4 VSPH 2140/2016-B-26
MSPH 98 INS 16918/2014 4 VSPH 2140/2016-B-26

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Jiřího Nimrichtera, nar. 9.3.1984, bytem Praha 5, Sazovická 479/19, o odvolání Kryštofa Kollára, bytem Praha 6, Václavkova 508/28, zast. Mgr. Janem Semíkem, advokátem, sídlem Praha 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. března 2016, č.j. MSPH 98 INS 16918/2014-B-20,

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 17.3.2016, č.j. MSPH 98 INS 16918/2014-B-20 zamítl návrh Kryštofa Kollára (dále jen odvolatel) na zrušení oddlužení dlužníka Jiřího Nimrichtera (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 14.10.2014 (A-11) zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešením oddlužením a že usnesením ze dne 7.5.2015 (B-11) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podáním ze dne 4.11.2015 (B-15) navrhl odvolatel zrušení schváleného oddlužení s tím, že má za dlužníkem splatnou pohledávku z titulu směnky vlastní vystavené v Praze dne 11.4.2014 přiznanou mu pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 56 Cm 254/2014-37 ve výši 40.000,-Kč s úrokem ve výši 6 % z této částky od 12.5.2014 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 133,33 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 12.232,20 Kč. Odvolatel tvrdil, že dlužník úmyslně zatajil tento závazek, přičemž odvolatel uvedenou pohledávku za dlužníkem nepřihlásil do nadepsaného insolvenčního řízení, neboť o tomto řízení nebyl a nemohl být informován, když dlužník jeho pohledávku do svého návrhu v rozporu se svými povinnostmi neuvedl a navíc v insolvenčním rejstříku nebyly uvedeny obvyklé identifikační údaje dlužníka, zejména chybělo vyplněné datum narození a rodné číslo dlužníka. Dle názoru odvolatele má neuvedení závazku vůči němu relevantní význam, když dlužník neuvedením tohoto závazku nepochybně sledoval nepoctivý záměr a toto jednání dle odvolatele dosahuje intenzity trestného činu.

Dlužník se návrhu odvolatele bránil tvrzením, že v době, kdy podával insolvenční návrh na pohledávku odvolatele zapomněl, jelikož měl mnoho věřitelů, byl pod neustálým tlakem inkasních agentur, a že obdržel radu, aby insolvenční návrh podal co nejrychleji. Dále uvedl, že je plný invalidní důchodce, nebyl v době podání insolvenčního návrhu zdravotně v pořádku a že pohledávku odvolatele neopomněl do návrhu uvést záměrně, jelikož by nemělo smysl tajit pohledávku ve výši isir.justi ce.cz

40.000,-Kč v situaci, kdy měl více věřitelů s vyššími pohledávkami, než je pohledávka odvolatele.

Insolvenční správce ve vyjádření ze dne 30.12.2015 (B-19) uvedl, že dlužník podmínky schváleného oddlužení plní.

Soud I. stupně zjistil, že dlužník v insolvenčním návrhu ze dne 18.6.2014 (A-1) uvedl, že má 14 věřitelů, do insolvenčního řízení se přihlásilo 14 věřitelů, a tedy dlužník ve svém návrhu uvedl naprostou většinu svých věřitelů a neuvedení jednoho věřitele dle názoru soudu I. stupně nesvědčí o nepoctivosti záměru dlužníka řešit svůj úpadek oddlužením. Odvolateli, jehož pohledávka za dlužníkem vznikla před zahájením insolvenčního řízení, nic nebránilo v tom, aby ji jako ostatní věřitelé dlužníka přihlásil do insolvenčního řízení. Protože soud I. stupně neshledal v jednání dlužníka nepoctivý záměr a vzhledem ke skutečnosti, že odvolatel nebyl věcně legitimován k podání návrhu na zrušení oddlužení dlužníka v řízení, jehož není účastníkem, jeho návrh jako nedůvodný zamítl.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal (B-21) a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a aby uložil soudu I. stupně zrušit schválené oddlužení . Zopakoval své přesvědčení o tom, že dlužník dosáhl oddlužení v důsledku svého nepoctivého jednání, jímž odvolatele poškodil, že v době, kdy od odvolatele podvodně získal finanční prostředky, věděl, že v insolvenčním řízení, které se chystal zahájit, bude povinen v rámci oddlužení splnit pouze část závazků a na tuto skutečnost i spoléhal, když svůj závazek ve sjednaném termínu nesplnil, přičemž dlužníkovo vysvětlení, že byl pod neustálým tlakem inkasních agentur, nemůže omluvit jeho jednání. Uzavřel, že dlužník, který úmyslně jedná tak, že poškodí své věřitele, nemůže být dle názoru odvolatele oprávněným nositelem beneficia zbavení se dluhů.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je odvolatel osobou oprávněnou k podání odvolání, a zda je proti napadenému usnesení odvolání přípustné a shledal, že tomu tak není.

Podle § 7 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 201 o.s.ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle § 14 IZ účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.

Podle § 15 IZ nejde-li o přihlášené věřitele, jsou i jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen pod dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje.

Podle § 418 odst. 1 písm. c) IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Podle § 418 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku, byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce. Podle odst. 3 téhož ustanovení insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Podle § 418 odst. 4 IZ rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl, rozhodnutí podle odstavce prvého písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. Podle odst. 5 téhož ustanovení proti tomuto rozhodnutí mohou podat odvolání v souladu s pátým odstavcem pouze osoby uvedené ve 4 odstavci.

V daném případě však odvolatel v přihlašovací lhůtě nepodal přihlášku pohledávky za dlužníkem (a neučinil tak ani později) a není přihlášeným věřitelem, tedy ani účastníkem insolvenčního řízení (§ 14 IZ) a ani jinou osobou uplatňující své právo v insolvenčním řízení (§ 15 IZ), a jeho podání činěná vůči insolvenčnímu soudu proto zásadně nemohou mít žádných účinků. Protože odvolatel není účastníkem insolvenčního řízení, není ani osobou věcně legitimovanou k podání odvolání (stejně jako nebyl osobou oprávněnou k podání návrhu na zrušení oddlužení), jež přísluší jen účastníkům insolvenčního řízení (a nikoliv též věřitelům, kteří nejsou jeho účastníky).

Pokud odvolatel, jenž nebyl účastníkem insolvenčního řízení, podal dne 10.11.2015 návrh na zrušení oddlužení (B-15), bylo lze toto jeho podání považovat toliko za podnět (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), o němž nebylo zapotřebí jakkoliv rozhodovat. Pokud soud I. stupně neshledal podnět odvolatele důvodným, stačilo jej vyřídit přípisem. Jestliže však soud I. stupně své negativní stanovisko k němu vyjevil (zcela nadbytečně) formou usnesení, v němž návrh odvolatele zamítl, má takový deklaratorní výrok povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ), proti němuž není odvolání přípustné (§ 91 IZ), přičemž na věci nemění ničeho nesprávné poučení soudu I. stupně o přípustnosti odvolání.

Odvolací soud proto postupoval podle § 218 písm. b), c) o.s.ř. a odvolání odvolatele odmítl, neboť bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou a současně směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné; toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).

V Praze dne 24. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková