4 VSPH 2239/2015-B-79
KSPL 54 INS 17552/2011 4 VSPH 2239/2015-B-79

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Bohuslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Cheb 2, V Zahradách 1225/17, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. listopadu 2015, č.j. KSPL 54 INS 17552/2011-B-74,

takto:

Odvolání se o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 4.11.2015, č.j. KSPL 54 INS 17552/2011-B-74, vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce Ing. Pavel Tatíček (dále jen správce) vydal zajištěné věřitelce FORP Finance, s.r.o. (dále též zajištěná věřitelka) výtěžek ze zpeněžení zajištěných nemovitostí dlužníka Bohuslava anonymizovano (dále jen dlužník) ve výši 436.023,-Kč (bod I. výroku), uložil správci povinnosti spojené s vydáním výtěžku (bod II. výroku) a přiznal mu zálohu na jeho odměnu ze zpeněžení zajištěného majetku ve výši 10.813,-Kč včetně DPH (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dne 19.8.2015 správce požádal o souhlas s vydáním výtěžku zajištěné věřitelce FORP Finance, s.r.o. (dále jen zajištěná věřitelka) ze zpeněžení zajištěného majetku dlužníka, a to bytové jednotky č. 1225/8, v budově v Chebu č.p. 1162, č.p. 1225, a č.p. 1226 a dále bytového domu se spoluvlastnickým podílem o velikosti 3456/100000 na společných částech domu a pozemku na parcele st. 2470/1, st. 2470/2 a st. 2470/3 a parcely st. 2470/1, st. 2470/2 a st. 2470/3, to vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb, kat.ú. a obec Cheb na LV č. 4969 a LV č. 7155. Uvedený majetek byl zpeněžen za částku 490.000,-Kč, náklady spojené se správou a zpeněžením majetku činily 43.164,-Kč a odměna správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěnou věřitelku činila 10.813,-Kč včetně DPH. Po odečtení nákladů a odměny správce připadá na zajištěnou věřitelku výtěžek zpeněžení ve výši 436.023,-Kč. Dne 20.8.2015 zveřejnil soud v insolvenčním rejstříku vyhlášku, jíž vzal na vědomí předložení návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce a poučil věřitele a dlužníka, že proti tomuto návrhu správce mohou podat námitky ve lhůtě 7 dnů ode dne zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku. Věřitelé ani dlužník námitky nepodali. Soud I. stupně uzavřel, že návrh správce je věcně správný, proto postupoval podle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a vyhlášky č. 313/2007 Sb., udělil souhlas s vyplacením výtěžku zajištěné věřitelce a přiznal správci odměnu z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěnou věřitelku.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, neboť s ním nesouhlasil. Navrhl, aby z výtěžku zpeněžení byly nejprve zaplaceny přihlášky věřitelů č. 5, č. 7, č. 8, č. 9 a č. 10 v celkové výši 136.149,-Kč a jen zbytek ve výši 299.074,-Kč byl vydán zajištěné věřitelce. Podle dlužníka měl takto s výtěžkem zpeněžení naložit i správce, kdyby ovšem nestranil zajištěné věřitelce, která vydělává na penále ve výši 250.000,-Kč při půjčce 300.000,-Kč. Dlužník dodal, že proti návrhu správce na vydání výtěžku nemohl podat námitky z důvodu, že o něm nebyl informován dopisem, že návrh byl jen zveřejněn v insolvenčním rejstříku, což nemohl zjistit, neboť nemá internet. Proto své námitky podává až nyní.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda dlužník je oprávněn podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, jež mají v insolvenčním spisu potřebnou oporu, jež dlužník v odvolání ničím nezpochybnil a z nichž vyplývá, že dne 19.8.2015 předložil správce návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce, že dne 20.8.2015 zveřejnil soud v insolvenčním rejstříku tento návrh s řádným poučením, že proti němu mohou podat účastníci námitky ve lhůtě 7 dnů ode dne zveřejnění, že žádný z věřitelů ani dlužník takové námitky nepodali a že napadeným usnesením soud I. stupně návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce zcela vyhověl.

Podle § 201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 298 IZ mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odstavec 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce, vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odstavec 2). Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví (odstavec 3). V následujících odstavcích řeší toto ustanovení nesplnění povinnosti zajištěného věřitele dle § 157 odst. 1 IZ uhradit polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci odpočtem této částky od výtěžku zpeněžení (odstavec 4) a vylučuje aplikaci odstavce 2 v případě, že zajištěný věřitel splnil povinnost dle § 230 odst. 3 IZ nést ze svého náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky (odstavec 5). Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání (odstavec 7).

Ze shora citovaných ustanovení je zřejmé, že legitimaci k podání odvolání proti usnesení, jímž soud I. stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mají z účastníků insolvenčního řízení (dle § 14 odst. 1 IZ jsou účastníky insolvenčního řízení dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku), jen ti z nich, kteří proti návrhu správce včas brojili svými námitkami. Opačný výklad, dle něhož by měl legitimaci k odvolání i dlužník, jenž by proti návrhu správce nepodal žádné námitky, by byl dle názoru odvolacího soudu v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Ostatně stejná konstrukce se pravidelně prosazuje též při projednání a schvalování konečné zprávy (§ 304 IZ), když legitimaci k podání odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy mají jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno, přičemž v posuzované věci není žádný důvod se od ní odchylovat ani v případě usnesení, jímž insolvenční soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli.

Jinak řečeno, odvolání proti rozhodnutí, jímž soud I. stupně vyslovil souhlas s návrhem správce na vydání výtěžku zpeněžení, mohou podat jen věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Protože odvolání proti napadenému usnesení podala osoba, jež k tomu není oprávněna, odvolací soud podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolání dlužníka odmítl.

K odvolací argumentaci dlužníka považoval odvolací soud nad rámec tohoto rozhodnutí za vhodné dodat, že s výtěžkem zpeněžení předmětu zajištění lze naložit jen podle zákona (§ 298 IZ) a nikoliv podle představ dlužníka (míněno je tím to, že dlužník nemůže určovat, kdo by se z něho měl uspokojovat na úkor zajištěné věřitelky), a že je věcí dlužníka, jakým způsobem bude sledovat průběh svého insolvenčního řízení (míněno je tím to, zda tak bude činit prostřednictvím veřejně přístupného insolvenčního rejstříku na internetu nebo nahlédnutím do spisu v úředních hodinách u insolvenčního soudu), neboť insolvenční soud ani správce nemají ze zákona žádnou povinnost zasílat dlužníkovi zvláštním způsobem doručení návrh správce na vydání výtěžku zpeněžení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 27. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová