4 VSPH 2156/2015-B-36
KSPL 27 INS 31449/2013 4 VSPH 2156/2015-B-36

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka MUDr. Miloše anonymizovano , anonymizovano , IČO 73722740, bytem Nová Ves 2, 334 41 Dobřany, za účasti státního zastupitelství, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 31449/2013-B-25 ze dne 2. října 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 31449/2013-B-25 ze dne 2. října 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni zamítl návrh dlužníka MUDr. Miloše anonymizovano (dále jen dlužník) na zproštění insolvenční správkyně JUDr. Ing. Heleny Horové, sídlem V luhu 18, 140 00 Praha 4 (dále jen správkyně) funkce insolvenčního správce.

V odůvodnění usnesení mimo jiné uvedl, že dlužník navrhl insolvenčnímu soudu dne 11.8.2015 (B-21), aby podle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) zprostil správkyni funkce. Návrh odůvodnil tím, že správkyně vyžaduje na dlužníkovi sepsat a vyčíslit majetek umístěný v pronajatém prostoru bývalé haly Avokádo za měsíční nájemné 3.000,-Kč, k němuž nemá dlužník přístup a aniž kontaktovala majitele skladu, obrátila se přímo na Policii ČR. Dále uvedl, že se správkyně často obracela na zaměstnavatele dlužníka s dotazem na jeho příjem, až s ním byl rozvázán pracovní poměr, že poskytuje informace a rady osobám, které se nepřihlásily se svým nárokem do insolvenčního řízení a nezachovává mlčenlivost. Namítal dále, že správkyně nabízí k prodeji zajištěnou nemovitost ve vlastnictví dlužníka za cenu nižší, nežli je cena obvyklá oceněná znaleckým posudkem, že se správkyně dopouští vůči dlužníku výhružek a šikany a její činnost není v souladu s jejími pravomocemi.

Správkyně v podaném vyjádření ze dne 18.9.2015 (B-23) a ve zprávě o průběhu řízení ze dne 18.09.2015 (B-24) uvedla, že jí dlužník nepředal soupis majetku, který měl být uložen v prostorách bývalé haly Avokádo a nedoložil ani smluvní vztah prokazující, že si pronajímá v daném objektu prostory za 3.000,-Kč měsíčně. Uvedla,

že jsou v insolvenčním řízení uplatňovány i pohledávky za majetkovou podstatou (dlužné výživné a běžné výživné), že požádala zaměstnavatele dlužníka o sdělení skutečné výše jeho příjmů a z jeho sdělení vyplynulo, že byl pracovní poměr s dlužníkem ukončen. Uvedla, že neví o žádných osobách, které do insolvenčního řízení nepřihlásily pohledávky, že požádala Policii ČR o součinnost při zjišťování majetku dlužníka, že se předmět zajištění nedaří zpeněžit ani za částku, která byla uvedena ve znaleckém posudku, že dlužník řádně neplní své povinnosti, nemá zájem na řádném průběhu insolvenčního řízení, snaží se řízení prodlužovat a snížit uspokojení věřitelů.

Soud I. stupně zamítl návrh z důvodu, že dlužník náležitě nevylíčil rozhodné skutečnosti, nepředložil soudu důkazy o neplnění povinností správkyní, nedoložil svá tvrzení o tom, že by správkyně vůči němu postupovala nestandardně, neuvedl osoby, jimž správkyně předávala informace či poskytovala rady v daném řízení. Protože nebyly naplněny podmínky pro zproštění správkyně funkce insolvenčního správce dle § 32 IZ a nebylo prokázáno, že by neplnila své povinnosti nebo že by nepostupovala při výkonu své funkce s odbornou péčí nebo že by závažně porušila svou povinnost uloženou jí zákonem nebo soudem, návrh zamítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podal dlužník včas odvolání a navrhoval napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dovolávaje se předchozích podání k soudu uvedl, že podrobně popsal všechny skutečnosti týkající se navrhovaného zproštění správkyně funkce, trval na tom, že se dcera, ani její matka nepřihlásily se svými nároky do insolvenčního řízení a zletilá dcera výslovně uvedla, že žádné nemá. Uvedl, že návrh doplnil dne 8.10.2015, že sepsal veškerý svůj majetek s výjimkou majetku, jenž je uskladněn v prostorách bývalé haly Avokádo a nemá k němu přístup, avšak správkyně majitele skladu nekontaktovala a naopak iniciovala trestní oznámení z důvodu zatajení tohoto majetku dlužníkem. Trval na nízkém odhadu zajištěných nemovitostí jednou polovinou jejich hodnoty, jež měly ještě před jedním rokem.

Správkyně v podaném vyjádření k odvolání dlužníka navrhovala zamítnout návrh dlužníka, zopakovala, že s ní dlužník nespolupracuje, byl obviněn, je opakovaně dotazována věřiteli s přednostními pohledávkami na stav řízení, opakovaně marně dlužníka žádala o sdělení příjmů, neboť jeho výdaje evidentně přesahují jeho příjmy, nikdy nebyla kontaktována zletilou dcerou, nemá žádnou nabídku na odkup zajištěných nemovitostí a dle sdělení realitní kanceláře se jejich stav zhoršuje, poukázala na povinnost dlužníka platit výživné.

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 32 IZ insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odst. 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 29 odst. 4 a § 31 odst. 5 a 6 platí obdobně (odst. 2).

Podle § 36 IZ insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odst. 1). Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání. Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (odst. 2).

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce, považuje odvolací soud zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z § 36 IZ, podle něhož je při výkonu funkce povinen postupovat svědomitě a s odbornou péčí, vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, dát přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy svými i před zájmy jiných osob, věřitelským orgánům poskytovat součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce, na žádost věřitelského orgánu se účastnit jeho zasedání a věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu předkládat nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení, že liknavě provádí soupis majetkové podstaty či zpeněžuje majetek podstaty v rozporu s § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 IZ, že nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce, ale-obvykle jedná-li se o pochybení méně závažné-omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že správkyně byla ustanovena do funkce usnesením insolvenčního soudu ze dne 14.5.2014 (A-15), že v souladu s § 36 IZ předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení a pravidelně se vyjadřuje k jednotlivým skutečnostem a podáním (15.5.2014 (A-17), 25.8.2014 (B-3), 15.9.2014 (B-5), 17.10.2014 (B-7), 26.1.2015 (B-16), 20.3.2015 (B-18), 29.6.2015 (B-20), 18.9.2015 (B-24), 26.10.2014 (B-29), 7.12.2015 (B-33)), že plní další povinnosti, jež jí ukládá insolvenční zákon a insolvenční soud, že dne 25.8.2014 (B-3) předložila soupis majetkové podstaty a seznam přihlášených věřitelů, že zadala pro účely stanovení ceny zajištěných nemovitostí znalecký posudek (B-19), jenž soudu předložila dne 18.6.2015 včetně pokynu zajištěného věřitele (Oberbank AG) ke zpeněžení tohoto majetku přímým prodejem mimo dražbu nejvyšší nabídce (B-19), že dlužník neposkytuje správkyni součinnost po celou dobu trvání insolvenčního řízení, že se do insolvenčního řízení dlužníka přihlásilo celkem 26 věřitelů s pohledávkami přesahujícími 10 mil. Kč, že správkyně eviduje 4 pohledávky věřitelů za majetkovou podstatou dle § 169 IZ, tj. pohledávky, které tito věřitelé nepřihlašují a jsou uspokojovány kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení.

Z výše uvedených skutečností odvolací soud shodně jako soud I. stupně dovodil, že správkyně vykonává svoji činnost svědomitě a v souladu se svými povinnostmi, přičemž dlužníkem nedoložená tvrzení zcela vyvrací výše uvedená zjištění odvolacího soudu, vyplývající z obsahu insolvenčního spisu. Povinností insolvenčního správce je dle zásad insolvenčního řízení zakotvených v § 5 IZ postupovat v insolvenčním řízení tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Protože odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že nebylo prokázáno porušení povinností správkyně při výkonu funkce (za porušení nelze pokládat vlastní šetření majetkových a příjmových poměrů dlužníka správkyní a případné sdělení jeho výsledků účastníkům insolvenčního řízení, podání trestního oznámení, plnění pokynů zajištěného věřitele ke zpeněžení předmětu zajištění), postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 22. prosince 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková