4 VSPH 334/2015-A-32
KSLB 54 INS 3659/2014 4 VSPH 334/2015-A-32

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužnice Diany anonymizovano , anonymizovano , bytem Žitavská 393/6, 460 02 Liberec 3-Jeřáb, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 3659/2014-A-25 ze dne 27. ledna 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č.j. KSLB 54 INS 3659/2014-A-25 ze dne 27. ledna 2015 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci odmítl návrh dlužnice Diany anonymizovano (dále jen dlužnice) na obnovu insolvenčního řízení dlužnice (bod I. výroku) a zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci zejména uvedl, že usnesením ze dne 2.10.2014 (A-19), jež nabylo právní moci dne 24.10.2014, odmítl insolvenční návrh dlužnice a dále, že podle § 96 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) není obnova insolvenčního řízení přípustná. Návrh na obnovu insolvenčního řízení je objektivně nepřípustným opravným prostředkem, proto jej soud odmítl.

K bodu II. výroku usnesení, jímž byl zamítnut návrh dlužnice na ustanovení zástupce z řad advokátů, odkázal soud I. stupně na právní úpravu § 30 odst. 1 a § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Uvedl, že nezbytným předpokladem pro ustanovení zástupce účastníkovi z řad advokátů je, že nejde z jeho strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Bezúspěšným uplatňováním práva je dle názoru soudu I. stupně podání návrhu na obnovu insolvenčního řízení, jakožto zákonem nedovoleného opravného prostředku dle § 96 odst. 1 IZ. Proto dovodil, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro ustanovení zástupce dlužnici z řad advokátů podle § 30 o.s.ř. a její návrh zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci podala dlužnice včas dne 6.2.2015 odvolání (A-26), jež řádně nedoplnila ani přes výzvu soudu I. stupně ze dne 10.2.2015 (A-27), když v doplnění odvolání ze dne 17.2.2015 (A-28) pouze zopakovala, že nesouhlasí s názorem soudu I. stupně, že jde z její strany o svévolné a bezúspěšné uplatňování práva a dále popsala svou sociální, zdravotní a majetkovou situaci a důvody podání opakovaného insolvenčního návrhu.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž v souladu s § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 36a odst. 4 a 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, vykonává asistent soudce jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce, a je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.

Podle § 4 zák. č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, jenž byl s účinností od 1.1.2014 změněn zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen ZVSU), vyšší soudní úředník vykonává úkony soudu v rámci soudního oddělení, do kterého byl zařazen, na základě rozvrhu práce (odst. 1). Rozvrh práce určuje, ve kterých věcech, typech řízení a při jaké činnosti soudu vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě pověření nebo bez pověření předsedou senátu, a který předseda senátu je oprávněn pověření udělit (odst. 2).

Vyšší soudní úředník může provádět veškeré úkony soudu I. stupně, s výjimkou jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení, která vymezuje § 11 v písm. m) ZVSU, tj. 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona, 7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 8. návrhu na moratorium, 9. o tom, že dlužník je v úpadku, 10. zamítnutí insolvenčního návrhu, 11. zrušení úpadku, 12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení, 16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu, 17. věci samé v incidenčních sporech.

Podle § 13 IZ činí asistent soudce insolvenčního soudu jednotlivé úkony insolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního soudu.

Odvolací soud zjistil, že se v insolvenčním spise nenachází jakýkoliv záznam o pověření asistenta soudce Mgr. Lukáše Pauldury k úkonům v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSLB 54 INS 3659/2014.

Nadto odvolací soud shledal, že nejasné a neurčité podání dlužnice ze dne 19.1.2015 (A-24)-posuzováno podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.)-nelze bez dalšího považovat za žalobu na obnovu řízení (§ 232 o.s.ř.), o níž by bylo lze rozhodovat. Z obsahu jejího podání plyne toliko to, že dlužnice není srozuměna s ukončením svého insolvenčního řízení a žádá jeho obnovení . Bude proto na soudu I. stupně, aby se dlužnice dotázal, zda své podání mínila jako žalobu na obnovu řízení (pak je třeba odstranit její vady postupem podle § 43 o.s.ř.) nebo zda jím chtěla dosáhnout zahájení nového insolvenčního řízení (pak je ji třeba poučit o tom, že pravomocné skončení dřívějšího insolvenčního řízení nezpůsobuje překážku věci rozhodnuté a že dlužnice může podat insolvenční návrh nový spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Právní názor odvolacího soudu je pro soud I. stupně závazný (§ 226 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

V Praze dne 3. září 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová