti směřované insolvenčnímu soudu) za předpokladu, že dlužník zaplatí zálohu na náklady řízení, která mu může být insolvenčním soudem uložena podle Š 108 odst. 2 a 3 IZ za účelem pokrytí nákladů spojených s řešením konkursem, které by šly jinak k tíži státu. V situaci, kdy je zřejmé, že by šlo o tzv. prázdný konkurs, nejeví se hospodárným nejprve připustit, aby insolvenční soud rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem avzápětí dalším rozhodnutím zrušil konkurs pro nedostatek majetku podle Š 308 odst. 1 písm, d) IZ, jak tomu bylo dosud. Proto se stanoví, že je li majetek dlužníka k uspokojení věřitelů zcela nepostačující, insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem nerozhodne a insolvenční řízení zastaví.

To však neplatí, jestliže dlužník navzdory tomu trvá na tom, aby byl způsobem řešení jeho

úpadku konkurs, a zaplatí soudem vyměřenou zálohu na náklady insolvenčního řízení. Takovým postupem může dlužník například projevit vstřícnost vůči věřitelům, kteří budou moci poté, co bude takový konkurs pro nedostatek majetku zrušen, na základě seznamu neuspokojených pohledávek vymáhat pohledávky ve vykonávacím řízení individuálně, a to po dobu 10 let .

Vposuzované věci zrušil soud I. stupně oddlužení dlužnice, nebot" zjistil, že od května 2016 neplní podstatné povinnosti podle schváleného oddlužení, a podstatnou část splátkového kalendáře tak nebude možné splnit, přičemž dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady Š 418 odst. 5 IZ, a proto insolvenční řízení zastavil.

Z obsahu insolvenčního spisu se přitom podává, že dlužnice (po vyplacení vypořádacího podílu včástce 21 462,52 Kč) nemá žádný zpeněžitelný majetek, což dlužnice i správce potvrdili na jednání konaném u soudu I. stupně dne 6. 12. 2017, dlužnice řešení svého úpadku konkursem nenavrhla. Odvolací soud sdílí závěr soudu I. stupně, že v daném případě nebyly splněny předpoklady pro to, aby soud spolu se zrušením schváleného oddlužení současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem, neboť majetek dlužnice je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, přičemž nejsou dány podmínky uvedené v Š 418 odst. 4 IZ. je nepochybné, že by vdaném případě nebylo dosaženo takového výtěžku, jenž by po zapravení odměny ahotových výdajů správce (minimálně ve výši 45 000 Kč bez DPI I) postačoval k alespoň částečně úhradě pohledávek věřitelů. K odvolací argumentaci žalobce lze toliko odkázat na čl. II přechodných ustanovení k zák. č. 64/2017 Sb. a s nim plně korespondující důvodovou

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta,

11.

12. zprávu k Š 418 IZ, podle níž zcela jistě nebylo úmyslem zákonodárce prohlašovat konkursy na majetek na majetek dlužníků podle právní úpravy účinné do 30. 6. 2017 po dobu dalších pěti let toliko za tím účelem, aby se správcům dostalo odměny ve výši alespoň 45 000 Kč bez DPH, Odkaz správce na judikaturu Vrchního soudu v Olomouci případný není, když zde byla řešena otázka nechválení oddlužení na základě výsledků přezkumného jednání a schůze věřitelů konaných před 1. 7. 2017, nikoli zrušení schváleného oddlužení,

S ohledem na shora uvedené lze tedy uzavřít, že majetek dlužnice je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a proto soud I. stupně nijak nepochybil, jestliže poté, co zrušil schválené oddlužení dlužnice, podle Š 418 odst. 5 IZ insolvenční řízení zastavil a zprostil správce funkce.

Odvolací soud proto shledal usnesení soudu I. stupně v napadeném rozsahu věcně správným a podle Š 219 o.s.ř. je v bodech II. a V. výroku potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššírnu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praze dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (Š 237, Š 239 a Š 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (Š 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (Š 74 odst. 2 IZ).

Praha 26. února 2018

Mgr. Markéta Hudečková v.r. předsedkyně senátu



"? ,?

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Výr.

H;..