4 VSPH 2184/2015-P32-10
KSPH 71 INS 14110/2015 4 VSPH 2184/2015-P32-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Oldřicha anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 6, Na Petřinách 392, IČO 40602524, o odvolání věřitelky č. 31 Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 5, Ježovská 7, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. října 2015, č.j. KSPH 71 INS 14110/2015-P32-3, ve znění usnesení ze dne 13. listopadu 2015, č.j. KSPH 71 INS 14110/2015-P32-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. října 2015, č.j. KSPH 71 INS 14110/2015-P32-3, ve znění usnesení ze dne 13. listopadu 2015, č.j. KSPH 71 INS 14110/2015-P32-6, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením ze dne 15.10.2015 (P32-3) ve znění opravného usnesení ze dne 13.11.2015 (P32-6) Krajský soud v Praze odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 31 Jiřiny anonymizovano (dále jen odvolatelka; bod I. výroku), a konstatoval, že právní mocí tohoto usnesení její účast v řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 18.8.2015 byl zjištěn úpadek dlužníka Oldřicha anonymizovano (dále jen dlužník), bylo povoleno oddlužení a věřitelé byli vyzváni k přihlášení pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 18.8.2015 a lhůta stanovená pro přihlášení pohledávek věřitelů uplynula dne 17.9.2015. Protože mu přihláška pohledávky odvolatelky byla doručena až dne 30.9.2015, postupoval soud I. stupně dle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a odmítl ji pro opožděnost.

Proti tomuto usnesení se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby odvolací soud rozhodl, že se její přihláška pohledávky neodmítá. Namítala, že požádala o vypracování přihlášky a o její zaslání na insolvenční soud exekutorský úřad, který jí předtím připravoval exekuční návrh proti dlužníku. Dne 14.9.2015 byla přihláška vyhotovena a odvolatelce bylo pracovníkem exekutorského úřadu slíbeno, že ji téhož dne odešle soudu prostřednictvím datové schránky. Následně však bylo zjištěno, že přihláška byla omylem zaslána insolvenčnímu správci Ing. Tomášovi Pachmanovi (dále jen správce) a proto správce telefonicky požádali, aby přihlášku přeposlal soudu s upozorněním, že mu byla přihláška odvolatelky doručena ve stanovené lhůtě 30 dnů; správce přislíbil toto učinit. Nakonec odvolatelka prostřednictvím exekutorského úřadu přeposlala přihlášku své pohledávky soudu dne 13.10.2015. Odvolatelka je toho názoru, že jednala v dobré víře s tím, že lhůtu k podání dodržela a že přihlášku (byť na špatné místo) přihlásila. Nadto pokud správce přijal její přihlášku, mohl ji vrátit exekutorskému úřadu nebo ji přeposlat na příslušný soud, neboť je povinen z titulu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání podle § 173 odst. 1 IZ.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu bylo zjištěno, že usnesením ze dne 18.8.2015 (A-11) byl mj. zjištěn úpadek dlužníka a věřitelé byli vyzváni, aby přihlásili své pohledávky za dlužníkem ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku s tím, že byli řádně poučeni o následcích zmeškání určené lhůty podle § 173 odst. 1 IZ. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne v 9:16 hod. a tímto okamžikem nabylo účinnosti (§ 89 odst. 1 IZ). Zákonná 30 denní lhůta k podávání přihlášek (§ 136 odst. 3 IZ) započala ve smyslu § 57 odst. 1 o.s.ř. běžet následujícího dne 19.8.2015 a její poslední den připadl na den 17.9.2015. Vzhledem k tomu, že tato lhůta je lhůtou procesněprávní, je podle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Přihláška odvolatelky však byla Krajskému soudu v Praze doručena prostřednictvím datové schránky správce až dne 30.9.2015 tj. 13 dní po uplynutí přihlašovací lhůty. Závěr soudu I. stupně o opožděném podání přihlášky je proto věcně správný.

Odvolací soud považuje za vhodné uvést, že v insolvenčním řízení není prominutí zmeškání lhůty podle § 83 IZ přípustné. Za tohoto stavu proto platí, že se k přihlášce odvolatelky podané po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku podle § 173 odst. 1 IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží a nemůže v něm tedy být přezkoumávána ani uspokojována.

K odvolací argumentaci odvolací soud dodává, že postup, jaký odvolatelka zvolila pro podání přihlášky své pohledávky, jde plně k její tíži. Pokud ještě v přihlašovací lhůtě odvolatelka zjistila, že její přihláška nebyla podána u insolvenčního soudu, nic jí nebránilo v tom, toto své pochybení včas napravit; bezdůvodně spoléhat na exekutora nebo na insolvenčního správce vhodné nebylo. Ostatně insolvenčnímu správci nelze důvodně vytýkat, že přihlášku odvolatelky bez zbytečného odkladu nepřeposlal insolvenčnímu soudu, neboť takovou povinnost mu IZ nestanoví.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 20. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná