4 VSPH 2341/2015-B-16
KSUL 74 INS 151/2015 4 VSPH 2341/2015-B-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenčním řízení dlužníka Mgr. Vojtěcha anonymizovano , anonymizovano , IČO: 02438950, bytem i sídlem Studánka 543, 407 52 Varnsdorf, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 74 INS 151/2015-B-7 ze dne 2. září 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 74 INS 151/2015-B-7 ze dne 2. září 2015 se v bodě I. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem pod bodem I. výroku prohlásil konkurs na majetek Vojtěcha anonymizovano (dále jen dlužník), pod bodem II. výroku rozhodl, že konkurs bude projednáván jako konkurs nepatrný pod bodem II. výroku konstatoval, že jeho účinky nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku, pod bodem IV. výroku vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníku, aby plnění neposkytovaly dlužníku ale insolvenčnímu správci Ing. Alešovi Klaudymu (dále jen správce), pod body V. a VI. výroku potvrdil volbu zástupce věřitelů a jeho náhradníka a uložil jim, aby do 15 dnů sdělili, zda se zvolením souhlasí a sdělili jméno pověřené osoby a pod bodem VII. výroku uložil správci povinnost předkládat soudu pravidelné dílčí zprávy a předložit znalecký posudek k odhadu obvyklé ceny nemovitostí dlužníka.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 23.4.2015 (A-13) rozhodl o úpadku dlužníka na návrh věřitele, avšak nestanovil způsob jeho řešení. Dne 3.8.2015 se konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů, na kterém insolvenční správce na základě šetření a jeho výsledků navrhl řešení úpadku dlužníka prohlášením konkursu na jeho majetek, který bude řešen jako konkurs nepatrný; o způsobu řešení úpadku schůze věřitelů nehlasovala. Vzhledem k tomu, že dlužník nepožádal o povolení oddlužení ani nepodal návrh na reorganizaci, rozhodl soud prvního stupně podle § 149 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a prohlásil na majetek dlužníka konkurs, který bude projednáván jako nepatrný (§ 314 odst. 1 písm. a/ IZ).

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby jeho úpadek byl řešen nelikvidačním způsobem. Namítal, že se do dluhů dostal v důsledku ztráty zaměstnání, jež se mu dosud nepodařilo nalézt. Zajištěný věřitel nepřistoupil na kompromis, který by dlužníkovi umožnil jeho závazky splácet či dosáhnout vyšší kupní ceny za dům, než v případě nuceného prodeje, přičemž nucený prodej jeho rodinného domu pod cenou nemůže pokrýt jeho závazky. Napadené rozhodnutí ve svém důsledku dlužníka posouvá do role druhořadého občana a odsuzuje ho do role doživotního bezdomovce.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal usnesení v napadené části i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z obsahu spisu vyplývá, že se věřitel (Česká spořitelna, a.s.) insolvenčním návrhem došlým soudu dne 6.1.2015 (A-1) domáhal rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka. Soud prvního stupně usnesením ze dne 12.1.2015 (A-7) vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení předložil seznamy podle § 104 odst. 1 IZ, aby se k insolvenčnímu návrhu písemně vyjádřil, současně ho řádně poučil podle § 390 odst. 1 IZ, že podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení návrhu dlužníku. Dlužník se k návrhu písemně vyjádřil podáním ze dne 16.1.2015 (A-8), návrh na povolení oddlužení nepodal. Soud prvního stupně následně rozhodl usnesením ze dne 23.4.2015 (A-13) o zjištění úpadku dlužníka. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 10.7.2015 (B-2) se podává, že se do insolvenčního řízení dlužníka přihlásilo šest věřitelů se zajištěnými pohledávkami ve výši 7.838.967,63 Kč a s nezajištěnými pohledávkami v celkové výši 349.767,67 Kč, přičemž dlužník vlastní pouze nemovitosti, jež jsou předmětem zajištění a pobírá toliko příspěvek na bydlení ve výši 3.410,-Kč; žádnou z přihlášených pohledávek dlužník nepopírá.

Z uvedeného plyne, že dlužník, ač řádně soudem prvního stupně poučen usnesením ze dne 12.1.2015 (A-7), nevyužil možnosti stanovené v § 390 odst. 1 IZ podat návrh na povolení oddlužení. Ostatně, i kdyby dlužník takový návrh nyní podal, byl by jako opožděný nutně odmítnut (§ 390 odst. 3 IZ). Vzhledem k tomu, že u dlužníka nepřichází v úvahu řešení jeho úpadku reorganizací (§ 316 odst. 2 IZ), neboť již není podnikatelem, a nejde ani o situaci předjímanou ustanovením § 316 odst. 5 IZ, soud prvního stupně správně rozhodl, že úpadek dlužníka bude

řešen konkursem a že konkurs bude probíhat v režimu nepatrného konkursu (§ 314 IZ).

Odvolací soud proto věcně správné usnesení soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném bodě I. výroku podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. ledna 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková