4 VSPH 2169/2015-A-25
MSPH 89 INS 10039/2015 4 VSPH 2169/2015-A-25

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka: Mgr. Ondřej anonymizovano , anonymizovano , bytem Bohdanečská 97, Praha 9-Vinoř, zast. JUDr. Michalem Říhou, advokátem, sídlem Ke Klimentce 2186/15, 150 00 Praha 5, vedené na návrh navrhovatelky: UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., IČO: 64948242, sídlem Želetavská 1525/1, Praha 4-Michle, o odvolání dlužníka a navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 10039/2015-A-14 ze dne 1. října 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 89 INS 10039/2015-A-14 ze dne 1. října 2015, s e m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh navrhovatelky UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. (dále jen navrhovatelka; bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že se navrhovatelka insolvenčním návrhem dne 17.4.2015 domáhala vydání rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka Mgr. Ondřeje anonymizovano (dále jen dlužník) a prohlášení konkursu na jeho majetek, neboť má za ním splatné pohledávky ze smluv o úvěrech, a to ve výši 3.088.483,74 Kč a ve výši 2.992.526,31 Kč a dlužník má závazky (exekučně vymáhané) vůči dalším věřitelům-Santander Consumer Finance, a.s., ve výši 733.615,-Kč, Česká spořitelna, a.s., ve výši 3.984.352,-Kč, CELETEM ČR, a.s., ve výši 1.062.308,-Kč a Ivan Pospíchal ve výši 2.000.000,-Kč, k čemuž navrhovatelka předložila výpis z LV č. 289 pro obec Horní Vltavice, katastrální území Horní Vltavice. Odkazoval na § 103 odst. 1 a 2 a § 105 insolvenčního zákona (dále též IZ) a na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSCR 14/2011 ze dne 21.12.2011 a vyložil, že insolvenční návrh musí obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, z nichž bude moci insolvenční soud uzavřít, že dlužník je v úpadku. Vyšel ze zjištění, že navrhovatelka sice označila další známé věřitele, ale nedostatečně, neboť neuvedla splatnost ani právní důvod vzniku jejich pohledávek, a proto nemohl posoudit, zda má dlužník další peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a zda je v úpadku. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh navrhovatelky odmítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 3 o.s.ř.

Proti bodu II. výroku tohoto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal (A-17) a navrhoval, aby jej odvolací soud změnil tak, že navrhovatelka je povinna mu zaplatit náhradu nákladů řízení, a to odměnu advokáta za dva úkony právní pomoci, jakož i náklady řízení odvolacího. Nesouhlasil, že by mu nevznikly žádné náklady, neboť si zajistil právní pomoc advokáta, přičemž v napadeném usnesení se soud prvního stupně přiklonil výlučně k jeho právní argumentaci.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se navrhovatelka včas odvolala (A-18) a navrhovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. Argumentovala zejména tím, že v insolvenčním návrhu podrobně popsala právní důvod vzniku svých pohledávek a jejich příslušenství a zároveň označila důkazní prostředky a tím osvědčila existenci svých pohledávek. Identifikovala další věřitele dlužníka-Santander Consumer Finance, a.s., Českou spořitelnu, a.s., CELETEM ČR, a.s., a Ivana Pospíchala, včetně uvedení výše jejich splatných pohledávek a spisových značek exekucí, které tito věřitelé vedou na majetek dlužníka. Za nedůvodnou považovala výtku soudu prvního stupně o tom, že neuvedla konkrétní údaje o splatnosti závazků dlužníka a právního důvodu jejich vzniku. Přesvědčovala, že soud prvního stupně měl označené věřitele vyzvat k vyjádření, zda evidují pohledávky za dlužníkem po splatnosti a v jaké výši, čímž by byla prokázána pravdivost jejích tvrzení a odkazoval na přihlášku CETELEM ČR, a.s., evidovanou v insolvenčním rejstříku pod č.d. P2. Namítala, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti a že její insolvenční návrh obsahuje všechny náležitosti požadované § 103 IZ včetně vylíčení rozhodujících skutečností úpadek osvědčujících.

Vrchní soud v Praze aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky je opodstatněno.

Z ustanovení § 97 odst. 1 a 5 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh (tvrzení o existenci jeho splatné pohledávky za dlužníkem), není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou -podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách je mnohost věřitelů dlužníka. V případě úpadku ve formě insolvence (jak plyne z kumulativních podmínek stanovených v § 3 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) musí jít o víceré (alespoň 2) věřitele s pohledávkami již splatnými, a to nejméně po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti s tím, že tyto závazky dlužník není schopen plnit (platební neschopnost). Naproti tomu při úpadku předlužením se podmínka mnohosti věřitelů dlužníka neodvozuje pouze od jeho závazků již splatných; rozhodné tu je to, zda souhrn dlužníkových závazků (splatných i nesplatných) převyšuje reálnou hodnotu jeho majetku.

Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že soud prvního stupně po prvotním posouzení insolvenčního návrhu doručeného soudu dne 17.4.2015, jenž zjevně považoval za bezvadný, vyrozuměl dne 21.4.2015 (A-6) příslušné subjekty o zahájení insolvenčního řízení podle § 102 IZ a usnesením ze dne 21.4.2015 (A-7) vyzval dlužníka, aby se k insolvenčním návrhu vyjádřil a aby předložil seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, poučil dlužníka ve smyslu § 390 odst. 1 IZ, že může do 30 dnů od doručení tohoto usnesení podat návrh na povolení oddlužení a zároveň dlužníka vyzval, aby ve lhůtě do 30 dnů soudu sdělil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Po vyjádření dlužníka ze dne 15.5.2015 (A-9) nařídil jednání o insolvenčním návrhu na den 5.10.2015 (A-10). Avšak dne 1.10.2015 vydal (překvapivě) napadené usnesení, jímž insolvenční návrh odmítl pro jeho údajné nedostatky bránící pokračování řízení s odkazem na § 128 odst. 1 IZ; takto však měl postupovat neprodleně-pokud by k tomu byly dány důvody-nejpozději do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, nikoliv až po více než 5 měsících.

Z insolvenčního návrhu (A-1) odvolací soud zjistil, že v něm navrhovatelka tvrdila pohledávky za dlužníkem ze smluv o úvěrech, a to ve výši 3.088.483,74 Kč splatné dne 4.9.2009 a ve výši 2.992.526,31 Kč splatné dne 20.7.2009. Navrhovatelka řádně identifikovala další 4 věřitele dlužníka-Santander Consumer Finance, a.s., Českou spořitelnu, a.s., CELETEM ČR, a.s., a Ivana Pospíchala-včetně výše jejich pohledávek a také označila spisové značky exekucí, v nichž jsou tyto pohledávky vůči dlužníkovi vymáhány. Z existence uvedených splatných neuhrazených pohledávek dovozovala, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti podle § 3 odst. 1 IZ. Ze shora uvedených zjištění má odvolací soud za to, že lze spolehlivě usuzovat na úpadek dlužníka za situace, jestliže ohledně těchto pohledávek jeho věřitelů probíhají od roku 2009 exekuce (tedy, že splatnost těchto závazků nastala před několika lety), a to i přesto, že navrhovatelka neuvedla konkrétní datum splatnosti u každé z pohledávek dalších věřitelů. Na základě takovýchto konkrétních tvrzení navrhovatelky lze dle odvolacího soudu přijmout závěr, že vedle ní má dlužník i další (nejméně čtyři) věřitele, vůči nimž má splatné závazky (§ 3 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ), a protože jde v uvedených případech o závazky splatné déle než 3 měsíce, je tím podle § 3 odst. 2 písm. b) IZ založena též domněnka, že dlužník úhrady těchto závazků není schopen (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ). Ostatně ke dni rozhodování odvolacího soudu se do insolvenčního řízení přihlásili již 2 věřitelé se splatnými pohledávkami.

Odvolací soud proto nesdílí závěry soudu prvního stupně, že insolvenční návrh postrádá vylíčení takových rozhodujících skutečností, na jejichž základě by nebylo možné posoudit, zda se dlužník nachází v úpadku, či nikoliv. Jinak řečeno, k odmítnutí insolvenčního návrhu nebylo žádného důvodu.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá, čímž současně odklidil dlužníkem napadený akcesorický výrok o nákladech řízení, když o nákladech řízení soud prvního stupně rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o.s.ř.).

Odvolací soud pro úplnost dodává, že soud prvního stupně pochybil, jestliže navrhovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 2.000,-Kč (A-19), neboť podle sazebníku poplatků (položky 22 bodu 14.) se poplatek nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 1. prosince 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková