4 VSPH 288/2015-A-16
KSUL 45 INS 34213/2014 4 VSPH 288/2015-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Svatováclavská 750, 438 01 Žatec, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. února 2015, č.j. KSUL 45 INS 34213/2014-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. února 2015, č.j. KSUL 45 INS 34213/2014-A-8, se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl insolvenční návrh dlužníka Jaromíra anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že mu byl insolvenční návrh doručen dne 18.12.2014, citoval § 104 odst. 1 písm. a), písm. d), odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a § 128 odst. 1 IZ a konstatoval, že dlužníkův návrh neobsahuje zejména seznam zaměstnanců a v seznamu majetku není uveden seznam jeho dlužníků, přičemž na výzvu usnesením ze dne 2.2.2015 (A-6), aby ve stanovené pětidenní lhůtě požadované údaje doplnil, dlužník podáním ze dne 3.2.2015 (A-7) požádal o prodloužení lhůty k doplnění údajů, neboť v tak krátkém časovém horizontu není možné všechno stihnout. Soud I. stupně uvedl, že přestože byl dlužník řádně poučen ve smyslu IZ a byl schopen reagovat podáním ze dne 3.2.2015 (A-7), nedoložil žádný z požadovaných seznamů. Uvedl, že není srozuměn s postupem navrhovatele-dlužníka, který není schopen zaslat soudu jednoduché sdělení v pětidenní lhůtě, ale není pro něj zatěžko na druhý den ode dne doručení usnesení KSUL 45 INS 34213/2014-A-7 reagovat jiným přípisem vůči soudu . Konstatoval, že po dlužníku nepožadoval žádné složité ani odborné podání, ale pouze seznamy, které mu měly být na prvním místě doručeny spolu s insolvenčním návrhem. Neboť dlužník v určené přiměřené lhůtě požadované doplnění nedoručil, rozhodl soud o odmítnutí jeho návrhu ve smyslu § 128 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil, neboť měl za to, že jeho insolvenční návrh nevykazuje žádné nedostatky a je srozumitelný a úplný a že k němu doložil všechny zákonem požadované přílohy včetně řádných seznamů.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 5 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Seznamy musí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 7 vyznačil, že se domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a v jeho kolonkách č. 7, 17 a 19, jakož i v připojeném seznamu závazků (A-2), řádně označil své věřitele. K návrhu dlužník připojil také prohlášení, že závazky nevznikly z jeho podnikání, neboť nikdy nepodnikal a nikdy neměl žádného zaměstnance (A-2) i seznam majetku (A-2) a vše opatřil svým podpisem a prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Přílohy insolvenčního návrhu tedy neobsahují soudem I. stupně vytýkanou vadu spočívající v absenci seznamu zaměstnanců, neboť dlužník v souladu s § 104 odst. 4 IZ předložil vlastnoručně podepsané čestné prohlášení, že nikdy neměl žádného zaměstnance (A-2). Pokud jde o soudem I. stupně shledanou závadu seznamu majetku dlužníka týkající se neuvedení svých pohledávek a dlužníků, zastává odvolací soud názor, že dlužník i tuto náležitost seznamu alespoň částečně splnil, když v seznamu závazků uvedl, že jeho dlužníky nejsou žádné blízké osoby (A-2). Dle odvolacího soudu výslovné neuvedení jen toho, zda dlužník vlastní

(či nevlastní) nějaké pohledávky, nebrání projednání insolvenčního návrhu, neboť z insolvenčního návrhu dlužníka, který není podnikatelem, ani z jeho příloh, nevyplývá žádná indicie svědčící o tom, že by dlužník měl nějaké pohledávky vlastnit.

Odvolací soud tedy zjistil, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu v souladu s § 103 a 104 IZ řádně vylíčil rozhodující skutečnosti vedoucí k jeho úpadku, připojil k němu předepsané přílohy a listinné důkazy. Odvolací soud zastává názor, že insolvenční návrh dlužníka obsažený v kolonce č. 7 návrhu na povolení oddlužení ve spojení s dalšími kolonkami návrhu na povolení oddlužení a povinnými přílohami (zejména připojenými seznamy závazků a majetku) obsahuje dostatek údajů, na jejichž základě lze insolvenční návrh (i návrh na povolení oddlužení) projednat a rozhodnout.

Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 14. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná