4 VSPH 2125/2016-A-19
KSPH 70 INS 18017/2016 4 VSPH 2125/2016-A-19

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , IČO 60426292, bytem Brno, Husova 5, zahájené na návrh navrhovatele Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Lipová 28, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze, č.j. KSPH 70 INS 18017/2016-A-7, ze dne 4. srpna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze, č.j. KSPH 70 INS 18017/2016- A-7, ze dne 4. srpna 2016, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze vyslovil svou místní nepříslušnost (bod I. výroku) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se navrhovatel Josef Němeček (dále jen navrhovatel) insolvenčním návrhem (A-1), doručeným mu dne 2.8.2016, domáhal zjištění úpadku dlužníka Pavla anonymizovano (dále jen dlužník). Vyšel ze zjištění, že v insolvenčním návrhu uvedl navrhovatel bydliště dlužníka na adrese Brno, Husova 5. Z obsahu spisu a z výpisu živnostenského rejstříku soud zjistil, že dlužník má ode dne 28.6.1995 sídlo na adrese Brno-Pisárky, Lipová 165/28. Proto vyslovil podle § 105 odst. 2 o.s.ř. svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Brně, jako soudu místně příslušnému.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal navrhovatel včasné odvolání (A-7), v němž namítal, že dle jeho informací se dlužník zdržuje ve Středočeském kraji, a proto navrhl, aby věc řešil Krajský soudu v Praze, neboť insolvenční správce tak bude mít dlužníka po ruce .

Vrchní soud v Praze dle § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 7 insolvenčního zákona (dále jen IZ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení isir.justi ce.cz občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 105 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem (odst. 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu (odst. 2).

Podle § 7a písm. a) IZ krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení.

Podle § 7b odst. 1 IZ pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.

Podle § 11 odst. 1 o.s.ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

Podle § 85 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.

Podle § 85a o.s.ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

K obsahu pojmu bydliště , jenž je zásadním pro určení místní příslušnosti, je třeba uvést, že není totožný s obsahem pojmu trvalý pobyt , který užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis v identifikačním dokladu či v evidenci obyvatelstva o trvalém bydlišti fyzické osoby bude totožný s jejím skutečným bydlištěm. Tím se rozumí místo, v němž tato osoba bydlí s úmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí.

Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že navrhovatel v insolvenčním návrhu (A-1) uvedl jako adresu dlužníka Husova 5, Brno, která je současně podle výpisu z Centrální evidence obyvatel (D-2) adresou jeho trvalého pobytu, podle výpisu z živnostenského rejstříku (D-1) má dlužník sídlo na adrese Lipová 165/28 Brno-Pisárky. Tvrzení navrhovatele, o tom, že se dlužník dle jeho informací zdržuje ve Středočeském kraji, neboť tam má své bydlení a věci, nemůže před odvolacím soudem obstát, neboť je navrhovatel nijak nekonkretizoval a nedoložil, přičemž takové skutečnosti se z obsahu spisu ani nepodávají. Proto odvolací soud shledal závěr soudu I. stupně o jeho místní nepříslušnosti správným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 29. listopadu 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková