4 VSPH 408/2015-A-10
KSCB 26 INS 1327/2015 4 VSPH 408/2015-A-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Michala anonymizovano , anonymizovano , IČO 60648066, bytem Povážská 261, 386 01 Strakonice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 1327/2015-A-4 ze dne 29. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 1327/2015-A-4 ze dne 29. ledna 2015 se zr u š u j e a věc se vr a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích uložil dlužníkovi, jenž se insolvenčním návrhem ze dne 20.1.2015 domáhal vydání rozhodnutí o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek, aby do 15 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně cituje § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) konstatoval, že dlužník nevlastní žádný majetek, soudu nejsou z insolvenčního návrhu známy skutečnosti, jež by umožňovaly řešení úpadku dlužníka reorganizací a je tu předpoklad, že úpadek dlužníka bude řešen konkursem. Insolvenční správce bude provádět po ustanovení do funkce potřebná šetření za účelem pořízení soupisu majetku dlužníka, přičemž i proces zpeněžování případného majetku dlužníka a proces přezkoumání došlých přihlášek pohledávek vyžaduje vynaložení určitých finančních prostředků, které by při absenci zálohy neměl insolvenční správce k dispozici a jež by sloužily k úhradě odměny insolvenčního správce a náhradě jeho hotových výdajů.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal dlužník včasné odvolání dovolávaje se nedostatku finančních prostředků k úhradě zálohy. Uvedl, že je starobní důchodce s měsíčním příjmem 9.790,-Kč a platí náklady spojené s bydlením ve výši 6.000,-Kč měsíčně. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně a snížil vyměřenou zálohu na částku 30.000,-Kč, již zaplatí jeho synové.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Domáhá-li se dlužník insolvenčním návrhem zjištění svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 3 IZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 IZ povinen v insolvenčním návrhu uvést i rozhodující skutečnosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvědčují. Současně dlužník podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvenčnímu návrhu připojit především seznam svého majetku včetně pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam závazků s uvedením svých věřitelů. Seznamy musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Seznam závazků dlužníka přitom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 104 odst. 4 IZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Povinnosti insolvenčního navrhovatele vylíčit v insolvenčním návrhu skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu ČR uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen. zn. 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen. zn. 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen. zn. 29 NSČR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenční návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je úpadku.

Jakkoli povinnost vylíčit skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, je soudní praxe ustálena v závěru, že taková skutková tvrzení může dlužník-navrhovatel nabídnout i prostřednictvím připojeného řádného seznamu majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2). K postupu soudu podle § 128 odst. 2 IZ se vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí pod č.j. KSUL 77 INS 6209/2011, 29 NSČR 45/2011-A-20 z 21.12.2012, v němž formuloval závěr, že není-li insolvenční návrh projednatelný, je namístě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1 IZ a nikoli zkoumání a odstraňování vad příloh podle § 128 odst. 2 IZ.

Jinými slovy podkladem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami, jimiž jsou v případě insolvenčního návrhu dlužníka podle § 104 IZ zejména seznam majetku dlužníka včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků, seznam jeho závazků s uvedením jeho věřitelů a seznam jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že se insolvenčním návrhem ze dne 20.1.2015, doručeným insolvenčnímu soudu dne 21.1.2015, domáhal dlužník rozhodnutí o jeho úpadku a prohlášení konkursu. Dlužník vyjma obecného tvrzení, že se nachází v úpadku, tj. že má více věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, v insolvenčním návrhu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti o své úpadkové situaci. Dlužník nesplnil ani povinnost stanovenou § 104 IZ, když ke svému insolvenčnímu návrhu nepřipojil řádný seznam závazků a poukazoval na řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 33188/2013 a na přílohy zde připojené. K insolvenčnímu návrhu připojil neúplný seznam závazků, v němž uvedl věřitele počínaje pořadovým číslem 15 až 21, předložil seznam majetku, v němž neurčitě uvedl, že nemá žádný nemovitý majetek, ani žádný hodnotný movitý majetek, finanční prostředky nebo majetková práva, a uvedl, že nemá žádné zaměstnance. Učinil přitom prohlášení o správnosti a úplnosti seznamů podle § 104 odst. 4 IZ.

Za této situace bylo povinností soudu prvního stupně vyzvat dlužníka dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh doplnil o jeho obligatorní náležitosti, poskytl mu poučení, jak má doplnění provést a o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě insolvenční návrh doplněn, mimo jiné o řádný seznam závazků.

Je tedy zřejmé, že v řízení dosud nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo po dlužníku zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť jeho insolvenční návrh pro popsaný nedostatek, k jehož odstranění zatím dlužník nebyl soudem veden, není způsobilý projednání.

Nad rámec uvedeného odvolací soud doplňuje, že v řízení o insolvenčním návrhu dlužníka vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 33188/2013, jež bylo zastaveno pro nezaplacení zálohy dlužníkem, předložil dlužník mimo jiné seznam svých závazků vůči sedmi věřitelům, jejichž pohledávky za dlužníkem za dobu od předložení seznamu dne 4.2.2014 k insolvenčnímu soudu nepochybně doznaly změn. Pokud by soud připustil dlužníkem navrhované připojení seznamu závazků, jenž založil v řízení vedeném pod sp. zn. KSCB 28 INS 33188/2013, nebyla by dodržena číselná posloupnost v označení jednotlivých závazků a bylo by zřejmé, že ani v tomto případě by nebylo lze považovat seznam závazků za úplný. To však odvolací soud uvedl jen pro úplnost, neboť nadále setrvává na tom, že bylo a nadále je povinností dlužníka předložit k novému insolvenčnímu návrhu nové řádné a úplné seznamy včetně příloh.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 9. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková