4 VSPH 2281/2015-A-24
KSPH 65 INS 7248/2015 4 VSPH 2281/2015-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , IČO 48974536, bytem Kralupská 1489, Brandýs nad Labem, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 7248/2015-A-19 ze dne 3. listopadu 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 65 INS 7248/2015-A-19 ze dne 3. listopadu 2015 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku označeným usnesením Krajský soud v Praze uložil dlužníkovi Pavlu Smotlachovi (dále jen dlužník), aby ve lhůtě 10 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění soud prvního stupně zejména uvedl, že insolvenčním návrhem se dlužník dne 19.3.2015 domáhal, aby soud rozhodl o jeho úpadku a povolil řešení úpadku oddlužením. Připomněl, že usnesením ze dne 25.5.2015 (A-9) dlužníkovi uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, neboť dlužník má nezajištěné závazky v celkové výši 1.944.610,-Kč, z toho závazky z podnikání v částce 443.920,-Kč, vyživovací povinnost k manželce a nezletilému dítěti, vlastní automobil, běžné vybavení domácnosti a věci osobní potřeby, je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem ve výši 20.600,-Kč měsíčně, uzavřel smlouvu o důchodu ve výši 3.400,-Kč měsíčně a uhradí na závazky nezajištěných věřitelů celkem 32,9 % při povolení splátkového kalendáře, přičemž soud prvního stupně konstatoval, že na majetek dlužníka bude zřejmě prohlášen konkurs, neboť významná část (23 %) jeho závazků pochází z podnikání a dlužník nadále podniká. Poukázal na to, že odvolací soud usnesení ze dne 25.5.2015 (A-9) změnil usnesením ze dne 11.8.2015 (A-14) tak, že se dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Následně soud prvního stupně opětovně posoudil insolvenční návrh a vyzval dlužníka k doložení solventnosti dárkyně, neboť darovací smlouva zní na částku 3.400,-Kč, avšak její průměrný čistý příjem činí 9.130,-Kč, což by jí umožňovalo platit max. 2.000,-Kč měsíčně na darovací smlouvě. Citoval § 108 odst. 1 a 2, § 38 odst. 2 insolvenčního zákona (dále též IZ), § 8 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška), a při určení výše zálohy vzal v úvahu odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce. Opětovně dlužníkovi uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč s tím, že na majetek dlužníka bude zřejmě prohlášen konkurs, neboť významnou část (23 %) jeho závazků tvoří dluhy z podnikatelské činnosti, přičemž dlužník nadále podniká, nevlastní žádný nemovitý majetek, pouze věci osobní potřeby, vybavení domácnosti a automobil.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal (A-20) a navrhoval, aby je odvolací soud zrušil a povolil oddlužení. Namítal, že jeho syn již není vyživovaná osoba, protože vykonal maturitní zkoušku a nyní pracuje. Argumentoval zejména tím, že z jeho příjmu lze pro oddlužení použít částku 9.894,-Kč a doložil smlouvu o důchodu uzavřenou s Michaelou Smotlachovou (dále jen dárkyně) na částku 1.000,-Kč. Měl za to, že je schopen nezajištěným věřitelům za pět let uhradit celkem částku 588.300,-Kč, což představuje 30,25 % z objemu všech nezajištěných pohledávek. Upozornil, že závazky z podnikání již za určitých podmínek nebrání povolení a schválení oddlužení. Domníval se, že splňuje podmínky pro povolení oddlužení a že uložení povinnosti zaplatit zálohu není důvodné.

Vrchní soud v Praze, aniž podle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněné.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 věty druhé IZ uloží insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

Podle § 389 odst. 2 IZ dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže a) souhlasí s tím věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Podle § 397 odst. 1 IZ nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí. V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné. Podle § 403 odst. 2 a 3 IZ mohou věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání. Včas podané námitky podle odstavce 2, uplatněné oprávněnými osobami, projedná insolvenční soud při jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení dne 19.3.2015 (A-1) domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. Dlužník má podle svého tvrzení u 23 věřitelů 32 nezajištěných závazků v celkové výši 2.120.151,-Kč. V insolvenčním návrhu dlužník kalkuloval příjem z podnikání v průměrné výši 14.066,-Kč měsíčně a ze smlouvy o důchodu ve výši 8.700,-Kč, avšak soud prvního stupně vyzval dlužníka usnesením ze dne 8.4.2015 (A-7) k doložení potvrzení o průměrném výdělku dárkyně za posledních 6 měsíců. Vyjádřením ze dne 21.4.2015 (A-8) dlužník doložil, že s dárkyní uzavřel novou darovací smlouvu na částku 3.400,-Kč a že jeho průměrný čistý příjem z podnikání se navýšil na průměrnou částku 20.600,-Kč. Přestože soud prvního stupně shledal, že dlužník může být schopen při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře uhradit 32,9 % z pohledávek nezajištěných věřitelů, uložil mu povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč s odůvodněním, že na majetek dlužníka bude zřejmě prohlášen konkurs, protože významnou část (23 %) jeho závazků tvoří dluhy z podnikání. Odvolací soud se s tímto předpokladem neztotožnil a usnesení ze dne 25.5.2015 (A-9) změnil usnesením ze dne 11.8.2015 (A-14) tak, že se dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Soud prvního stupně naprosto nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu, který za tehdejšího skutkového stavu shledal, že v posuzované věci nebyly dány podmínky k tomu, aby bylo po dlužníkovi požadováno zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle § 108 IZ. Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 23.9.2015 (A-17) dlužníka vyzval jednak k doložení prohlášení, že dárkyně nemá dluhy po splatnosti, není v úpadku a ani nehodlá podat insolvenční návrh, a jednak k doložení potvrzení o průměrném výdělku dárkyně za posledních 6 měsíců. Vyjádřením ze dne 6.10.2015 (A-18) dlužník předložil přehled čistých příjmů dárkyně za období březen 2015 až srpen 2015. Poté soud prvního stupně vydal napadené usnesení, kterým opětovně uložil dlužníkovi podle § 108 IZ povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč s odůvodněním, že na majetek dlužníka bude zřejmě prohlášen konkurs, protože významnou část (23 %) jeho závazků tvoří dluhy z podnikání. Pro účely posouzení případného schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je třeba vycházet z příjmů dlužníka z podnikání ve výši 20.600,-Kč a z (v rámci odvolání) předložené smlouvy o důchodu ve výši 1.000,-Kč uzavřené s dárkyní dne 12.11.2015, jež obsahuje zákonem předepsané náležitosti. Předpokládané měsíční splátky pro oddlužení činí při jedné vyživované osobě (manželce dlužníka) částku 9.893,-Kč (z příjmu z podnikání dlužníka) + 1.000,-Kč (z příjmu ze smlouvy o důchodu). Z této částky je přitom třeba podle vyhlášky odečíst zálohu na odměnu insolvenčního správce ve výši 750,-Kč a na náhradu jeho hotových výdajů ve výši 150,-Kč, tj. 900,-Kč + 21 % DPH, celkem tedy částku 1.089,-Kč měsíčně. Výše měsíční splátky pro oddlužení dlužníka určená pro nezajištěné věřitele tak činí 9.804,-Kč, což za 5 let oddlužení činí celkem 588.240,-Kč, tj. 27,75 % z hodnoty všech tvrzených nezajištěných pohledávek (ve výši 2.120.151,-Kč). Hodnota plnění, které by při schválení oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by tedy byla za daného skutkového stavu nižší než 30 % z hodnoty jejich nezajištěných pohledávek. Odvolací soud zastává názor, že soud prvního stupně dlužníka bezdůvodně (opakovaně) vyzval k doložení platební schopnosti dárkyně. Závazek dárkyně poskytovat dlužníkovi po dobu trvání splátkového kalendáře důchod je závazkem dobrovolným a soudu prvního stupně nepřísluší přezkoumávat, zda bude dárkyně plnění poskytovat nad rámec nezabavitelné částky svých příjmů (například z úspor apod.); opačný postup soudu prvního stupně postrádá oporu v zákoně. Nesprávný je také spekulativní předpoklad opakovaně vyjádřený soudem prvního stupně, že věřitelé mající pohledávky z podnikání dlužníka nebudou souhlasit s jeho oddlužením, což nemusí být v dalším řízení naplněno. Pokud věřitelé mající za dlužníkem pohledávky z podnikání dosud neprojevili výslovný souhlas s oddlužením, nelze dovozovat, že pro tuto okolnost bude muset být návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítnut podle § 390 odst. 3 IZ. Závěr soudu prvního stupně o nepřípustnosti oddlužení dlužníka je věcně nesprávný a předčasný.

Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně posoudí aktuální ekonomickou nabídku dlužníka ve vztahu k navrhovanému způsobu řešení jeho úpadku oddlužením. Bude-li jeho ekonomická nabídka nedostatečná, poskytne mu o tom poučení, aby měl dlužník možnost své příjmy navýšit, a aby postup soudu nebyl pro něj překvapivý. Shledá-li soud prvního stupně, že úpadek dlužníka bude lze řešit oddlužením, spojí své rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka s povolením oddlužení a rozhodne o záloze na náklady insolvenčního řízení podle § 136 odst. 4 IZ. Pouze v případě, že úpadek dlužníka nelze řešit jinak než konkursem, uloží dlužníkovi povinnost k úhradě zálohy podle § 108 IZ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

V Praze dne 14. prosince 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná