4 VSPH 2265/2015-P8-7
KSLB 76 INS 19329/2015 4 VSPH 2265/2015-P8-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Liberec, Americká 767/94, adresa pro doručení: Velké Hamry 609, o odvolání věřitelky č. 8 I-Xon, a.s., sídlem Praha 3, Husitská 344/63, IČO 28218761, zast. Mgr. Šimonou Maškovou, advokátkou, sídlem Praha 9, Boušova 792, adresa pro doručení: Praha 3, Husitská 344/63, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 18. listopadu 2015, č.j. KSLB 76 INS 19329/2015-P8-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 18. listopadu 2015, č.j. KSLB 76 INS 19329/2015-P8-2, s e m ě n í tak, že se přihláška pohledávky P8 věřitelky I-Xon, a.s., sídlem Praha 3, Husitská 344/63, IČO 28218761, ve výši 115.975,42 Kč, neodmítá a její účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci odmítl přihlášku pohledávky P8 věřitelky I-Xon, a.s., (dále jen odvolatelka, bod I. výroku) a konstatoval, že právní mocí usnesení účast odvolatelky v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 1.9.2015 byl mj. zjištěn úpadek dlužníka Romana anonymizovano (dále jen dlužník), že bylo povoleno jeho oddlužení, že současně byli jeho věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky do řízení, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku a že soud věřitele poučil o následcích zmeškání této lhůty. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 1.9.2015 a lhůta stanovená pro přihlášení pohledávek věřitelů uplynula dne 1.10.2015. Protože mu přihláška pohledávky odvolatelky byla doručena až dne 12.11.2015, postupoval soud I. stupně dle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a odmítl ji pro opožděnost.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se její přihláška neodmítá a že její účast v insolvenčním řízení dlužníka nekončí. Namítala, že soud při svém rozhodování opomněl posoudit veškeré skutečnosti relevantní pro vydání napadeného usnesení, zejména pak, že v insolvenčním rejstříku nebylo až do dne 10.11.2015 uveřejněno rodné číslo dlužníka, čímž byla porušena zákonná povinnost insolvenčního soudu dle § 420 odst. 1 IZ, který výslovně stanovuje rodné číslo jako povinně zapisovaný identifikátor pro dlužníky-fyzické osoby. Odvolatelka dále uvedla, že dlužník již ve svém insolvenčním návrhu mj. uvedl své jméno, rodné číslo a adresu bydliště, že identifikátor-rodné číslo-tak byl soudu znám již v den zahájení insolvenčního řízení a bylo jeho povinností tento údaj zaspat do insolvenčního rejstříku, že do konce stanovené lhůty pro přihlášení pohledávek věřitelů dlužníka tj. do dne 1.10.2015 nebylo možno dlužníka v insolvenčním rejstříku podle rodného čísla vyhledat a zjistit potřebné údaje a že tato skutečnost nemůže být přičítána k tíži odvolatelky. Jelikož odvolatelka nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť a je zcela odkázána na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku a na jejich správnost, má zato, že lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku v důsledku tohoto pochybení soudu počala běžet až ode dne následujícího po zveřejnění rodného čísla dlužníka v systému ISIR tj. dnem 11.11.2015 (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3.2.2011, č.j. 2 VSPH 1193/2015-P5-8). Odvolatelka se tak domnívá, že svou pohledávku za dlužníkem přihlásila řádně i včas.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ musí rozhodnutí o úpadku obsahovat také výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání (dle § 173 odst. 1 IZ). Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů (§ 136 odst. 3 IZ).

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Odvolací soud považuje za nutné uvést, že koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Ten je podle § 419 odst. 1 IZ informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Jeho správcem je ministerstvo spravedlnosti. Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci. Podle bodu 1. podmínek této služby je určena pro subjekty, které potřebují automatické zpracování informací. Současně se v podmínkách uvádí, že služba předpokládá vytvoření vlastních kopií databází na straně uživatelů. Jako příklad typické akce se v bodu 1.5.1. podmínek uvádí druhá akce, která nese informace o dlužníkovi, kromě jiných též rodné číslo.

Podmínky služby provozované v rámci informačního systému veřejné správy vycházejí z údajů, které se povinně zapisují do insolvenčního rejstříku, jmenovitě do seznamu dlužníků (§ 420 odst. 1 až 3 IZ). Je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození; jde-li o fyzickou osobu, která má podle zvláštního právního předpisu sídlo, zapíše se do seznamu dlužníků i její sídlo; je-li dlužník fyzickou osobou, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků též dodatek odlišující jeho firmu, používá-li jej při svém podnikání, dále sídlo, jestliže se liší od bydliště, a identifikační číslo. Tyto údaje je insolvenční soud podle § 420 odst. 4 IZ povinen zapsat do seznamu dlužníků, resp. zveřejnit je v insolvenčním rejstříku, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku, i když se z obsahu insolvenčního návrhu nepodávají; v takovém případě je insolvenční soud povinen vyhledat je v příslušných informačních registrech a zveřejnit je v insolvenčním rejstříku. Účelem této úpravy je, jak výše naznačeno, umožnit věřitelům, kteří zpracovávají data svých klientů v automatizovaných systémech, aby mohli porovnáváním údajů ve svých klientských databázích s údaji v systému ISIR pravidelně zjišťovat, zda ohledně jejich klienta (dlužníka) bylo zahájeno insolvenční řízení, a posléze sledovat jeho průběh.

Nejvyšší soud ČR již v usnesení ze dne 27. září 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2010, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož ve vztahu k osobám, které v době zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku nebyly účastníky insolvenčního řízení, se zveřejněním rozhodnutí o úpadku plní oznamovací povinnost insolvenčního soudu ve smyslu ustanovení § 421 odst. 1 písm. a) IZ ve spojení s ustanovením § 71 odst. 3 IZ a nikoli povinnost insolvenčního soudu směřující k doručení tohoto rozhodnutí (ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 IZ). Současně vysvětlil, že zákonem není předepsán způsob, jakým má uživatel provádět vyhledávání dlužníků v insolvenčním rejstříku. Použije-li k vyhledávání některý (či více) z údajů umožňujících spolehlivou identifikaci hledané osoby, nelze mu klást k tíži, že nepoužil ještě jiné údaje. U právnické osoby pak k údajům, jež mají přinést spolehlivý výsledek vyhledávání, patří identifikační číslo osoby a/nebo obchodní firma nebo název (potud, že dlužník i při zobrazení více záznamů plynoucích z možné zaměnitelnosti obchodní firmy nebo názvu nezůstane ve výsledcích vyhledávání uživateli insolvenčního rejstříku utajen). Výsledky vyhledávání na základě zadaných parametrů musí být přitom stejné bez ohledu na to, zda tyto byly zadány do formuláře základního či do formuláře hledání pokročilého . Dále Nejvyšší soud dovodil,

že vzhledem k významu insolvenčního rejstříku při plnění jeho informativní funkce a k jeho povaze (srov. § 419 odst. 1 IZ) je nezbytné vykládat zjištěné nedostatky jeho fungování způsobem, jenž nebude chyby ve fungování veřejné správy (o jejíž informační systém jde) přičítat k tíži osob, jimž má takový systém spolehlivě sloužit. Přitom za řádné fungování informačního systému veřejné správy odpovídá jeho správce a ten je (má být) nejen povinen, ale (na rozdíl od pouhého uživatele takového systému) též schopen, řádné fungování systému doložit.

Vrchní soud v Praze ve smyslu výkladu výše zmíněného pak ve svých rozhodnutích (viz např. jeho usnesení ze dne 3.5.2010, č.j. 3 VSPH 139/2010-P22 nebo ze dne 28.5.2013, č.j. KSCB 26 INS 7087/2010, 3 VSPH 356/2012-P6) opakovaně dovozuje, že lhůta k podání přihlášky pohledávky počne věřiteli běžet jedině za předpokladu, že informace o dlužníku byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být věřitelem zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, které je součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti, na základě údajů, které je insolvenční soud povinen zapsat do insolvenčního rejstříku (§ 420 IZ).

Jestliže takové údaje o dlužníkovi byly (řádně) zveřejněny v systému ISIR až v průběhu insolvenčního řízení, pak věřiteli, který až poté podal přihlášku pohledávky, a učinil tak až po uplynutí přihlašovací lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku (§ 136 odst. 1 písm. d/ IZ), je třeba přiznat lhůtu k podání přihlášky, kterou by k tomu měl k dispozici při řádném běhu věci, tj. lhůtu, která by mu-při současném zveřejnění řádných údajů o dlužníkovi-běžela od zahájení insolvenčního řízení (§ 110 IZ) a končila uplynutím konečné (propadné) lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku. Tato celková lhůta se pak počítá ode dne následujícího po zveřejnění řádných údajů o dlužníku v systému ISIR.

Z obsahu spisu přitom plyne, že dlužník již v návrhu na povolení oddlužení doručeným soudu dne 27.7.2015 (A-1) uvedl své rodné číslo. Usnesením ze dne 1.9.2015 (A-7), které bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, byl mj. zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno jeho řešení oddlužením a věřitelé byli vyzváni k přihlašování svých pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku s tím, že byli zároveň řádně poučeni o následcích zmeškání této lhůty. Konec stanovené lhůty k přihlašování pohledávek tedy připadl na 1.10.2015. Přihláška pohledávky odvolatelky ze dne 11.11.2015 (P8-1), podaná prostřednictvím datové schránky, pak byla soudu doručena dne 12.11.2015.

Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno resp. z výpisu historie změn údajů dlužníka zapisovaných do insolvenčního rejstříku (SAJ010F), že teprve dne 11.11.2015 v 14:14 hod. byla oprávněnou osobou provedena změna zápisu údajů osoby-dlužníka Romana anonymizovano spočívající v zápisu jeho rodného čísla a že do té doby tak nebylo možno dlužníka vyhledat podle jeho rodného čísla porovnáním klientské databáze věřitele s údaji v systému ISIR.

Jelikož odvolatelka nemá v dané věci postavení osoby, jíž se doručuje zvlášť, tak je zcela odkázána na informace zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Pak ovšem platí, že by jí lhůta k podání přihlášky pohledávky počala běžet jedině za předpokladu, že by informace o dlužníkovi byla v systému ISIR řádně zveřejněna tak, aby mohla být odvolatelkou zjištěna prostřednictvím automatického vyhledávání, jež je ve smyslu § 420 odst. 1 IZ součástí informačního systému spravovaného ministerstvem spravedlnosti. To se ovšem stalo dne 11.11.2015 v důsledku provedení změny (doplnění) zápisu údajů dlužníka zapisovaných do insolvenčního rejstříku a teprve až po zveřejnění této změny (resp. rodného čísla dlužníka v insolvenčním rejstříku) počala odvolatelce běžet lhůta stanovená k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku.

Z uvedeného je zřejmé, že závěr Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci o opožděnosti přihlášky pohledávky odvolatelky není správný. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil napadené usnesení tak, že se přihláška pohledávky odvolatelky neodmítá a její účast v insolvenčním řízení nekončí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 3. února 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková