4 VSPH 2439/2015-P3-7
MSPH 91 INS 14873/2015 4 VSPH 2439/2015-P3-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci dlužnice MYRKOV STAV, s.r.o. v likvidaci, sídlem Praha 4-Nusle, U Gymnázia 1233/1, o odvolání věřitelky č. 1 Česká republika, Finanční úřad pro hlavní město Prahu, sídlem Praha 1, Štěpánská 28, IČO 72080043, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2015, č.j. MSPH 91 INS 14873/2015-P3-2,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2015, č.j. MSPH 91 INS 14873/2015-P3-2, se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky č. P3 věřitelky č. 1 Česká republika, Finanční úřad pro hlavní město Prahu, sídlem Praha 1, Štěpánská 28, IČO 72080043, n e o d m í t á a její účast v insolvenčním řízení se n e k o n č í.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl přihlášku pohledávky č. 3 věřitelky č. 1 Česká republika, Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen odvolatelka, bod I. výroku) a konstatoval, že právní mocí usnesení účast odvolatelky v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 4.9.2015 byl mj. zjištěn úpadek dlužnice MYRKOV STAV, s.r.o. (dále jen dlužnice), že na její majetek byl prohlášen konkurs a že současně byli její věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky do řízení, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě dvou měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku. Účinky rozhodnutí o úpadku nastaly dne 4.9.2015 zveřejněním v insolvenčním rejstříku a dvouměsíční lhůta k podání přihlášky marně uplynula dnem 4.11.2015. Protože mu přihláška pohledávky č. 3 odvolatelky ve výši 3.125.484,84 Kč byla doručena až dne 20.11.2015, postupoval soud I. stupně dle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a odmítl ji pro opožděnost.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a věc byla soudu I. stupně vrácena k dalšímu řízení. Namítala, že soud její přihlášku evidovanou pod č. P3-1 ve výši 3.125.484,84 Kč nesprávně posoudil jako další přihlášku došlou po uplynutí dvouměsíční lhůty, i když je v bodě 07 této přihlášky (další okolnosti) výslovně uvedeno, že se jedná o upřesnění a doložení pohledávek neurčité výše na základě přihlášky evidované v insolvenčním rejstříku pod č. P2-1 a zveřejněné dne 5.11.2015 v 10:17 hod. Přitom daňová pohledávka neurčité výše stanovená odhadem na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen-listopad 2013 (správně 2015), dosud nedeklarovaná rozhodnutím správce daně, která byla uplatněna přihláškou evidovanou pod č. P2-1, byla při přezkumném jednání konaném dne 25.11.2015 zjištěna, i když v nesprávné výši a navíc bez jakýchkoliv listin. Odvolatelka dále uvedla, že soud nevzal v úvahu okolnost, že daňové pohledávky na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen až listopad 2015, jejichž výše nebyla v době zahájení insolvenčního řízení ani ve lhůtě pro podání přihlášky odvolatelce známa a proto byly přihlášeny pouze v odhadnuté minimální výši, že tyto byly ve lhůtě dle § 192 odst. 4 IZ ještě před zahájením přezkumného jednání odvolatelkou upřesněny a doloženy příslušnými listinami (dodatečnými platebními výměry) a že skutečnost, že se jedná o upřesnění pohledávky neurčité výše, byla výslovně zmíněna v bodě 07 předepsaného formuláře přihlášky. Přesto bylo podání zaslané soudu elektronicky dne 20.11.2015 nesprávně posouzeno jako opožděná přihláška dalších pohledávek odvolatelky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

V daném případě odvolací soud z insolvenčního spisu ověřil, že usnesením ze dne 4.9.2015 (A-10) zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne byl mj. zjištěn úpadek dlužnice, na její majetek byl prohlášen konkurs a věřitelé byli vyzváni, aby přihlásili své pohledávky do dvou měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku a současně byli poučeni o tom, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojují a že poslední den lhůty, kdy přihláška mohla být uplatněna, tak připadl na den 4.11.2015.

Odvolací soud zjistil, že dne 2.11.2015 byla soudu doručena přihláška vykonatelných pohledávek odvolatelky v celkové výši 286.895,-Kč z titulu neuhrazené daňové povinnosti dlužnice (celkem 10 dílčích pohledávek; P1-1) a že téhož dne byla soudu doručena další přihláška pohledávek odvolatelky za dlužnicí s tím, že se jedná o pohledávku ex lege, dosud nedeklarovanou rozhodnutím správcem daně, stanovenou odhadem ve výši 4,-Kč (celkem 4 dílčí pohledávky; P2-1). Dne 20.11.2015 pak bylo soudu doručeno podání odvolatelky, učiněné na předepsaném formuláři pro přihlašování pohledávek věřitelů, jímž upřesnila a doložila pohledávky neurčité výše přihlášené přihláškou pohledávek evidované pod č. P2-1 s tím, že takto uplatňuje pohledávky za dlužnicí na základě dodatečných platebních výměrů ze dne 16.11.2015 v celkové výši 3.125.484,84 Kč (celkem 4 dílčí pohledávky, z toho 799.136,-Kč jako pohledávku vykonatelnou; P3-1).

Za shora popsaného skutkového stavu nemá odvolací soud žádné pochybnosti o tom, že podání odvolatelky doručeným soudu dne 20.11.2015, učiněné na předepsaném formuláři přihlášky (P3-1), není uplatněním další (nové) pohledávky, jež by bylo lze odmítnout postupem podle § 185 odst. IZ pro opožděnost, nýbrž jen doplněním její dřívější včas podané přihlášky (P2-1), jejíž výše byla stanovena odhadem.

To znamená, že soud I. stupně pochybil, když doplnění přihlášky č. P2 nesprávně považoval za přihlášku novou č. P3, jako opožděnou ji odmítl a rozhodl o ukončení účasti odvolatelky v insolvenčním řízení. Správně mělo být doplňující podání odvolatelky (P3-1) přiřazeno k její přihlášce č. P2 (jako událost P2-2) a tato pohledávka měla být zařazena na pořad přezkumného jednání s tím, že se skládá ze 4 dílčích pohledávek v celkové výši 3.125.484,84 Kč.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se přihláška pohledávky odvolatelky č. P3 neodmítá a její účast v insolvenčním řízení nekončí.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné dodat, že k přezkoumání pohledávky odvolatelky č. P2 (ve znění jejího doplnění P2-2) je třeba nařídit zvláštní přezkumné jednání, a to i přesto, že tato byla podle výsledků o přezkumném jednání konaného dne 25.11.2015 (B-5, B-7) přezkoumána a zjištěna pouze co do výše 4,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. února 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D. , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná