4 VSPH 2139/2016-A-11
KSPA 44 INS 13603/2016 4 VSPH 2139/2016-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Vysoké Mýto-Litomyšlské Předměstí, Rokycanova 598, IČO 73575348, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 13. července 2016, č.j. KSPA 44 INS 13603/2016-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 13. července 2016, č.j. KSPA 44 INS 13603/2016-A-5, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích uložil dlužníku Karlu Klajlovi (dále jen dlužník), aby do 15 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč.

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu byl dne 7.6.2016 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, z něhož plyne, že dlužník má závazky ve výši 543.868 Kč a soudem určené výživné na dvě děti ve výši 2.200 Kč a že vlastní pouze obvyklé vybavení domácnosti. Usnesením ze dne 14.6.2016 vyzval dlužníka k předložení listin dokládající jeho čisté příjmy za období leden 2016 až květen 2016, na což dlužník nijak nereagoval. Citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), vyložil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení a uzavřel, že v případě zjištění úpadku dlužníka by jako způsob jeho řešení přicházel především konkurs, neboť dlužník nesplňuje podmínky pro oddlužení, a že v případě konkursu jsou náklady tvořeny minimálně odměnou správce ve výši 45.000 Kč. Proto uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, neboť s ním nesouhlasil. V odvolání toliko uvedl, že příjmy za rok 2016 nebyl schopen doložit, neboť listiny neměl k dispozici a že v současné době mu byly listiny zaměstnavatelem již doručeny a tyto soudu dokládá. Zálohu na náklady insolvenčního řízení není schopen složit, neboť nemá k dispozici hotovost ve výši 15.000 Kč. K odvolání pak připojil mzdové listy za období leden 2016-květen 2016. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 108 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000 Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost hradit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, jenž je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Soud I. stupně správně vycházel z toho, že záloha podle § 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník návrhem doručeným mu dne 27.5.2016 domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Z návrhu (A-1) a z jeho příloh (A-3) vyplývá, že dlužník má podle svého tvrzení nejméně 20 splatných nezajištěných závazků vůči 19 věřitelům v minimální výši 543.868 Kč. Dále bylo zjištěno, že dlužník nedisponuje žádnými finančními prostředky ani jiným majetkem vyjma běžného vybavení domácnosti, jež však dlužník nijak blíže neidentifikoval, že má dvě vyživovací povinnosti k nezletilým dětem určené soudem ve výši 2.200 Kč měsíčně a že jeho skutečný aktuální měsíční příjem tvoří mzda a nezdanitelné náhrady v průměrné výši cca 11.800 Kč. Žádné další příjmy pro účely oddlužení dlužník netvrdil.

Skutkový stav věci zůstal nezměněn i za odvolacího řízení, dlužník sice spolu s odvoláním doložil listiny prokazující jeho aktuální příjmy (mzdový list za období leden-červenec 2016), avšak tyto nedosahují výše tvrzené dlužníkem (cca 27.200 Kč) a neumožňují tak splnit minimální podmínky oddlužení, tj. za 5 let zaplatit nezajištěným věřitelům nejméně 30 % hodnoty jejich pohledávek a zcela zapravit nároky správce na odměnu a jeho výdaje.

Z dosavadních výsledků řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužníka konkursem, kdy náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna správce, která v konkursu dosahuje-v případě jejího určení dle § 1 odst. 5 prováděcí vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška)-nejméně částky 45.000 Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle § 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45.000 Kč, přičemž je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45.000 Kč bez připočtení event. DPH) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména se soupisem majetkové podstaty, s přešetřením majetkových poměrů dlužníka (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd. Soud I. stupně proto nepochybil, když nemajetnému dlužníku uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000 Kč.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 22. listopadu 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková