4 VSPH 2356/2015-A-15
KSPL 51 INS 16013/2015 4 VSPH 2356/2015-A-15

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníka Lubora anonymizovano , anonymizovano , bytem Plesná, Křížová 251, IČO: 64392155, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. října 2015, č.j. KSPL 51 INS 16013/2015-A-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. října 2015,

č.j. KSPL 51 INS 16013/2015-A-10, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh dlužníka Lubora anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 18.6.2015 doručen návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 24.7.2015 a ze dne 21.8.2015 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení doplnil svůj návrh mj. o úplný a řádný seznam svých závazků s uvedením dat splatnosti u všech svých závazků spolu s řádným označením věřitelů. Dlužník po první výzvě soudu zaslal seznam závazků, který nesplňoval zákonné náležitosti. Proto byl opětovně vyzván a řádně poučen, jaké náležitosti má seznam závazků obsahovat a o následcích nesplnění této výzvy (odmítnutí návrhu). Na druhou výzvu pak dlužník reagoval podáním doručeným soudu dne 23.9.2015, v němž zaslal doplněný seznam závazků, který však nesplňoval zákonné náležitosti (data splatnosti všech závazků). Protože dlužník ani po výzvě soudu neodstranil nedostatky svého insolvenčního návrhu (nedoložil řádný seznam závazků), postupoval podle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby jeho insolvenční návrh nebyl pro formální nedostatky zrušen, ale aby byl povolen . Namítal, že je t.č. veden na Úřadu práce v Chebu jako uchazeč o zaměstnání, že se do dluhů dostal nikoli vlastní vinou, že závazek u ČEZ je po splatnosti čtyři roky, u druhého věřitele je závazek po splatnosti více jak dva roky a u třetího věřitele více jak tři měsíce a že přijme jakoukoli práci, aby mohl za pomoci rodiny a přátel splácet závazky tak, jak v návrhu uvedl. Dále uvedl, že nyní nemá žádné prostředky na advokáta nebo na oddlužovací kancelář, která by mu řádný návrh zpracovala a že kdyby tyto prostředky měl k dispozici, použil by je raději na splátku některému věřiteli.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník podal insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 6 vyznačil, že se domáhá rozhodnutí o svém úpadku, popisoval jeho příčiny a uvedl, že má 5 věřitelů vůči nimž má závazky v minimální výši 2.253.850,-Kč (bez soudních výloh, právního zastoupení, úroků apod.), že závazky vyjma úvěru ze stavebního spoření ve výši 97.352,-Kč pocházejí z jeho podnikání, že všechny závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto není schopen řádně a včas plnit, protože se mu v podnikání dlouhodobě nedařilo a byl bez finančních prostředků. V kolonce č. 10, č. 11 a č. 12 návrhu na povolení oddlužení dlužník uvedl výši očekávaných příjmů s tím, že za poslední 3 roky byl bez adekvátních příjmů a že má vyživovací povinnost vůči manželce; z kolonky č. 16 plyne, že dlužník nemá

žádný movitý ani nemovitý majetek vyjma běžného vybavení domácnosti. V kolonce č. 18 a č. 20 návrhu dlužník označil své věřitele a uvedl výše jejich pohledávek včetně právního důvodu. V připojeném seznamu závazků (A-3) a v jeho doplnění (A-7, A-9) dlužník uvedl své věřitele, jež řádně označil jménem, sídlem, IČO, uvedl výši jednotlivých závazků a minimálně u dvou z nich uvedl datum jejich splatnosti (což soud I. stupně přehlédl) s tím, že další dva závazky jsou již vykonatelné, tedy není pochyb o jejich splatnosti před datem vydání exekučního příkazu nebo před datem jeho právní moci, z čehož lze spolehlivě usuzovat na dobu prodlení dlužníka s plněním jeho závazků. K návrhu taktéž připojil seznam (movitého) majetku (A-3) tvořící běžné vybavení domácnosti a doplnil je o seznam svých zaměstnanců (A-7). Předložené seznamy dlužník opatřil svým podpisem a prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. Dle názoru odvolacího soudu lze předložený seznam majetku a závazků dlužníka (ve spojení s jeho návrhem) považovat za dostatečný podklad pro věcné rozhodnutí o insolvenčním návrhu.

Za popsaného stavu věci je odvolací soud toho názoru, že insolvenční návrh je projednatelný a na jeho základě lze bez dalšího věcně rozhodnout o úpadku dlužníka. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 16. prosince 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková