4 VSPH 2224/2015-P7-7
KSPH 62 INS 18516/2014 4 VSPH 2224/2015-P7-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: Stefan anonymizovano , anonymizovano , bytem Pod Kameníčkem 636, 252 66 Libčice nad Vltavou, o odvolání věřitele č. 7 Cashdirect, a.s., IČO: 28971086, sídlem Bozděchova 1840/7, 150 00 Praha 5, zastoupeného Mgr. Marošem Tomkem, advokátem, sídlem nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 18516/2014-P7-2 ze dne 10. listopadu 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 18516/2014-P7-2 ze dne 10. listopadu 2015 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky věřitele č. 7 Cashdirect, a.s. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení v rozsahu přihlášky pohledávky č. P7 nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze ve výroku uvedeným usnesením odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 7 Cashdirect, a.s. (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení pro opožděnost s tím, že se k této přihlášce nepřihlíží (bod I. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 6.11.2014 (A-12) rozhodl o zjištění úpadku dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením; současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dnů na předepsaném formuláři a poučil je o tom, že k opožděně podaným přihláškám se nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihláška pohledávky odvolatele do insolvenčního řízení byla soudu doručena až dne 26.10.2015, tedy opožděně, a proto ji soud odmítl podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a navrhoval, aby je odvolací soud zrušil a aby zároveň rozhodl, že se přihláška pohledávky odvolatele neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí. Namítal,

že jeho pohledávku je třeba považovat za řádně přihlášenou, neboť přihlašovaná pohledávka mu byla postoupena Českou kanceláří pojistitelů (dále jen ČKP) z titulu náhrady plnění dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, přičemž podle § 24 odst. 4 tohoto zákona se v návaznosti na § 165 odst. 2 IZ považuje tento druh pohledávky za přihlášený. K tomu rovněž citoval právní závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.4.2009, č.j. 1 VSPH 33/2009-B-25.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 6.11.2014 (A-12) byl zjištěn úpadek dlužníka. Přihláškou pohledávky podanou dne 26.10.2015 (P7-1) přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 70.306,19 Kč, jež mu byla postoupena smlouvou ze dne 27.12.2013 původním věřitelem ČKP, představující regresní nárok ČKP z titulu způsobené dopravní nehody, kdy ke škodícímu vozidlu nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, čímž vznikla ČKP povinnost náhrady škody poškozenému a toto plnění zpětně nárokovala i vůči dlužníku jako řidiči vozidla. Uvedená tvrzení dokládal věřitel přílohami přihlášky.

Podle § 165 IZ, věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak (odst. 1). Zákon může stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky (odst. 2).

Citovaný § 165 odst. 2 IZ výslovně předpokládá možnost speciální právní úpravy, jíž insolvenční zákon či jiný zákon ustanoví, že věřitelé určitých pohledávek, které jinak náleží mezi pohledávky, jež mohou být v insolvenčním řízení dle § 165 odst. 1 IZ uspokojovány, jen jsou-li řádně uplatněny přihláškou, mají právo na takové uspokojení bez toho, že by byly do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ přihlašovány-jejich přihlášky se nepodávají a bez dalšího jim přísluší postavení pohledávek přihláškou uplatněných. Takový speciální režim zákon vztahuje např. na pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1, které se podle § 373 odst. 1 IZ pokládají (okamžikem prohlášení konkursu) za přihlášené podle IZ, a obdobně tak činí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ohledně odvolatelem uplatňovaného nároku na náhradu za plnění dle § 24 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Ten v § 24 odst. 4 větě druhé prohlašuje předmětnou regresní pohledávku za pohledávku, která se podle IZ (tj. ve smyslu § 165 odst. 2 IZ) považuje za přihlášenou.

Protože výše uvedená ustanovení IZ nestanoví, že by se režim pohledávky přihlášené ex lege vztahoval jen na situaci, kdy pohledávka vznikla až po zahájení insolvenčního řízení, lze konstatovat, že pohledávka ČKP na náhradu za plnění dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se považuje v insolvenčním řízení za přihlášenou bez ohledu na to, kdy vznikla.

To platí pro každou fázi insolvenčního řízení právě i s ohledem na to, že pohledávce tohoto druhu (ani kdyby vznikla až po rozhodnutí o úpadku) nepřiznává zákon povahu pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň (viz výčet pohledávek tohoto pořadí v § 168 a 169 IZ), jež se dle § 203 IZ v insolvenčním řízení přihláškou neuplatňují, a proto se tato pohledávka, bez ohledu na dobu svého vzniku (a bez přihlášky) uspokojuje v insolvenčním řízení (dle § 165 odst. 1 IZ) jako ostatní nepřednostní pohledávky téhož pořadí.

Odvolací soud konstatuje, že stejný režim se uplatní i tam, kde ČKP takovouto pohledávku postoupí třetí osobě, neboť podle § 524 odst. 2 obč. zák. (zák. č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013) s postoupenou pohledávkou přechází i všechna práva s ní spojená. Stanoví-li čtvrtý odstavec § 24 zák. č. 168/1999 Sb., že pohledávka ČKP na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b), c), g) se považuje za pohledávku, na kterou se podle zvláštního předpisu (jímž je míněn IZ) hledí jako na přihlášenou, nemůže postoupením třetí osobě této své vlastnosti konkrétní pohledávka pozbýt, tedy i při singulární sukcesi je postupník oprávněn pohledávku tohoto druhu uplatnit až poté, kdy ostatním věřitelům marně uplyne lhůta stanovená v rozhodnutí o úpadku (§ 136 odst. 2 písm. d/ IZ-viz též rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. KSUL 43 INS 287/2008, 1 VSPH 393/2010-P19-7 ze dne 14.7.2010, nebo č.j. KSCB 28 INS 18909/2012, 3 VSPH 210/2013-P11-8 ze dne 4.6.2014).

Převedeno shora řečené na souzenou věc to znamená, že odvolatel nebyl povinen postoupený nárok (plnění poskytnuté postupitelem /ČKP/ podle § 24 odst. 2 písm. b/ zák.č. 168/1999 Sb.) přihlásit ve lhůtě do 30 dnů od rozhodnutí o úpadku. Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak uvedeno výše.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. listopadu 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková