4 VSPH 2198/2015-P18-7
KSLB 76 INS 17293/2014 4 VSPH 2198/2015-P18-7

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava anonymizovano , Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci manželů-dlužníku Jiřího anonymizovano , anonymizovano , a Naděždy anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Tanvald, Sportovní 555, o odvolání věřitele RWE Energie, s.r.o., IČO: 49903209, sídlem Praha 10, Limuzská 3135/12, zast. Mgr. Kamilem Stypou, advokátem, sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Varenská 51/2723, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, ze dne 4. listopadu 2015, č.j. KSLB 76 INS 17293/2014-P18-2

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, ze dne 4. listopadu 2015, č.j. KSLB 76 INS 17293/2014-P18-2, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci odmítl přihlášku P18 věřitele RWE Energie, s.r.o. (dále jen věřitel) ve výši 165,45 Kč (bod I. výroku) s tím, že právní mocí tohoto usnesení končí účast věřitele v insolvenčním řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně toliko uvedl, že usnesením ze dne 31.7.2014 (A-9), jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 31.7.2014, zjistil úpadek dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku, s poučením dle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ), že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Konstatoval, že lhůta k přihlašování pohledávek skončila dne 1.9.2014 a že mu věřitel doručil svoji přihlášku až dne 27.10.2015, tedy opožděně. Proto postupoval podle § 185 IZ, který citoval, a přihlášku věřitele odmítl.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soud I. stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že dne 26.10.2015 zaslal přihlášku pohledávky v celkové výši 165,45 Kč v souladu s § 253 odst. 4 IZ. Jelikož se insolvenční správce dle § 253 odst. 2 IZ nevyjádřil tak, že smlouvu splní, vznikly věřiteli dle § 253 odst. 4 IZ pohledávky dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu od data prohlášení konkursu do data zániku plnění, tj. do 30 dnů od prohlášení konkursu. Z § 253 odst. 4 IZ dovozoval, že jeho přihláška měla být projednána na samostatném přezkumném jednání.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil tyto rozhodné skutečnosti: -usnesením ze dne 31.7.2014 (A-9), jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 31.7.2014, byl zjištěn úpadek dlužníků a věřitelům, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, byla stanovena přihlašovací lhůta 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení o úpadku, jež skončila v pondělí dne 1.9.2014; -usnesením ze dne 6.10.2014 (B-5) bylo schváleno oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře; -usnesením ze dne 11.9.2015 (B-11) bylo schválené oddlužení zrušeno a na majetek dlužníků byl prohlášen konkurs; -dne 27.10.2015 podal věřitel ze své datové schránky přihlášku P18 pohledávky ve výši ve výši 165,45 Kč s vysvětlením, že dle § 253 odst. 2 IZ vyzval správce, aby se vyjádřil k pokračování smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 24.5.1990; protože se správce nevyjádřil k jeho výzvě, že smlouvu splní, dovozoval z toho věřitel, že mu vznikla pohledávka ve smyslu § 253 odst. 4 IZ dle smlouvy o dodávce zemního plynu ode dne prohlášení konkursu do data zániku plnění, tj. do 30 dnů od prohlášení konkursu; svoji pohledávku dokládal smlouvou ze dne 24.5.1990 a fakturou č. 110001045084; -napadeným usnesením ze dne 4.11.2015 (P18-2) soud I. stupně přihlášku věřitele odmítl jako opožděnou.

Podle § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 253 IZ nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může odmítnout plnění (odst. 1). Jestliže se insolvenční správce do 30 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že odmítl plnění; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak (odst. 2). Je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné; to neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku (odst. 3). Odmítne-li insolvenční správce plnění, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou (odst. 4). Druhý účastník smlouvy se nemůže domáhat vrácení částečného plnění, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku, proto, že za toto plnění neobdržel od dlužníka vzájemné plnění (odst. 5).

Ze zásady přiměřené aplikace občanského soudního řádu je třeba dovodit, že i usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních občanského soudního řádu (míněno zejména § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.). Proto i v odůvodnění usnesení, jímž se odmítá přihláška pohledávky, musí soud kromě jiného stručně a jasně vyložit, na základě jakých rozhodnutých skutečností usoudil, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.

V daném případě odvolací soud shledal, že napadené usnesení shora uvedeným požadavkům zjevně neodpovídá. V odůvodnění usnesení, jež odvolací soud takřka celé reprodukoval shora, se soud I. stupně omezil toliko na zjištění, že přihláška byla podána opožděně, avšak již nevyložil, jaký učinil závěr o povaze přihlášené pohledávky s ohledem na to, že ji věřitel přihlásil jako pohledávku podle § 253 IZ, kterou lze uplatnit po pravidelné přihlašovací lhůtě, nejpozději však do 30 dnů ode dne odmítnutí plnění (§ 253 odst. 4 IZ). V insolvenčním rejstříku nadto nejsou zveřejněny přílohy přihlášky, bez nichž odvolací soud nemůže sám učinit závěr o tom, zda pohledávka věřitele podléhá režimu dle § 253 IZ, či nikoliv.

Soud I. stupně proto pochybil, když na základě neúplně zjištěného skutkového stavu i nedostatečného právního posouzení věci přihlášku pohledávky bez dalšího odmítl.

Protože napadené usnesení nelze co do správnosti závěru o opožděnosti přihlášky přezkoumat a ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést šetření, které nelze provést v odvolacím řízení, postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení si soud I. stupně především opatří chybějící přílohy přihlášky (k určení povahy pohledávky) a stanovisko insolvenčního správce k věci (zda došlo k odmítnutí plnění) a věc znovu posoudí (zda jde o opožděnou přihlášku) s přihlédnutím k právním závěrům vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2014, sp. zn. 29 ICdo 20/2012.

Právní názor odvolacího soudu je pro soud I. stupně závazný (§ 226 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. ledna 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková