4 VSPH 2123/2014-A-15
KSUL 81 INS 24478/2014 4 VSPH 2123/2014-A-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužnice Marcely Nezdařilové, bytem Tkalcovská 1518, Jirkov, adresa pro doručování: Karla Buriana 4640, Chomutov, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 24478/2014-A-10 ze dne 6. října 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 24478/2014-A-10 ze dne 6. října 2014 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 24478/2014-A-10 ze dne 6.10.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Marcela Nezdařilová (dále jen dlužnice) domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 9.9.2014 doručen návrh na zahájení insolvenčního řízení, k němuž sice dlužnice připojila seznam závazků dle ust. § 104 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (dále jen IZ), nicméně seznam vykazoval vady spočívající mimo jiné v tom, že v něm u pohledávek věřitelů nebyly označeny věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u nichž se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Usnesením ze dne 12.9.2014 (č.d.A-6) byla proto dlužnice vyzvána k předložení seznamu závazků se všemi stanovenými náležitostmi. Podáním doručeným soudu dne 2.10.2014 předložila dlužnice nový seznam závazků, nicméně opět v něm neoznačila věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u nichž se uplatňuje uspokojení ze zajištění. Proto soud podle ust. § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a rozhodl, že se nachází v úpadku. Namítala, že dne 2.10.2014 doplnila svůj návrh právě o upravený seznam závazků, v němž náležitosti uvedla. U zajištěných závazků označila, že se jedná o zástavní právo exekutorské, a důvod vzniku zástavy je proto zřejmý. I z předloženého výpisu z katastru nemovitostí a seznamu majetku je navíc zjevné, jaký majetek dlužnice vlastní a jaké zástavy na něm váznou.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ust. § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je dle ust. § 104 IZ povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Z obsahu spisu plyne, že se dlužnice podáním doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 9.9.2014 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. V popisu vykonatelných závazků, z nichž vyplývá právo na uspokojení ze zajištění, odkázala dlužnice v kolonce 20 formuláře návrhu na povolení oddlužení, jenž využila i k podání insolvenčního návrhu, na údaje zapsané v katastru nemovitostí, označila rozhodnutí, z nichž vyplývají, jakož i věřitele a výši závazku. V seznamu majetku označila jako svůj jediný majetek (kromě mobilního telefonu zanedbatelné hodnoty) rodinný dům v obci Strupčice a připojila k němu výpis z katastru nemovitostí, z něhož vyplývá, že k němu byla zřízena exekutorská zástavní práva, jak jsou v insolvenčním návrhu identifikována čísly vydaných rozhodnutí a označením věřitelů. V seznamu závazků jsou zajištěné závazky uvedeny zvlášť, věřitelé jsou řádně identifikováni a je v nich uvedena i výše a splatnost závazků. Usnesením ze dne 12.9.2014 soud vyzval dlužnici k doplnění insolvenčního návrhu mimo jiné o řádný seznam majetku s poučením, že v něm musí u pohledávek věřitelů označit věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Zároveň dlužnici poučil o tom, že seznamu je potřeba uvést veškeré závazky včetně těch, které jsou součástí společného jmění manželů, tedy závazky převzaté jedním nebo oběma manžely za trvání manželství. K doplnění jí stanovil lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a poučil ji o tom, že může odmítnout insolvenční návrh, nebude-li včas doplněn. Na výzvu reagovala dlužnice doplněním ze dne 1.10.2014, k němuž připojila nový seznam závazků, přičemž v rubrice označení věci, práva nebo pohledávky uvedla zástavní právo exekutorské .

Přestože v seznamu závazků nejsou konkrétně označeny věci, u nichž se uplatňuje právo na uspokojení ze zajištění, je dle názoru odvolacího soudu z insolvenčního návrhu ve spojení s předloženými seznamy jednoznačně seznatelné, že právo na uspokojení ze zajištění je uplatňováno k nemovitosti-rodinnému domu v obci Strupčice-ve vlastnictví dlužnice, jež je v seznamu majetku přesně popsána. Na rozdíl od soudu prvního stupně, je proto odvolací soud toho názoru, že v daném případě nebylo namístě odmítnout insolvenční návrh jen proto, že předmět zajištění nebyl v seznamu závazků konkrétně označen.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužnice důvodným a napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil způsobem ve výroku uvedeným.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 3.listopadu 2014

JUDr. Jiří K a r e t a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná