4 VSPH 2267/2015-A-11
KSCB 41 INS 24336/2015 4 VSPH 2267/2015-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , IČO 46656057, bytem Putim 11, 397 01 Písek, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 41 INS 24336/2015-A-6 ze dne 10. listopadu 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 41 INS 24336/2015-A-6 ze dne 10. listopadu 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl insolvenční návrh, jímž se dlužník Karel Holenda (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka ze dne 29.9.2015, jímž se domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. Soud vyšel ze zjištění, že dlužník k insolvenčnímu návrhu přiložil totožné seznamy podle § 104 insolvenčního zákona (dále jen IZ), jako k jeho prvnímu insolvenčnímu návrhu ze dne 24.2.2014, jenž byl veden pod sp. zn. 26 INS 4757/2014. Proto jej insolvenční soud vyzval usnesením ze dne 1.10.2015 (A-4) k doplnění insolvenčního návrhu a k doložení nového aktuálního seznamu závazků s tím, že zajištění věřitelé budou uvedeni odděleně, že u jejich pohledávek označí dlužník věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých je uplatňováno uspokojení ze zajištění, že označí druh zajištění a důvod jeho vzniku, určil mu lhůtu k doplnění 7 dnů od právní moci usnesení a poučil jej o následcích nesplnění výzvy. Dne 14.10.2015 dlužník soudu předložil seznam závazků (A-5), v němž byl doplněn další závazek č. 16 ve výši 12.000,-Kč vůči věřiteli

VOZP , Česká 193/24, České Budějovice, jinak seznam doplněn nebyl, tj. dlužník neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, neoznačil druh zajištění a důvod jeho vzniku. Insolvenční soudu proto podle § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal (A-7) a navrhoval pokračovat v řízení z důvodu, že seznam závazků doplnil o všechny mu známé závazky a žádný úmyslně nezamlčel.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z ustanovení § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh (tvrzení o existenci jeho splatné pohledávky za dlužníkem), není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 103 odst. 3 a 4 IZ insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou. Insolvenční návrh dlužníka se nedoručuje.

Podle § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odst. 2).

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3).

Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Na základě § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Vrchní soud v Praze ze spisu ověřil, že dlužník k insolvenčnímu návrhu ze dne 29.9.2015 (A-1) připojil seznamy podle § 104 IZ a další listiny (A-2), jimiž osvědčoval své závazky vůči věřitelům. Ačkoliv insolvenční zákon stanoví, jaké má mít insolvenční návrh náležitosti a co má seznam závazků obsahovat, dlužník v seznamu závazků neuvedl zajištěné věřitele odděleně, neoznačil u jejich pohledávek věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých je uplatňováno uspokojení ze zajištění, neoznačil druh zajištění a důvod jeho vzniku a neuvedl, zda se předmět zajištění nachází v držení věřitele nebo třetí osoby. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 1.10.2015 (A-4) byl proto dlužník podle § 128 odst. 2 IZ vyzván k doplnění seznamu o tyto náležitosti a byla mu k tomu poskytnuta lhůta 7 dnů od právní moci usnesení, jež bylo dlužníkovi doručeno vhozením do domovní schránky dne 7.10.2015 a nabylo právní moci dne 23.10.2015. Dne 14.10.2015 dlužník soudu předložil seznam závazků (A-5), který doplnil o závazek č. 16 ve výši 12.000,-Kč vůči věřiteli VOZP, Česká 193/24, České Budějovice, v seznamu rozdělil zajištěné a nezajištěné závazky, jinak dle shodného zjištění odvolacího soudu doplněn nebyl, tj. dlužník neoznačil věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, neoznačil druh zajištění a důvod jeho vzniku.

Odvolací soud poznamenává, že i kdyby v rámci odvolacího řízení dlužník předložil řádné seznamy (což neučinil), neměla by tato skutečnost pro rozhodnutí v odvolacím řízení již žádný význam (§ 128 odst. 2 poslední věta IZ).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal Vrchní soud v Praze odvolání důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 22. prosince 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. ,v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná