4 VSPH 2084/2017-B-675
KSCB 26 INS 29347/2013 4 VSPH 2084/2017-B-675

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném zpředsedkyně JUDr. Alexandry J iříčkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Petry Švamberkové v insolvenční věci dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES, a.s., IČO 46711201, sídlem Jana Pernera 159, 378 10 České Velenice, zast Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, sídlem Lazarská 11/6, 120 00 Praha 2, do níž vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 TNS 29347/2013 13-559 ze dne 18. října 2017 takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 26 INS 2934712013 B-559 ze dne 18. října 2017 se v bodech I., II., III., V., VI. a VII. výroku p o t v r z n j e ; v bodě IV. výroku se m ě n i tak, že se z a m i t á návrh, aby všechny osoby, které mají vůči dlužníkovi závazek, jej napříště plnili na účet insolvenční správkyně nebo na účet, který správkýně těmto osobám oznámí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích nařídil předběžné opatření, kterým zakázal dlužníkovi HEAVY MACHINERY SERVICES, a.s., IČO 46711201 (dále jen dlužník) uskutečňovat právní jednání: 1. týkající se dlužníkova nemovitého majetku, včetně jeho převodu, pronájmu, pachtu nebo zatížení věcným či jiným právem; 2. týkající se předmětů dlužníkova duševního a průmyslového vlastnictví, včetně jejich převodu, pronájmu, pachtu nebo zatížení věcným či jiným právem; 3. týkající se dlužníkova movitého majetku v hodnotě převyšující v každém jednotlivém případě 50,000 Kč včetně jeho převodu, pronájmu, pachtu nebo zatížení věcným či jiným právem; 4. týkající se dlužníkových pohledávek, včetně sjednání změn právních skutečností, z nichž vyplývají, a včetně převodu nebo zatížení pohledávek věcným či jiným právem, pokud výše jistiny pohledávky (či pohledávek), ohledně níž má být jednání (či několik souvisejících jednání) učiněno, přesahuje v každém jednotlivém případě 100.000 Kč; 5. týkající se dlužníkova závodu jako celku a jakýchkoliv jeho části, včetně jejich převodu, pronájmu, pachtu, zatížení věcným právem nebo ukončení jejich provozování; 6. z nichž mohou vzniknout pohledávky za majetkovou podstatou (včetně pohledávek z úvěrů, zápůjček, na základě poskytnutí ručení nebo povinnosti platit smluvní pokutu), pokud výše jistiny takové pohledávky může v každém jednotlivém případě přesáhnout 100.000 Kč; 7. jimiž se dlužník vzdává práv, či jimiž ukončuje nebo ve svůj neprospěch mění smlouvy, jejichž je stranou; 8. směřující k ukončení povolení či licencí souvisejících s provozem dlužníkova závodu nebo k jejich změně; 9. směřující

_ .:: uuu "u 1.1..th HJUTIIHUL J k zahájení soudních a jiných sporů, změny a zpětvzetí žalob a jiných obdobných procesních návrhů, uzavření a změny rozhodčích doložek, a uzavření smírů, pokud se týkají dlužníkovy majetkové podstaty, 10. jimiž se dlužník zavazuje k čemukoli z výše uvedeného pod body 1. až 9. (bod 1. výroku), zakázal dlužníkovi provádění plateb z jeho účtů či v hotovosti, pokud výše platby či několik souvisejících plateb přesahuje v každém jednotlivém případě částku 100.000 Kč nebo její ekvivalent v jiné měně (bod II. výroku), uskutečňování právního jednání a plateb dle bodů 1. a II. výroku usnesení uložil dlužníku provádět pouze na základě předchozího písemného souhlasu insolvenční správkyně Mgr. Ing. Petry Hýskové (dále jen správkyně; bod 111. výroku), uložil všem osobám, které mají vůči dlužníkovi závazek, aby jej napříště plnili na ve výroku uvedený korunový účet nebo eurový účet správkyně, případně na jiný účet, který správkyně těmto osobám oznámí (bod IV. výroku), uložil takto případně uhrazené platby dlužníkovi na jeho účet přeposlat na účty správkyně (bod V. výroku), zakázal provádění zápočtů do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku (bod VI. výroku), uložil dlužníkovi povinnost zřídit správkyni pasivní přístup ke všem jeho účtům vedeným u družstva ARTESA, spořitelní družstvo, IČO 25778722, sídlem Škrétova 490/12, 120 00 Praha 2 Vinohrady (bod VII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se Správkyně domáhala nařízení výše uvedeného předběžného opatření s cílem zajistit ochranu majetkové podstaty dlužníka a práv věřitelů tak, aby byla zajištěna vyšší kontrola nad jednáním dlužníka, jenž nemá od počátku zahájení insolvenčního řízení ůmkční a kompletní statutární orgán a dozorčí radu, dochází k častým personálním změnám v těchto orgánech, za které vystupují často osoby, které k tomu nej sou oprávněny, správkyně má obavu z další vzájemné spolupráce a poskytování součinnosti ze strany dlužníka, který je dlouhodobě řízen jeho zaměstnanci bez odpovídajících znalostí, a kteří jsou vedeni zaměstnanci společností Legíos Loco, a.s., IČO 29153492 (dále jen společnost Legios Loco). Uvedla dále, že přes opakované sliby dlužníka nebyly do dnešního dne zpracovány audity k účetním závěrkárn dlužníka za období let 2013 až 2016, že dlužník podle všeho neplní ani své povinnosti vůči správci daně, výrobní areál dlužníka v Lounech, jeho zařízení, zaměstnance a know-how již více než 3 roky využívá společnost Legios Loco na základě smluv uzavřených s dlužníkem dne 1.7.2014 na podkladě rámcové smlouvy o spolupráci a smlouvy o nájmu prostor sloužících kpodnikání a movitých věcí, přičemž správkyně shledává vztah mezi dlužníkem a společností Legios Loco zejména z pohledu finančního plnění za značně nepřehledný, nebot mezi nimi probíhá řada transakci, o kterých nemá správkyně kompletni dokumentaci a podle posledních informací měla Společnost Legios Loco provést jednostranný zápočet vzájemných pohledávek ve výši 91 mil. Kč, aniž by bylo zřej rné, jaké pohledávky byly započteny, čímž zároveň zj evně dochází ke zvýhodnění některých věřitelů, aniž by byla společnost Legios Loco věřitelem přihlášeným do insolvenčního řízeni dlužníka. Správkyně také uvedla, že dlužník sice deklaruje reálné tržby v rozmezí cca 15 až 20 mil. Kč měsíčně, tyto však zůstávají na účtech dlužníka a jejich zústatky těmto tržbám neodpovídají.

Soud I. stupně odkazuje na (c) 82 insolvenčního zákona (dále jen IZ) ve spojení s 5 111 odst. 1 IZ, dále na (c) 7 IZ a na (c) 76 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) uvedl, že ve fázi řízení mezi zjištěním úpadku a rozhodnutím o způsobu jeho řešení lze omezit dlužníka šířeji mimo běžný rámec podle & 111 odst. 1 IZ, odkazuje přitom na předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 24.1.2017, č.j. KSCB 26 INS 29347/2013, 4 VSPH 70/2017 B-307, v této věci dlužníka, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí insolvenčního soudu 0 nařízení předběžného opatření, jímž insolvenční soud již dlužníka částečně v právních jednáních omezil nad rámec (c) 111 odst. 1 IZ. Dále soud uvedl, že byl při zvážení nařízení nově

4 V SPH ZUZHMUI'I požadovaného předběžného opatření veden nespokojenosti věřitelů s průběhem insolvenčního řízení, se strategií dlužníka a samotným jeho postupem v řízení, odkazuje na zásady insolvenčního řízení upravené v 5 5 IZ, na hodnověrnost tvrzení správkyně a na odůvodnění již výše uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.1.2017. Odkázal dále na neplnění povinností dlužníkem týkající se sbírky listin vedené v obchodním rejstříku, a na zjištění, že dlužník na základě četných urgencí insolvenčního soudu sice založil do sbírky listin celou řadu listin označených jako účetní doklady z let 2013 až 2016 , které však nesplňují požadavky vyplývající z % 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a %> 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen ZOVR), když dle sdělení Krajského soudu v Českých Budějovicích-obchodního rejstříku dlužník založil do sbírky listin řádné doklady jen za účetní období roku 2008, poté byly do sbírky listin založeny pouze výroční zprávy za rok 2009, 2010 a 2011, zpráva auditora o ověření účetní závěrky sestavené ke dni 30.9.2011 a další dokumenty z let 2013 až 2016, které převážně postrádají ověření auditorem. Dále uvedl, že dlužník porušil povinnosti podle % 66 písm. a) ZOVR, nebot po poslední změně stanov založil do sbírky listin pouze vlastní změnové rozhodnutí, nikoli úplné aktuálni znění stanov, to vše přes opakovaná upozornění insolvenčního soudu. Dlužník rovněž neplní informační povinnosti týkající se jeho daňových povinností, dochází u něj k častému střídání osob v jeho orgánech, což znesnadňuje komunikaci s nim, pravidelně za něj vystupuje Ing. Prchalová, aniž by bylo zřejmé, zda je k zastupování dlužníka vůbec oprávněna, pokud sama uvedla, že nemůže dlužníka před soudy zastupovat. V tomto ohledu soud zpochybnil poctivost dlužníka deklarující věřitelům snahu o jeho reorganizaci. Uvedl dále, že veškerá obchodní činnost dlužníka spočívá ve spolupráci se společností Legios Loco, aniž by dlužník spolehlivě objasnil, v čem konkrétně spočívá, jaké společné transakce s ní realizuje, aniž by dlužník nebo společnost Legios Loco poskytla soudu jakoukoliv součinnost. Přihlédl rovněž ke zjištění, že došlo ze strany společnosti Legios Loco k jednostrannému zápočtu oproti pohledávkám dlužníka ve výši 91 mil. Kč, že zůstatky na účtech dlužníka neodpovídají jeho tvrzením o měsíčních tržbách, označil hospodaření dlužníka, efektivitu využíváni jeho areálu v Lounech, know-how, zařízení a zaměstnanců za pochybné a neprůhledné, v neprospěch maj etkové podstaty a věřitelů, poukázal na personální propojení a patrně jednotné řízeni dlužníka společností GARRIS a dalšími osobami. Uvedl, že je dána reálná obava o stav maj etkové podstaty v souvislosti s hoSpodářskou situací dlužníka a jeho činnostmi, že nařízené předběžné opatření může mít jen dočasnou povahu, avšak je zapotřebí aktuálně učinit představu o ekonomické situaci dlužníka tak, aby tím bylo předcházeno dalším eventuálním prodlením dlužníka ve vztahu k jeho daňovým povinnostem a k rej stříkovému soudu a byla zjištěna skutečná ekonomická situace dlužníka při zohlednění budoucího provozu jeho podniku. Soud zároveň posoudil otázku dopadu omezeni dispozičního oprávnění dlužníka do poměrů maj etkové podstaty a provozování podniku dlužníka a dospěl k závěru, že pod bodem 111. výroku usnesení ponechal dlužníku dispozici s jeho majetkem s předchozím písemným souhlasem správkyně a připomenul, že v případě nastalých obtíží lze předběžné opatření změnit.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal a navrhoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se návrh zamítá. Namítal, že obava insolvenčního soudu v souvislosti s chováním dlužníka není podložená a není dostatečná pro jeho omezení nad rámec Šalll IZ. Trval na tom, že správkyni poskytuje dostupné a vyžádané podklady, včetně svého účetnictví, informací o obchodním vztahu ke společnosti Legios Loco, to vše v zákonem předpokládané míře jeho součinnosti. Uvedl, že své účetní paní Lence Prokešové umožnil, aby si pořídila účetní deník dlužníka vExcelu, seznámila se s účetnictvím, pořídila elektronické kopie vybraných dokumentů dle své volby a další účetní podklady, jak vyplývá z protokolu z místního šetření správkyně v Lounech dne 3.11.2017.

...I-MU" HU .l..L1h-J Ju I' erUL J



Namítal, že mu soud neposkytl dostatečnou možnost reagovat na již vykonávanou jeho dohlédací činnost na základě usnesení ze dne 6.10.2017 (B 540), že soudu a správkyni předložil přehled všech zápočtů realizovaných se společností Legios Loco a přehled neuhrazených pohledávek za touto společností, že správkyně provedla několik místních šetření, při kterém jí poskytnul nezbytnou součinnost a správkyně netvrdila žádné konkrétní porušení z jeho strany. Dovolal se dalšího místního šetření, které proběhlo v Lounech dne 23.10.2017 společně s panem Ladislavem Jelinkem, k němuž měl dlužník výhrady a správkyně je uznala, zároveň nahlédla do účetních dokumentů dlužníka, některé z nich si zapůjčila nebo pořídila kopie, dne 24.10.2017 byl správkyni zřízen pasivní přístup k účtu dlužníka u spořitelniho družstva ARTESA, následně proběhlo další místní šetření dne 3.11.2017 u dlužníka, správkyni byla poskytnuta součinnost, byly sepsány protokoly, dlužník připravil s vynaložením značných nákladů rozsáhlý přehled dokumentů, které správkyni předal ještě před nařízením předběžného opatření, které soud neměl vůbec vydat, neboť vychází z nesprávného zjištění o chování či postojích dlužníka vůči správkyni. Dále dlužník uvedl, že požadované dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku doplnil a soudu sdělil, že účetní závěrky ověřené auditorem za roky 2013 až 2016 prozatím zpracovány nemá, avšak doložil smlouvu o provedení auditu ze dne 16.9.2017. Uvedl, že předchozí statutární orgán dlužníka bohužel důsledně neplnil všechny zákonné povinnosti, avšak nelze ztoho dovozovat, že by dlužník nerespektoval (c) 111 odst. 1 IZ, jenž je podnikatelským subjektem pokračujícím v provozu svého závodu, hradí pohledávky za majetkovou podstatou a usiluje o zachování svého závodu prostřednictvím reorganizace. K pohledávce věřitele Specializovaný finanční úřad uplatněné v insolvenčním řízení dlužníka dne 30.10.2017 (13-604) za majetkovou podstatou ve výši 2.397.828,49 Kč z titulu neuhrazeného DPH za zdaňovací období 03/2017 dlužník uvedl, že podal řádně a včas přiznání k DPH a kontrolní hlášení za toto zdaňovací období, že dne 25.4.2017 uhradil DPH ve výši 2258596 Kč a dne 15.5.2017 uhradil částku 6.985 Kč z dodatečného přiznání k DPH za 03/2017 to vše z účtu vedeného u spořitelniho družstva ARTESA a nerozumí tomu, proč je tato pohledávka vedena za majetkovou podstatou jako nedOplatek, přičemž všechny podklady o úhradě daně byly předány daňovému poradci JUDr. Lžičařovi, který byl dlužníkovi doporučen správkyni. Dlužník poukázal na to, že je osobou s dispozičním oprávněním, protože o způsobu řešení jeho úpadku nebylo dosud rozhodnuto, odmítá soudem uváděnou nepoctivost svého záměru v insolvenčním řízení, která by znamenala znemožnění jeho reorganizace. Uvedl, že veškeré peněžní prostředky, které plynou do majetkové podstaty z obchodních vztahů uzavřených v minulosti a jsou vypořádávány, až nyní shromažďuje na svých účtech výhradně správkyně, která s nimi nikterak nenakládá a způsobuje dlužníkovi škodu již jen tím, že jejich hodnota v čase klesá v souvislosti s poklesem měnových kursů, přičemž správkyně disponuje částkou v řádech desítek milionů korun českých vedených v méně EUR a za poslední rok se vdúsledku nečinnosti správkyně majetková podstata snížila 0 1494000 Kč. Podle názoru dlužníka nejsou splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, neboť je dlužník omezen podle (c) 111 odst. 1 IZ od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a právní úkony, které by učinil v rozporu s těmito omezeními bez předchozího souhlasu správkyně by byly vůči věřitelům neúčinné ze zákona. Uvedl, že by bylo lze jej omezit jen, pokud by tato zákonná omezení nerespektoval, pokud by tato omezení nebyla dostatečná a k tomu rozhodné skutečnosti by byly prokázány, nikoliv pouze osvědčený. Poukázal dále na to, že je omezen v nakládání s majetkovou podstatou na základě předchozího rozhodnutí soudu, a to vřádu desítek milionů korun českých svýše popsanými výsledky a namítal, že dispoziční omezení dlužníka nakládat s majetkovou podstatou musí být náležitě odůvodněno, neboť jde o zásadní zásah do jeho vlastnických práv a nemělo by být provedeno bez jeho slyšení, popřípadě bez dokazování. Dále uvedl, že omezení dlužníka nařízeným

"I' V LILI.. ll. SUUTÍHULF předběžným opatřením supluje zákaz provedený právní úpravou (c) 111 odst. 1 IZ, a že nebyly taktéž splněny podmínky podle (c) 113 IZ.

Správkyně vpodaném vyjádření kodvolání dlužníka navrhovala usnesení potvrdit a poukázala na to, že vlastní činností zjistila zápočty dosahující částky 200 mil. Kč s negativním dopadem na majetkovou podstatu, že dlužník sice tvrdí poskytování nadstandardní součinnosti, avšak doposud nepředal Správkyni relevantní podklady a doklady, které nemá, jak sám přiznává, a proto je předat Správkyni ani nemohl. Poukázala dále na to, že dlužník systematicky zvýhodňuje jediného obchodního partnera, jimž je Společnost Legios Loco na úkor ostatních věřitelů a neobjasnil doposud vzájemnou hospodářskou spolupráci s touto společností, proto je předběžné opatření na místě, nehledě na to, že po zřízení pasivního přístupu správkyni k bankovním účtům dlužníka správkyně zjistila, že dlužník předběžné opatření nerespektuje, respektive štěpením plateb jej zcela evidentně obchází, příjmy majetkové podstaty používá na úhradu služeb, jejichž přínos pro majetkovou podstatu je zjevně nulový, o čem správkyně podala průběžnou zprávu ze dne 4.12.2017 (B-650, 651), přičemž dlužník v podaném odvolání uvádí jen, že při existenci (c) 111 IZ není třeba další ochrany majetkové podstaty, avšak jeho tvrzení o nepřípustném omezení dlužníka je zcela zavádějící se snahou vyvolat dojem, že vydání předběžného opatření není zapotřebí.

Státní zastupitelství v podaném vyjádření k odvolání dlužníka navrhovalo usneseni soudu I. stupně potvrdit a ztotožnilo se s názorem, že skutečný postup dlužníka v insolvenčním řízení a jeho chování ke Správkyni zakládají důvodnou obavu, že omezení dlužníka uvedená v (c) 111 IZ nemusí být respektována, pokud dlužník dostatečně nerozkryl způsob svého hoSpodaření, neplní zákonné povinnosti vůči obchodnímu rejstříku, pokud nesdělil, zda podává daňová přiznání kdani zpřijmů právnických osob, dochází u něj kčastému střídání osob ve funkci statutárního orgánu, které znesnadňuje komunikaci se Správkyní, nehledě na situaci ohledně jeho dozorčí rady. Dlužník neobjasnil spolupráci se společností Legios Loco, která se soudem nekomunikuje a provedla jednostranný zápočet pohledávek v rozsahu 91 mil. Kč. Mělo zato, že je zapotřebí zajistit větší kontrolu nad jednáním dlužníka, zpřístupnit správkyni veškeré podklady za účelem ochrany majetkové podstaty. Odvolání dlužníka považuje za nedůvodné s tím, že důvody týkající se plnění zákonných povinností dlužníka byly opakovaně probírány při jednání insolvenčního soudu, kdy soud opakovaně apeloval na dlužníka, aby zajistil plnění svých povinností a v situaci, kdy existují vážné pochybnosti o plnění těchto povinnosti a o tom, jakým způsobem dlužník nakládá s majetkovou podstatou. Dále mělo za to, že omezení dlužníka v menším rozsahu by nezajistilo jeho dostatečnou kontrolu.

Dlužník v podané replice k vyjádření státního zastupitelství uvedl že, vysvětlil veškeré skutečnosti týkající se jeho vztahů ke Správkyni, která podle jeho názoru nedostatečně seznámila insolvenční soud spodklady, které jí dlužník předložil. Trval na tom, že vždy v maximální možné míře řádně plnil veškeré své povinnosti, které neporušoval a dodatečně postupně plní povinnosti neplněné bývalým jeho managementem. Měl za to, že předběžné opatření, které svěří Správkyni další finanční prostředky, do budoucna způsobí dlužníkovi další škodu, která tím bude narůstat.

Věřitel Gomanold, a.s. (dále jen věřitel) ve vyjádření k odvolání dlužníka poukázal na to, že po dobu trvání čtyř let insolvenčního řízení dlužníka nebylo rozhodnuto o způsobu řešení jeho úpadku, že podle obsahu insolvenčního rejstříku dlužník neplní své povinnosti, pokračuje ve svém obvyklém způsobu jednání a veškeré informace poskytuje až po urgencích, pepřípadě neposkytne nic a nedošlo tak k žádným změnám na jeho straně. Místní šetření

__.r "U.-hu

" Mín mail/2017 správkyně nevedla k obj asnění vztahu dlužníka se společností Legios Loco, vůči které dlužník neuplatňuje řádně své pohledávky a strpěl jejich zánik započtením v rozporu s IZ a bez jakýchkoliv účetních dokladů, z nichž prakticky žádné správkyni nepředal, a proto by podle jeho názoru mělo být předběžné opatření doplněno dalšími opatřeními soudu k ochraně majetkové podstaty, například v podobě zadání zpracování auditu účetních závěrek dlužníka aznaleckého posudku. Věřitel poukázal dále na to, že jeho zásluhou se v majetkové podstatě dlužníka objevily pohledávky, které dlužník nevymáhal, nebo se je snažil převádět na spřízněnou osobu, že došlo k soupisu dalšího jeho movitého majetku, který se spřízněné osoby společně s dlužníkem snažily z tohoto jeho majetku vyvést, že by se soud měl zabývat také náklady vynakládanými dlužníkem na právní zastoupení a jejich účelnosti. Věřitel se podrobně vyjádřil k dalším skutečnostem, které vyvstaly v průběhu insolvenčního řízeni, zejména ve vztahu k věřitelskému výboru. Měl zato, že předběžné opatření vydané v říjnu 2017 nebylo zjevně způsobilé zamezit dalšímu poškozování majetkové podstaty, že jsou splněny podmínky pro prohlášení konkursu na majetek dlužníka, který tímto navrhnul a zároveň požádal soud, aby byla svolána schůze věřitelů pro účely volby věřitelského výboru a rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení jeho vydání předcházející podle (c) 212 a (c) 212a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, v souladu s (c) 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle (c) 7 IZ nestanoví li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Předběžná opatření, vydávaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení, jsou v 12 upravena zejménav (c) 82, (c) 100, (c) 111, (c) 112, (c) 113, (c) 122 odst. 3, (c) 140 odst. 1, (c) 146 odst. 1, (c) 147 odst. 6, (c) 245 odst. 2, 4, (c) 324 odst. 2, 3, (c) 390 odst. 2, (c) 397 odst. 2 IZ. Tuto komplexní úpravu doplňují (c) 74 a násl. a (c) 102 o.s.ř., jež se aplikují přiměřeně, nestanoví-li IZ jinak.

V posuzované věci jde o další předběžné opatření omezující dlužníka v jeho dispozičních oprávněních, které bylo vydáno ve fázi insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku dlužníka a před rozhodnutím o způsobu jeho řešení, a kterým byl dlužník omezen mimo (běžný) rámec (c) 111 odst. 1 IZ, dle něhož nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky Spoj ené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určeni tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce ((c) 140 odst. 1 IZ).

Předchozím předběžným opatřením Kraj ského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. prosince 2016, č.j. KSCB 27 INS 29347/2013-B-273, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24.1.2017, č.j. KSCB 26 INS 29347/2013, 4 VSPH 70/2017-

"I' V 1.31 11. LUÚŘILUL J'

13-307, bylo dlužníku zakázáno samostatně disponovat s peněžními prostředky na účtech č. 17360563/0300 a č. 3695280/0300 u Československé obchodní banky, a.s. a č. 1 193342/0800 a č. 4234402/0800 u České spořitelny, a.s. tak, že dispozice s nimi může dlužník činit pouze s písemným souhlasem správkyně.

Vrchní soud vPraze již ve svém předchozím rozhodnutí, jímž rozhodnutí soudu 1. stupně 0 nařízení předběžného opatření potvrdil, uvedl, že lze předběžným Opatřenim ve fázi insolvenčního řízeni po rozhodnutí o úpadku dlužníka a před rozhodnutím o způsobu jeho řešení rozhodnout o jiném (širším) omezení dlužníka mimo (běžný) rámec (c) 111 odst. 1 IZ, že lze přiměřeně využít také (c) 113 odst. 1 IZ, tj. je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může ibez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícímí do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Zuvedeného odvolací soud dovodil, že je-li nutné zabránit dlužníkovi také v době po rozhodnutí o jeho úpadku a před rozhodnutím o způsobu jeho řešení (v daném případě na základě návrhu dlužníka na povolení reorganizace) změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, může insolvenční soud i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým mu uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícímí do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její části pouze se souhlasem insolvenčního správce; může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. Již nařízené předběžné opatření může insolvenční soud změnit, popřípadě může dalším předběžným opatřením rozšířit již uložená omezení dlužníka.

Odvolací soud z obsahu insolvenčního spisu zjistil, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno na základě návrhu věřitele Všeobecná úvěrová banka, a.s. dne 21.10.2013 (A-l), že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13.11.2015, č.j. 28 ICm 3773/2014-150, jež bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16.6.2016, č.j. 101 VSPH 283/2016-308, bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí téhož soudu ze dne 9.9.2014, č.j. KSCB 27 INS 29347/2013-B-29 o povolení reorganizace dlužníka z důvodu, že byl soud neSprávně obsazen. Již vpředchozím návrhu na nařízení předběžného opatření správkyně uvedla, že dlužník neposkytuje potřebnou součinnost jak jí, tak insolvenčnímu soudu a orgánům činným v trestním řízení, že jí nezpřístupnil své účetnictví tak, aby mohla zjistit jeho skutečnou hospodářskou situaci, ani jí nepředal účetní podklady prokazující jím tvrzené skutečnosti. K prokázání účetních pohybů a ekonomických aktivit předkládá pouze přehledy a tabulky, které vytvořil a které mohou stěží představovat účetní doklady ve smyslu zákona o účetnictví. Nesdělil jí, kde se nacházejí finanční prostředky převyšující 50 milionů Kč, neplní povinnost uloženou mu soudem dne 26.5.2016 a spočívající v měsíčním předkládání dokladů o peněžních tocích, ziscích a ztrátách a hrazení pohledávek za podstatou za předchozí měsíc, neplní povinnost, kterou mu soud I. stupně uložil pod bodem V. usnesení o povolení reorganizace aomezil jeho samostatnou dispozici s majetkem. V novém návrhu správkyně v podstatě zopakovala již dříve namítaná neplnění uložených povinností soudem a porušování zákonných povinností podle (c) 111 odst. 1 IZ. Odvolací soud zjistil z chování dlužníka, že neplnění povinností dlužník omlouvá nečinnosti bývalého jeho managementu. Zjistil, že dlužník nejedná

. . -- - - upr.-p.-...-"___L'IM JU IÍÍ-ULU s péčí řádného hospodáře tak, aby nedocházelo k podstatným negativním změnám v maj etkové podstatě, nevymáhá pohledávky za svými dlužníky, neinformuje řádně a pravidelně správkyni o svých podnikatelských aktivitách, nevede řádné účetnictví a nepředkládá správkyni účetní podklady, které, jak dlužník přiznal, doposud nesestavil za několik let Zpětně. Ani v podaném odvolání dlužník nevysvětlil, proč zůstatky na jeho účtech neodpovídají tvrzením o měsíčních tržbách, přičemž v odvolacím řízeni vyplynulo, že věřitel Specializovaný finanční úřad uplatnil do insolvenčního řízení dlužníka dne 30.10.2017 (B-604) pohledávku za majetkovou podstatou ve výši 2.397.828,49 Kč z titulu neuhrazeného DPH za zdaňovací období 07/2017, ačkoliv měla být dle tvrzení dlužníka na tuto povinnost uhrazena dne 25.4.2017 částka 2258596 Kč a dne 15.5.2017 částka 6.985 Kč na základě dodatečného přiznání k DPH za 03/2017. Již sama tato skutečnost svědčí o tom, že dlužníkovo účetnictví a jeho hospodaření není v takové kondici, jak dlužník uvádí, a které správkyně označila za pochybné a neprůhledné a dlužník svým chováním žádným způsobem tato tvrzení nevyvrátil.

Pokud jde o důvody uváděné dlužníkem v podaném odvoláni, odkazuje na postačující své zákonné omezení podle (c) 111 12, shledal odvolací soud, že dlužník se nechová tak, aby bylo lze dovozovat jeho zákonné omezení podle (c) 111 IZ, ale i další jeho omezení již dříve nařízeným předběžným opatřením, za zcela postačující, nebot v insolvenčním řízení vyplynulo, že dále dochází knegativním změnám rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, že dlužník nadále neplní svoje fiskální povinnosti vůči státu, majetkovou podstatu zatěžuje neodůvodněnými a řádně nedoloženými náklady na správu svého majetku, porušuje dříve dané zákazy týkající se dispozic s finančními prostředky na svých účtech.

Podle názoru odvolacího soudu již dříve v insolvenčním řízení zjištěný pasivní způsob, jakým dlužník přistupuje k plnění povinnosti v insolvenčním řízení a jeho postoj vůči správkyni se zásadním způsobem nezměnil. Dlužník sice deklaruje spolupráci a potřebnou součinnost poskytovanou správkyni a tvrdí, že ji poskytl veškeré podklady nutné pro ověření jeho hospodaření a účetnictví, nicméně zároveň vyplynulo, že účetnictví dlužníka není doposud řádně doplněno, což samo o sobě vyvolává důvodnou obavu, že rozsah omezení dlužníka podle (c) 111 12, jenž byl rozšířen 0 dříve vydané předběžné opatření, je nedostatečný, protože dlužník, jenž sice usiluje o povolení své reorganizace, doposud dostatečně nerozkryl způsob svého hospodaření a vedení účetnictví, které nadále řádně nedoplnil za období let 2013 až 2016, přičemž aktuálně je uplatňována za majetkovou podstatou daňová pohledávka za dlužníkem za období roku 2017. Lze tedy učinit závěr, že ani správkyně, ani insolvenční soud nejsou nadále sto efektivně kontrolovat hospodaření dlužníka.

Pokud dlužník namítal, že nové vydané předběžné opatření povede k dalšímu jeho poškození a omezení, odvolací soud dodává, že jen dlužník může svým aktivním přístupem k plnění povinností odvrátit tento pro něj nežádoucí stav, jehož odvrácení nemůže očekávat v případě, že nepovede řádně a přehledné účetnictví a nebude spolupracovat se správkyni, které doposud tajil podstatné informace o svém majetku, pohledávkách za dlužníky, a pokud bude zataj ovat další podstatné informace a účetní doklady, které již byl povinen správkyni poskytnout. Zároveň si je odvolací soud vědom toho, že nové rozšíření omezeni dlužníka přenese vysokou míru odpovědnosti na správkyni.

Odvolací soud shledal, že v posuzované věci bylo zcela namístě, aby byl dlužník dalším předběžným opatřením dále omezen v dispozici se svým majetkem, jenž přesahuje rozsah jeho zákonného omezení podle (c) 111 IZ i zákaz uložený předchozím předběžným opatřením. Odvolací soud se neztotožnil s námitkami dlužníka, že by napadené usnesení, jež odvolací soud f'l Vůl'fl AUDf-HL'ULI považuje za přezkoumatelné, vyčerpávající a zcela odpovídající nárokům na odůvodnění rozhodnutí, nebylo soudem 1. stupně náležitě neodůvodněno a připomíná, že odvolací soud již v předchozím svém rozhodnutí vysvětlil, že v poměrech předběžného opatření se neprovádí dokazování a soud o něm rozhoduje bez slyšení účastníků ((c) 75c odst. 3 o.s.ř.).

Odvolací soud nepovažuje rovněž za doložené a opodstatněné námitky dlužníka týkající se finančních prostředků složených na účtu správkyně, s nimiž má disponovat bez jakéhokoliv jejich zhodnocení. Tyto prostředky slouží k úhradám pohledávek za majetkovou podstatou a k plnění dalších povinností spojených se zahájeným insolvenčního řízení, přičemž již soudem zmiňovaná nedostatečná spolupráce dlužníka se Správkyni mohla mít nepochybně za následek, že tyto finanční prostředky nebyly využity jiným pro dlužníka a jeho podnik účelným způsobem. Odvolací soud zároveň nepovažuje za účelné opakovat svoji argumentaci obsaženou ve svém předchozím rozhodnutí k námitkám dlužníka, které v podstatě opakuje a které odvolací soud neshledává za přiléhavé dané situaci. Rekapituluje však, že pro další průběh insolvenčního řízení zůstává zcela zásadní, aby insolvenční soud bezodkladně rozhodl o dlužníkem navrhované reorganizaci, nebot vzhledem k již pokročilé době od zahájení insolvenčního řízení v roce 2013, v němž stále není rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužníka, zjištěného již dne 21.3.2014 (Pl-64), je zcela v rozporu se zásadou ekonomie tohoto řízení, aby dlouhodobě trval stav omezení dlužníka v míře přesahující zákonné jeho omezení podle (c) 111 IZ, jenž by mohl vést k poškození zájmu věřitelů, a jenž by měl trvat jen po zcela nezbytnou dobu do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, at již povolením jeho reorganizace, nebo prohlášením konkursu na jeho majetek.

Na základě uvedených zjištění a veden názory vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že byly Splněný podminky pro nařízení předběžného opatření, usnesení soudu I. stupně proto podle (c) 219 o.s.ř. jako věcně správné v bodech I., II., III., V., VI. a VII. výroku potvrdil; změnil je jen v bodě IV. výroku usnesení podle (c) 220 odst. 1 ve Spojení S (c) 167 odst. 2 o.s.ř. toliko z důvodu, že povinnost, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci, již byla dlužníkovi dříve uložena pod bodem V. výroku usnesení ze dne 21.3.2014 (zk 64), jež nabylo právní moci dne 9.4.2014.

P 0 u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání phpustné ((c) 238 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ((c) 71 odst. 2 IZ).

V Praze dne 20. prosince 2017

JUDr. Alexandra J i ř í č k o v á ,v. r. předsedkyně senátu

: 07 Za Správnost vyhotove i:

Petr Vojta