4 VSPH 2195/2015-B-13
KSPL 29 INS 13826/2015 4 VSPH 2195/2015-B-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci: Ireny anonymizovano , anonymizovano , bytem Domažlice, 17. listopadu 247, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. října 2015, č.j. KSPL 29 INS 13826/2015-B-4,

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni napadeným usnesením ze dne 12.10.2015, č.j. KSPL 29 INS 13826/2015-B-4, schválil oddlužení dlužnice Ireny anonymizovano (dále jen dlužnice) plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), stanovil v souladu s § 406 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) podmínky plnění tohoto schváleného způsobu oddlužení s tím, že zákonné splátky (první splátka byla stanovena do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schváleného oddlužení) budou prováděny z příjmů dlužnice od tuzemských plátců a od zahraničního plátce JR PERSONAL GMBH, dále z jejích ostatních příjmů (zejména peněžitých darů) a případných příjmů z její podnikatelské činnosti (body II., III. a IV. výroku), uložil správci JUDr. Ing. Petru Štillipovi (dále jen správce) a dlužnici povinnosti v něm uvedené (body V., VI výroku), uložil přihlášeným věřitelům, aby správci sdělili čísla svých bankovních účtů (bod VII. výroku), a konstatoval, kdo vykonává funkci správce (bod VIII. výroku)

V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že příjmy dlužnice od zahraničních plátců ve výši cca 27.000 Kč tvoří ekonomický předpoklad pro řádné schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a že dlužnice je schopna z očekávaných příjmů po úplné úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, které získá po schválení oddlužení zvýšené o ostatní příjmy, hradit postupem podle § 279 až 281 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) takovou hodnotu plnění, jež by po dobu 5 let pro nezajištěné věřitele činila nejméně 30 % hodnoty jejich pohledávek. Protože se věřitelé na svolanou schůzi nedostavili (ač řádně obesláni), postupoval soud I. stupně podle § 402 odst. 5 IZ a rozhodl o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala. Namítala, že na přezkumném jednání popřela přihlášenou pohledávku č. 29 a č. 30 a že soud tyto neodůvodněné nároky věřitelů nesprávně zahrnul do celkového plnění dlužnicí. Požadovala, aby odvolací soud vyhověl jejímu návrhu na popření přihlášených pohledávek č. 29 a č. 30 a zároveň požádala o stanovení nižších měsíčních splátek na plnění oddlužení splátkovým kalendářem s ohledem na tíživou situaci matky samoživitelky s jedním nezletilým dítětem.

Vrchní soud v Praze se nejprve zabýval tím, zda je dlužnice k odvolání oprávněna, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 391 odst. 2 IZ dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 IZ tím není dotčeno.

Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Podle § 406 odst. 4 IZ odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat jen ten dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 27.5.2015 byl soudu I. stupně doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení podaném na předepsaném formuláři (A-1) a že v návrhu na povolení oddlužení dlužnice nepožádala o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek, ba právě naopak v příslušné kolonce č. 14 výslovně vyznačila, že takový návrh nepodává (A-1/3). K případné pozdější žádosti dlužnice o nižší splátky (byla-li by podána, což se do vydání napadeného usnesení nestalo, když dlužnice o stanovení nižších splátek požádala fakticky až ve svém odvolání), by pak dle § 398 odst. 4 IZ nebylo možno jako k opožděné přihlížet.

Z uvedeného je zřejmé, že podle § 406 odst. 4 IZ dlužnice není osobou věcně legi anonymizovano k podání odvolání proti napadenému usnesení, proto odvolací soud postupoval podle § 218 písm. b) o.s.ř. a odvolání odmítl.

Nad rámec tohoto usnesení odvolací soud dodává (aby rozptýlil obavy dlužnice), že soud I. stupně nepochybil, když do splátkového kalendáře pojal mj. i popřené pohledávky (bod II. výroku usnesení) s tím, že částky na ně připadající budou prozatím deponovány u správce a vyplatí se nezajištěným věřitelům až podle výsledku příp. incidenčních sporů (bod V. odst. 3 výroku usnesení).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 26. ledna 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková