4 VSPH 2455/2015-A-12
KSCB 41 INS 24984/2015 4 VSPH 2455/2015-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , IČO: 75576058, bytem Jana Žižky 39, Slavonice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 41 INS 24984/2015-A-4 ze dne 8. října 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích

č.j. KSCB 41 INS 24984/2015-A-4 ze dne 8. října 2015, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl insolvenční návrh dlužníka Jiřího anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 6.10.2015 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení (A-1). Konstatoval, že dlužník v kolonce č. 7 mimo jiné uvedl, že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, přičemž k návrhu připojil také seznam svých závazků, kde své věřitele řádně označil a uvedl aktuální výše závazků. Citoval § 103 odst. 2, § 3 odst. 1 a 2 a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a vysvětloval, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu sice řádně konkretizoval své věřitele včetně výše jejich závazků, ale neuvedl zde konkrétní data jejich splatnosti, která rovněž neuvedl ani v seznamu svých závazků. Dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení nesplňuje všechny náležitosti a pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat, proto postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a odmítl jej. -2-KSCB 41 INS 24984/2015

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal (A-5), neboť s ním nesouhlasil. Argumentoval zejména tím, že k insolvenčnímu návrhu již dodal všechny potřebné dokumenty a neví, co dále má dodat. Namítal, že uvedl údaje o výši závazků, přičemž nezná přesné data splatnosti jednotlivých závazků. Měl za to, že jeho insolvenční návrh je srozumitelný a úplný, a že doložil všechny k němu požadované přílohy. Následně dne 19.10.2015 (A-6) se dlužník vzdal práva na podání odvolání, nicméně již podané odvolání zpět nevzal.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje § 104 IZ. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2. 2009, č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, -3-KSCB 41 INS 24984/2015 které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud ČR i v usnesení ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009, když dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů v takovém seznamu obsažených se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1). V jeho kolonce č. 7 určené pro podání insolvenčního návrhu dlužník vyznačil, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku a vylíčil, že do platební neschopnosti se dostal v průběhu posledních 3 let, kdy finančně pomohl své rodině. Co do popisu rozhodujících skutečností, jež jeho úpadek osvědčují, sice řádně identifikoval své věřitele včetně výše jejich pohledávek, avšak neuvedl konkrétní data jejich splatnosti. Paušální tvrzení dlužníka, že má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen splácet, je nedostačující.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník v insolvenčním návrhu (v kolonce č. 7) neuvedl konkrétní údaje ani o svých majetkových poměrech ani o splatnosti svých jednotlivých dluhů. Seznamy svého majetku a závazků dlužník k návrhu sice připojil, avšak seznam závazků dlužníka (A-2/52-53) rovněž neobsahuje údaje o splatnosti jeho závazků. Z toho plyne, že dlužník v insolvenčním návrhu (ani prostřednictvím povinných příloh-seznamů) řádně nevylíčil skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že má vůči vícerým (alespoň dvěma) konkrétním věřitelům pohledávky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není -4-KSCB 41 INS 24984/2015 schopen plnit, pokud takové konkrétní údaje nelze zjistit ani z dalších kolonek návrhu na povolení oddlužení. Neuvedl tedy rozhodné skutečnosti, jež by jeho tvrzený úpadek podle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníka vykazuje nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat. Protože § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje užití § 43 o.s.ř., soud prvního stupně postupoval správně, jestliže dlužníkovi neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné dodat, že ke vzdání se práva podat odvolaní za situace, kdy již proti napadenému usnesení dlužník odvolání podal, nelze podle § 41a odst. 4 o.s.ř. přihlížet.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 5. ledna 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková