4 VSPH 2072/2016-B-38
KSPL 27 INS 18140/2011 4 VSPH 2072/2016-B-38

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenčním řízení dlužníka Vojtěcha anonymizovano , anonymizovano , bytem Teplá, Žižkova 398, zastoupeného JUDr. Beátou Burianovou, advokátkou, sídlem Hlavní 161, Mariánské Lázně, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 18140/2011-B-33, ze dne 29. září 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu Plzni č.j. KSPL 27 INS 18140/2011-B-33, ze dne 29. září 2016, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu zpět k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni shora označeným usnesením vyslovil, že nepřihlíží k návrhu dlužníka Vojtěcha anonymizovano (dále též dlužník) na stanovení nižších splátek.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že dlužník a jeho manželka Milada Pluhařová (dále též manželka) zahájili svá řízení samostatnými insolvenčními návrhy spojenými s návrhy na povolení oddlužení. Usnesením č.j. KSPL 27 INS 18140/2011-A-7, KSPL 27 INS 18142/2011-A-7 ze dne 24.11.2011 soud rozhodl o spojení těchto dvou řízení a usnesením č.j. KSPL 27 INS 18142/2011- B-2 ze dne 25.3.2013 povolil řešení úpadku dlužníka a jeho manželky oddlužením a schválil jejich oddlužení plněním splátkového kalendáře s měsíční splátkou ve výši 5.580 Kč. Akcentoval, že dne 25.11.2015 manželka dlužníka zemřela, dlužník požádal o nižší splátky ve výši 3.000 Kč měsíčně, a že vyloučil věc manželky k samostatnému řízení, které následně pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastavil. Podáním ze dne 28.6.2016 (B-31) dlužník upřesnil, že žádá o nižší splátky z důvodů smrti jeho manželky a jeho nemoci, s níž jsou spojeny vysoké výdaje na léky. Citoval § 391 a § 398 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a dospěl přitom k závěru, že zde není zákonný předpoklad uspokojení věřitelů alespoň z 50 %, a to ani při zachování stávající splátky ve výši 5.580 Kč a navíc žádosti dlužníka o stanovení nižších splátek již bylo jednou vyhověno, a proto se nezabýval ani důvody uváděnými dlužníkem v nové žádosti o nižší splátky ve výši 3.000 Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že vyhoví jeho žádosti o stanovení nižších splátek. Zdůraznil, že v současné době není v jeho možnostech hradit soudem stanovenou splátku ve výši 5.580 Kč. Poukazoval přitom na výši svých měsíčních výdajů, které dosahují částek 4.424 Kč (za poplatky spojené s bydlením) a 2.500 Kč (za doplatky za léky), přičemž jeho měsíční příjem, plynoucí z důchodu činí pouze částku 9.149 Kč. Dodal, že je vážně nemocný, je diabetik, byla u něj diagnostikována gangréna a dne 23.1.2016 podstoupil náročnou operaci, při níž mu byly amputovány prsty na pravé dolní končetině. Závěrem vylíčil, že ke dni podání odvolání již isir.justi ce.cz uspokojil své věřitele v částce 171.342 Kč, což představuje 33,66 % celkových jeho závazků, a proto žádá soud, aby vzal na zřetel mimořádné okolnosti a povolil mu hradit nižší měsíční splátky.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 391 odst. 2 IZ dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.

Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Podle § 407 odst. 3 IZ rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno.

Z důvodové zprávy k posledně citovanému ustanovení plyne, že byla najisto postavena otázka, k níž praxe (před novelou IZ provedenou zákonem č. 217/2009 Sb.) postupně dospěla výkladem a dle níž je usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře rozhodnutím, které soud i bez návrhu změní, dojde-li k podstatné změně okolností, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek (např. tehdy, odpadne-li dlužníku za trvání splátkového kalendáře vyživovací povinnost nebo zanikne-li v této době pohledávka jeho věřitele jinak). Vrchní soud v Praze např. v usnesení ze dne 21.1.2010, sp. zn. KSUL 70 INS 5372/2009, 1 VSPH 809/2009-B, na dané téma uvedl, že rozhodnutí podle § 406 IZ je zcela nepochybně vydáváno s klauzulí změněných poměrů (rebus sic stantibus), a pokud tedy dlužník tvrdí, že jeho majetkové poměry neumožňují plnit povinnosti podle splátkového kalendáře, je oprávněn podat návrh na změnu rozhodnutí, kterým byly stanoveny podmínky jeho plnění.

Z obsahu spisu soud odvolací soud zjistil, že dlužník dne 14.9.2011 podal návrh na zahájení insolvenčního řízení spojený s návrhem na povolení oddlužení formou splátkového kalendáře (A-1) a v kolonce č. 15 navrhl, aby soud stanovil nižší než zákonem určené splátky. Usnesením ze dne 24.11.2011 (A-7) soud I. stupně spojil řízení ve věci dlužníka a jeho manželky a dne 25.3.2013 (B-9) vydal usnesení, jímž povolil řešení úpadku dlužníka a jeho manželky oddlužením a schválil jejich oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž jim stanovil povinnost k úhradě snížené měsíční splátky ve výši 5.580 Kč, neboť s ohledem na celkové příjmy manželů (18.344 Kč) zde existoval předpoklad, že celková výše nezajištěných pohledávek ve výši 508.964,64 Kč bude uspokojena v rozsahu 53 %. Podáním ze dne 8.12.2015 (B-23) dlužník soudu sdělil, že jeho manželka dne 25.11.2015 zemřela, a proto požádal o snížení měsíčních splátek na částku 3.000 Kč, jelikož po smrti manželky není v jeho možnostech a schopnostech hradit částku 5.580 Kč. Doplnil, že srážky z jeho důchodu ve výši 9.149 Kč jsou příliš vysoké, je vážně nemocný, každý měsíc musí hradit poplatky spojené s bydlením ve výši 4.424 Kč, poplatky za telefon ve výši 371 Kč a doplatky na léky ve výši cca 2.500 Kč. Ze správy insolvenčního správce JUDr. Václava Kulhavého ze dne 13.9.2016 (B-32) plyne, že na zjištěné pohledávky za dlužníkem již bylo uhrazeno 171.342 Kč, pravidelná měsíční splátka dlužníka činí 5.580 Kč a celková míra uspokojení jeho věřitelů při této splátce dosahuje 49,27 %.

Jak již bylo výše vysvětleno, jestliže se po rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podstatně změní okolnosti rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek, soud podle § 407 odst. 3 IZ může toto rozhodnutí-i bez návrhu-změnit. Na rozdíl od soudu I. stupně odvolací soud podání dlužníka ze dne 8.12.2015 podle jeho obsahu posoudil jako podnět k vydání rozhodnutí podle § 407 odst. 3 IZ, nikoli jako opožděný návrh na stanovení nižších splátek, a nebylo proto na místě k tomuto návrhu dle § 398 odst. 4, poslední věty IZ nepřihlédnout. Soudu I. stupně lze sice přisvědčit v tom, že žádosti dlužníka o stanovení nižších než zákonem stanovených splátek soud může vyhovět pouze za předpokladu, že příjmy dlužníka dosahují výše, jež umožňuje uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu vyšším než 50 %, nezabýval se však dosud tím, že vzhledem ke stávajícím příjmům dlužníka částka 5.580 Kč zjevně přesahu míru zákonných srážek podle § 398 odst. 3 IZ a zda tedy není namístě, aby za této situace nebyly stanoveny měsíční splátky v zákonné výši.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž soud zejména posoudí důvody, které vedly ke snížení dlužníkových příjmů, zhodnotí, zda nastala podstatná změna okolností rozhodujících pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek a současně zda jsou v daném případě dány předpoklady, aby za dobu trvání oddlužení byly zapraveny nároky správce na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů a současně byly pohledávky nezajištěných věřitelů uspokojeny alespoň v minimálním 30% rozsahu (ledaže by dlužníkovi věřitelé s nižším plněním souhlasili).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 24. listopadu 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Šárka Mandáková