4 VSPH 2111/2015-B-51
KSHK 42 INS 30206/2013 4 VSPH 2111/2015-B-51

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníků-manželů Pavla anonymizovano , anonymizovano , a Aleny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Československé armády 16, Jaroměř, o odvolání věřitele č. 19 BO CO, spol. s r.o., IČO 13584936, sídlem Letohradská 1363, Ústí nad Orlicí, zastoupeného JUDr. Jakubem Havlíčkem, advokátem HAVLÍČEK & JANEBA, advokátní kancelář, s.r.o. sídlem Divišova 882, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 42 INS 30206/2013-B-36 ze dne 31. prosince 2014,

takto:

Odvolání se o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 42 INS 30206/2013-B-36 ze dne 31.12.2014 schválil oddlužení dlužníků-manželů Pavla anonymizovano a Aleny anonymizovano (dále též dlužník, dlužnice) plněním splátkového kalendáře (bod. I. výroku), uložil jim po dobu následujících 5 let od první splátky (nejdéle do úplného zaplacení všech pohledávek) platit svým nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce nejpozději ke každému poslednímu dni v měsíci z příjmů, které získají po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky v uvedeném poměru jejich pohledávek k celkové výši pohledávek (bod II. výroku), do dalších bodů výroku pak promítl svůj další postup k realizaci schváleného oddlužení (body III.-XI. výroku).

V odůvodnění soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 2.12.2013 (A-8) spojil insolvenční návrhy dlužníků ke společnému řízení, usnesením ze dne 5.12.2013 (A-10) zjistil úpadek dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením. Na základě rozhodnutí schůze věřitelů byl insolvenčním správcem ustanoven JUDr. Martin Pavliš (dále jen správce). Věřitel č. 19 BO CO, spol. s r.o. (dále jen odvolatel) na schůzi věřitelů konané dne 6.2.2014 navrhl, aby oddlužení nebylo schváleno a na majetek dlužníků byl prohlášen konkurs, když pohledávka byla odvolateli přiznána trestním příkazem, na jeho pohledávku dlužníci od roku 2011 ničeho neuhradili a nesledují oddlužením poctivý záměr. Dlužníci se k námitce odvolatele vyjádřili tak, že byli před zahájením jednání na chodbě soudu osloveni zástupcem odvolatele s tím, že pokud neuznají závazek alespoň ve výši 500.000,-Kč vůči paní Opatové, má zástupce odvolatele nařízeno požadovat prohlášení konkursu na majetek dlužníků. Dlužníci dále namítali, že návrh na exekuci odvolatel podal tři měsíce po vynesení rozsudku, aniž by respektoval, že má dlužník zaplatit do konce trvání podmíněného trestu v lednu 2015. Závazek vůči odvolateli dlužník nesplácel, protože byl dlouhodobě nemocen, trest byl následně amnestován.

Při rozhodování o schválení oddlužení vyšel soud prvního stupně z toho, že dlužníci nevlastní nezajištěný majetek a z jejich příjmů lze očekávat uspokojení nezajištěných věřitelů alespoň v minimálním 30% rozsahu. Zahlazené odsouzení dlužníka pro trestný čin majetkové povahy není bez dalšího způsobilé založit závěr o nepoctivém záměru dlužníků ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ), dlužník je v exekuci již od roku 2010 a pohledávka odvolatele i vzhledem ke struktuře ostatních přihlášených pohledávek nepochybně nebyla motivem návrhu na povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení podal odvolatel dne 16.9.2015 odvolání a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytýkal, že mu napadené usnesení dosud nebylo doručeno, přestože je jako věřitel, jenž hlasoval proti schválenému způsobu oddlužení, osobou oprávněnou k podání odvolání; vzhledem k tomuto pochybení soudu prvního stupně má odvolatel odvolání za včas podané. Soudu prvního stupně vytýkal, že se neřídil závazným právním názorem Vrchního soudu v Praze vyjádřeným v usnesení č.j. 1 VSPH 1167/2014-B-25 ze dne 16.6.2014, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o schválení oddlužení ze dne 1.4.2014 (B-11) a důsledně se nevypořádal s námitkou odvolatele o nepoctivém záměru dlužníků, když k těmto námitkám neprovedl žádné důkazy ani neučinil náležitá šetření.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny procesní předpoklady pro věcné projednání odvolání, a shledal, že dány nejsou.

Podle § 71 odst. 1 IZ soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen "doručení vyhláškou"), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že se zveřejněním soudního rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiné písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků v insolvenčním rejstříku (tj. doručení vyhláškou) spojuje IZ pravidelně účinek doručení takové písemnosti.

Podle § 75 IZ o zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním

řízení něco osobně vykonat. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán (odst. 2).

Z citovaného ustanovení vyplývá, že nad rámec pravidelného doručení písemnosti vyhláškou (tj. jen jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku) se zvláštním způsobem doručuje jen tam, kde to stanoví IZ.

Podle § 74 IZ zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti (odst. 1). Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen (odst. 2).

Z citovaného ustanovení je patrné, že začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku je různý v závislosti od způsobu doručení písemnosti vyhláškou (§ 74 IZ) nebo doručením zvláštním způsobem (§ 75 IZ).

Podle § 406 odst. 4 IZ rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že rozhodnutí o schválení oddlužení se pravidelně doručuje vyhláškou (§ 71 IZ) a dále se doručuje ještě zvláštním způsobem (§ 75 IZ) jen dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Od toho je třeba důsledně odlišovat osoby, jimiž IZ sice přiznává legitimaci k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí, avšak jim je zvláštním způsobem (§ 75 IZ) již nedoručuje. Jde o věřitele, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo o věřitele, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 IZ insolvenční soud nevyhověl, anebo o věřitele, který nesouhlasil se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Odvolací soud zjistil, že napadené usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dnem 31.12.2014; tímto dnem tedy bylo tedy odvolateli doručeno (§ 71 odst. 1 IZ), neboť odvolatel není osobou, jíž by se napadené usnesení mělo doručovat zvláštním způsobem (§ 75 ve spojení s § 406 odst. 4 věta první IZ). Odvolatel však odeslal odvolání do datové schránky soudu až dne 16.9.2015, tedy opožděně, po uplynutí lhůty 15 dnů (§ 204 odst. 1 o.s.ř.). Protože prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení (i pokud by o ně odvolatel včas požádal) není ve smyslu § 83 IZ přípustné, je za popsané situace nezvratný závěr, že odvolatel podal odvolání opožděně.

Jelikož o odmítnutí opožděného odvolání nerozhodl v rozporu s § 208 odst. 1 o.s.ř. soud prvního stupně, učinil tak podle § 218a téhož zákona odvolací soud.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 8. prosince 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná