4 VSPH 434/2016-B-31
KSHK 42 INS 17311/2014 4 VSPH 434/2016-B-31

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , IČO 10471316, bytem Dukelská třída 1/1, 500 02 Hradec Králové, zast. Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, sídlem Čechova 396/16, 560 02 Česká Třebová, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 42 INS 17311/2014-B-22 ze dne 21. ledna 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 17311/2014-B-22 ze dne 21. ledna 2016 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové odmítl pro opožděnost odvolání dlužníka Zdeňka anonymizovano (dále jen dlužník) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 17311/2014-B-20 ze dne 18.12.2015 podle § 208 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) s tím, že je podle § 57 odst. 3 o.s.ř. lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit, že usnesení (B-20) bylo dlužníku doručeno dne 28.12.2015 a poslední den lhůty k podání odvolání proti napadenému rozhodnutí tak připadl na úterý 12.1.2016. Odvolání doručené do datové schránky insolvenčního soudu dne 13.1.2016 bylo tedy učiněno po uplynutí lhůty k podání odvolání opožděně, a proto bylo soudem odmítnuto.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal dlužník včas odvolání a navrhoval je změnit tak, že se odvolání neodmítá z důvodu, že bylo odesláno z datové schránky právního zástupce dlužníka dne 12.1.2016 ve 21:15 hod., bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem a bylo učiněno v zachovalé 15 denní lhůtě pro podání odvolání, neboť na podání odvolání elektronickou poštou je třeba nahlížet obdobně, jako na doručení prostřednictvím pošty. Považoval proto závěr soudu I. stupně o opožděnosti podaného odvolání za nesprávný, protože zásilka byla předána k přepravě včas.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 204 odst. 1 o.s.ř. odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.

Podle § 208 odst. 1 o.s.ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

Podle § 57 o.s.ř. do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin (odst. 1). Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (odst. 2). Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (odst. 3).

V daném případě dlužník považoval za rozhodný pro posouzení zachování lhůty pro podání včasného odvolání okamžik odeslání datové zprávy do datové schránky soudu I. stupně a zdůraznil, že datová zpráva byla opatřena zaručeným elektronickým podpisem.

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech v platném znění (dále jen Zákon) upravuje v § 17 postup při doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky, je-li odesílatelem orgán veřejné moci. V § 18 Zákona je upraveno provádění úkonů různých skupin osob vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky. Toto ustanovení však oproti § 17 Zákona nestanoví žádná pravidla pro určování okamžiku doručení dokumentu odeslaného fyzickou či právnickou osobou datovou schránkou orgánu veřejné moci. Jinak řečeno § 17 odst. 3 Zákona stanoví, kdy je možno dokument doručovaný soudem účastníku řízení považovat za doručený, tato úprava je však výslovně určena pouze pro dokumenty odesílané orgánem veřejné moci. Pro podání učiněná prostřednictvím datové schránky účastníkem řízení vůči soudu (či jinému orgánu veřejné moci) zákon podobnou úpravu nestanoví a neupravuje tedy pravidla pro určení okamžiku jeho doručení. V případě podání provedeného podle § 18 Zákona vůči soudu, pro jehož včasné podání je určena lhůta občanským soudním řádem, je proto nutno použít obecná ustanovení o běhu lhůt, která jsou zakotvena v § 57 odst. 3 o.s.ř. s tím, že je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Informační systém datových schránek však není držitelem poštovní licence ani orgánem, který má povinnost datové zprávy odesílané prostřednictvím datových schránek doručit. Obdobně jako např. elektronické podatelny pro podání učiněná v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě (emailová podání) je informační systém datových schránek pouze technickým prostředkem, jehož využitím dochází k přenosu datové zprávy od odesílatele k příjemci. Na tom nic nemění ani § 14 odst. 2 věta druhá Zákona, podle kterého je provozovatelem informačního systému datových schránek držitel poštovní licence. Zohlednění okamžiku odeslání datové zprávy se pak nejeví vhodným ani z hlediska faktického a z hlediska zachování právní jistoty. Webový portál informačního systému datových schránek totiž jak v přehledu odeslaných zpráv, tak i v detailu konkrétní datové zprávy na doručence, zobrazuje uživateli přesné časové informace pouze o dodání a doručení datové zprávy, nikoliv však již o jejím odeslání. Podle odvolacího soudu tak není pro posouzení včasnosti podání účastníka řízení učiněného vůči soudu, je-li předmětná lhůta stanovena občanským soudním řádem, rozhodný ani prvotní okamžik odeslání datové zprávy, ani okamžik, kdy se do datové schránky soudu přihlásí oprávněná či pověřená osoba, nýbrž okamžik dodání datové zprávy soudu (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 77/2005-67 ze dne 18.7.2006, č.j. 9 Afs 28/2010-79 ze dne 15.7.2010, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 335/12 ze dne 15.8.2013 s právní větou: Doručuje-li soud písemnost (rozhodnutí) státu jako účastníkovi soudního řízení prostřednictvím datové sítě do jeho datové schránky, okamžik doručení této písemnosti se stanoví postupem předpokládaným v § 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; zásada, že podání vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky tohoto orgánu, se zde neuplatní .

Z obsahu spisu odvolací soud ověřil z detailu zprávy z datové schránky, založené u podání odvolání (B-21), že odvolání dlužníka bylo dodáno do datové schránky centrální e-podatelny Krajského soudu v Hradci Králové dne 13.1.2016. Jelikož bylo usnesení (B-20) doručeno dlužníku dne 28.12.2015, připadl poslední den 15 denní lhůty k podání odvolání (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) proti usnesení (B-20) na úterý 12.1.2016. Podání odvolání, jež bylo dodáno do datové schránky insolvenčního soudu dne 13.1.2016, bylo tak učiněno po uplynutí lhůty k podání odvolání opožděně, a proto bylo soudem správně podle § 208 odst. 1 o.s.ř. odmítnuto.

Z důvodů výše uvedených odvolací soud usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správné.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 10. května 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková