4 VSPH 2293/2015-B-44
KSPH 42 INS 8766/2013 4 VSPH 2293/2015-B-44 4 VSPH 2294/2015-B-47

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Tomáše Zadražila ve věci dlužnice Simony anonymizovano , anonymizovano , bytem Skalsko 81, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. srpna 2015, č.j. KSPH 42 INS 8766/2013-B-30

takto:

I. Odvolání se o d m í t á .

II. Soudkyně JUDr. Jitka Bartáková není vyloučena z projednávání a rozhodování insolvenční věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 42 INS 8766/2013.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21.8. 2015, č.j. KSPH 42 INS 8766/2013-B-30 neschválil oddlužení dlužnice Simony anonymizovano (dále jen dlužnice) a prohlásil na její majetek konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný.

Z odůvodnění usnesení plyne, že soud neschválil oddlužení podle § 395 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) proto, že dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný, resp. nedbalý přístup dlužnice k plnění jejích povinností, když dlužnice i přes opakované výzvy soudu nepředložila aktuální ocenění nemovitosti a pracovní smlouvu a když nesdělila, jaká je současná výše pohledávek věřitelů č. 5, 6 a 9, jaké jsou její aktuální příjmy a kdo je jejím zaměstnavatelem.

Toto usnesení Krajského soudu v Praze napadla dlužnice včas blanketním odvoláním ze dne 15.9.2015 (B-33), v němž jen uvedla, že s ním nesouhlasí a žádá o změnu soudce s podezření za zaujatosti proti mé osobě, s JUDr. Bartákovou jsem velmi nespokojená .

Na výzvu soudu I. stupně ze dne 12.10.2015 (B-36), jež jí byla doručena dne 11.11.2015, k doplnění odvolání o uvedení, kterému soudu je určeno, a odvolacího důvodu a odvolacího návrhu s poučením o tom, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno a jeho vady odstraněny a v odvolacím řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, odvolací soud je podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítne, reagovala dlužnice podáním ze dne 17.11.2015 (B-37), v němž toliko uvedla, že nastala nová skutečnost ohledně dluhu vůči České spořitelně, neboť zastavený dům se bude prodávat, a že soud po ní chce dokládat věci, které mu již dodala, ale kvůli včasnému neprostudování soudkyní jsou dokumenty staré a nemá peníze na to, aby každý rok dělala nový odhad na nemovitost.

Na další výzvu soudu I. stupně ze dne 12.10.2015 (B-35), jež jí byla doručena dne 11.11.2015, na konkretizaci námitek podjatosti, dlužnice nereagovala.

Soudkyně JUDr. Jitka Bartáková k námitce podjatosti uvedla, že se necítí být podjatá (B-40).

Protože dlužnice vytčené vady svého odvolání neodstranila ani podáním ze dne 17.11.2015 (B-37), v němž opět neuvedla, kterému soudu je určeno, a odvolací důvod a odvolací návrh a v odvolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, odvolací soud je podle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl (bod I. výroku usnesení).

Podle § 14 o.s.ř. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak, totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

V citovaném ustanovení jsou formulovány předpoklady pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí ve věci jednak pozitivně (odst. 1 až 3), jednak negativně, když je stanoven důvod, pro který nelze námitce podjatosti vyhovět (odst. 4). Důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce nemůže být jeho postup v řízení a jeho rozhodování v jiných věcech, neboť pouze tak se projevuje výkon samotného soudnictví, resp. soudní moc státu ovládaná principem soudní nezávislosti, což však neznamená, že by účastníci řízení byli vystaveni libovůli soudce, neboť jeho procesní postup a rozhodování musí mít základ v zákonné úpravě, jež je pro něj závazná, a podléhají přezkumu jiným soudcem za zákonem stanovených podmínek v rámci řádných a mimořádných opravných prostředků. Subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. Je tomu tak proto, že je třeba chránit ústavní imperativ, dle něhož nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), který je ochranou především proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc.

V projednávané věci však dlužnice odůvodnila vznesenou námitku podjatosti projednávající soudkyně nikoliv skutečnostmi uvedenými v prvém a druhém odstavci § 14 o.s.ř., nýbrž ji povšechně postavila na tom, že je nespokojena se svým zákonným soudcem, tedy uplatnila důvod, jehož aplikaci občanský soudní řád při rozhodování o námitce podjatosti ve čtvrtém odstavci citovaného § 14 výslovně zapovídá. Dlužno dodat, že svoje subjektivní přesvědčení o nespokojenosti se soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou dlužnice blíže nijak nekonkretizovala, přičemž ani z obsahu spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro něž by byl dán důvod pochybovat o její nepodjatosti.

Na základě shora uvedeného Vrchní soud v Praze uzavřel, že důvody pro vyloučení ve smyslu § 14 o.s.ř. v projednávané věci dány nejsou, a proto rozhodl, že jmenovaná soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci (§ 16 o.s.ř.; bod II. výroku usnesení).

K věci samé-nad rámec tohoto usnesení-odvolací soud dodává, že od 1.1.2014 došlo ke změně § 392 odst. 2 IZ mj., v tom směru, že dlužník již nebyl povinen předkládat znalecké ocenění zastavené nemovitosti. Jen na absenci aktuálního znaleckého posudku však napadené usnesení výlučně postaveno nebylo, když lehkomyslný, resp. nedbalý přístup dlužnice k plnění jejích povinností, dovodil soud I. stupně též z toho, že dlužnice i přes opakované výzvy nepředložila kopii pracovní smlouvy, nesdělila aktuální výši pohledávek věřitelů č. 5, 6 a 9, neuvedla aktuální výši svých příjmů a neoznačila ani svého zaměstnavatele (a tento nedostatek neodstranila ani za odvolacího řízení)-bez toho nebylo lze její oddlužení schválit v kterékoliv formě.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 18. ledna 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková