4 VSPH 2066/2015-A-17
KSPH 65 INS 20674/2015 4 VSPH 2066/2015-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenčním řízení dlužníků-manželů Marie anonymizovano , anonymizovano , IČO 88686566 a Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , IČO 63576261, oba bytem Kolín, Dělnická 806, zahájeném k návrhu dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. září 2015, č.j. KSPH 65 INS 20674/2015-A-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. září 2015, č.j. KSPH 65 INS 20674/2015-A-10, se m ě n í tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníkům neukládá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze uložil dlužníkům-manželům Marii anonymizovano a Zdeňku anonymizovano (dále jen dlužníci), aby do deseti dnů od právní moci usnesení zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění napadeného usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužníci insolvenčním návrhem doručeným dne 13.8.2015 domáhali zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Citoval § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a vyložil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení s tím, že dlužník je v invalidním důchodu bez nároku na jeho výplatu, že dlužnice je nezaměstnaná od měsíce února 2014 a nepobírá podporu v nezaměstnanosti a že jejich jedinými tvrzenými příjmy jsou sociální dávky ve výši 10.000,-Kč (nebylo ničím doloženo) a plnění z darovací smlouvy, kdy k výzvě soudu dlužníci předložili dvě darovací smlouvy od dárce Josefa Kirchhofa (dále jen dárce) na celkovou částku 7.900,-Kč měsíčně, aniž by doložili solventnost dárce. Soud dále uvedl, že dlužníci nejsou vlastníky žádného nemovitého majetku, movitý majetek čítá běžné vybavení domácnosti a osobní věci dlužníků a že jejich nezajištěné závazky dosahují výše 1.204.081,17 Kč, přičemž výše dluhu z podnikání činí 33.850,-Kč. Uzavřel, že v daném případě bude na majetek dlužníků prohlášen konkurs, když nedoložení solventnosti dárce jako jediného zdroje uspokojení nezajištěných věřitelů se jeví jako velmi rizikové a že rovněž není důvod, aby těmito náklady (odměna a hotové výdaje insolvenčního správce) byl zatěžován státní rozpočet. Proto soud I. stupně dlužníkům uložil povinnost složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud zrušil. Namítali, že záloha byla stanovena z důvodu nedoložení solventnosti dárce a že tak učiní ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto odvolání Vrchnímu soudu v Praze .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž dle § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 136 odst. 4 věty druhé IZ uloží insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že lze-li bez zbytečného odkladu očekávat vydání rozhodnutí o úpadku, s nímž bude spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nelze dlužníkovi uložit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení před vydáním takového rozhodnutí, ale až v rozhodnutí samém, a to jen ve formě záloh.

V daném případě se ze spisu podává, že dlužníci nemají žádnou vyživovací povinnost vůči další osobě, že mají 13 závazků vůči 12 věřitelům v celkové výši 1.204.081,17 Kč a z jejich příjmů nelze srážet nic. Pro účely oddlužení by tudíž měly být použity toliko prostředky poskytované podle darovací smlouvy ve výši 7.900,-Kč měsíčně.

Předpokladem oddlužení plněním splátkového kalendáře je, že dlužníci uspokojí alespoň 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů, tj. v daném případě 361.224,35 Kč; protože celková částka použitelná k plnění splátkového kalendáře činí 7.900,-Kč měsíčně, měli by za 60 měsíců trvání splátkového kalendáře uhradit celkem 474.000,-Kč. Po odečtení odměny a náhrad hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 98.010,-Kč (včetně 21 % DPH) podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. by na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů měla být k dispozici částka 375.990,-Kč. Je tedy zjevné, že dlužníci budou schopni za trvání splátkového kalendáře uspokojit pohledávky svých nezajištěných věřitelů v rozsahu převyšujícím 30 % a že insolvenční soud může o insolvenčním návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu.

Na rozdíl od soudu I. stupně je tudíž odvolací soud toho názoru, že úpadek dlužníků lze řešit oddlužením. Pro posouzení důvodnosti odvolání je přitom určující, že rozhodnutí o úpadku, s nímž by bylo spojeno též rozhodnutí o povolení oddlužení, nebylo dosud vydáno, a povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení uložit proto dlužníkům nelze uložit.

Pro úplnost považoval odvolací soud za potřebné doplnit, že závazek dárce poskytovat dlužníkům po dobu trvání splátkového kalendáře dar je závazkem dobrovolným a insolvenčnímu soudu nepřísluší přezkoumávat, zda bude plnění poskytovat nad rámec nezabavitelné částky svých příjmů (například z úspor apod.); opačný postup insolvenčního soudu postrádá oporu v zákoně.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 2. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná