4 VSPH 594/2016-B-18
KSCB 28 INS 27519/2014 4 VSPH 594/2016-B-18

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Člunek 86, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. března 2016, č.j. KSCB 28 INS 27519/2014-B-13,

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 7.3.2016, č.j. KSCB 28 INS 27519/2014-B-13, vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně Insolvenční, v.o.s. (dále jen správkyně) vydala zajištěnému věřiteli Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen zajištěný věřitel FÚ) část výtěžku zpeněžení majetku dlužníka Jiřího anonymizovano (dále jen dlužník) ve výši 158.940,-Kč a zajištěné věřitelce České správě sociálního zabezpečení (dále jen zajištěná věřitelka ČSSZ) část výtěžku zpeněžení ve výši 98.033,23 Kč (body I. a II. výroku). Zároveň vyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu správkyně z výtěžku zpeněžení ve výši 31.404,31 Kč včetně DPH (bod III. výroku) a uložil správkyni povinnosti spojené s vydáním výtěžku zpeněžení (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že dne 11.2.2016 požádala správkyně o vyslovení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku dlužníka (a to parcely č. st. 123 o výměře 170 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.p. 9, rod. dům a parcely č. 54/1, zahrada, jež jsou zapsány na LV č. 203 pro k.ú. a obec Člunek), jenž zajišťoval zjištěné pohledávky zajištěného věřitele FÚ v celkové výši 158.940,-Kč jako prvního v pořadí a pohledávky zajištěné věřitelky ČSSZ v celkové výši 326.745,-Kč jako druhé v pořadí. Citoval § 305 odst. 1, § 167 odst. 1 a 3, § 298 odst. 1 až 4 a § 38 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Vyšel ze zjištění, že proti návrhu správkyně nebyly v zákonné lhůtě podány námitky, přičemž výtěžek zpeněžení činil celkem 288.377,54 Kč, náklady spojené se zpeněžením správkyně neúčtovala a její odměna činí celkem 31.404,31 Kč včetně DPH, tj. 9 % z částky určené k vydání zajištěným věřitelům. Konstatoval, že zajištěný věřitel FÚ bude jako první v pořadí uspokojen v plné výši a zajištěná věřitelka ČSSZ bude jako druhá v pořadí uspokojena v částce 98.033,23 Kč. isir.justi ce.cz

Jen proti bodům I. a II. výroku tohoto usnesení podal dlužník odvolání (B-14). Uváděl, že podal k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci žalobu na určení neplatnosti nedobrovolné dražby nemovitostí (kterou k odvolání přiložil) a namítal, že do pravomocného rozhodnutí o této určovací žalobě by se měl insolvenční soud zdržet vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda dlužník je oprávněn podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dne 11.2.2016 (B-11) předložila správkyně návrh na vydání výtěžku zpeněžení a stejného dne soud prvního stupně zveřejnil v insolvenčním rejstříku tento návrh s řádným poučením, že proti němu lze podat námitky ve lhůtě 7 dnů ode dne zveřejnění (B-12). Žádný z věřitelů ani dlužník takové námitky nepodali. Napadeným usnesením soud prvního stupně zcela vyhověl návrhu správkyně na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům.

Podle § 201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce, vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odst. 3). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odst. 7).

Ze shora citovaných ustanovení je zřejmé, že legitimaci k podání odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správkyně na vydání výtěžku zpeněžení, mají z účastníků insolvenčního řízení (podle § 14 odst. 1 IZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku), jen ti z nich, kteří proti návrhu správkyně včas brojili svými námitkami. Opačný výklad, dle něhož by měl legitimaci k odvolání i dlužník, jenž by proti návrhu správkyně nepodal žádné námitky, by byl dle názoru odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). Ostatně stejná konstrukce se pravidelně prosazuje též při projednání a schvalování konečné zprávy (§ 304 IZ), neboť legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy mají jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno, přičemž v posuzované věci není žádný důvod se od ní odchylovat ani v případě usnesení, jímž insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům.

Jinak řečeno, odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil souhlas s návrhem správkyně na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno. Nicméně věřitelé ani dlužník námitky proti návrhu správkyně v zákonem stanovené lhůtě nepodali.

Protože odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není oprávněna, odvolací soud postupem podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolání dlužníka odmítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 7. září 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková