4 VSPH 2064/2015-A-11
KSCB 28 INS 22134/2015 4 VSPH 2064/2015-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Počátky, Štítného nám. 189, IČO 76021297, zahájené na návrh Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem Český Krumlov, Nové Spolí, Potoční 132, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. října 2015, č.j. KSCB 28 INS 22134/2015-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. října 2015, č.j. KSCB 28 INS 22134/2015-A-6, s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl námitku místní nepříslušnosti dlužníka Jaroslava anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění tohoto usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že mu dne 12.10.2015 bylo doručeno podání dlužníka označené jako námitky a vyjádření dlužníka, z jehož obsahu dovodil, že je ze strany dlužníka vznesena námitka místní nepříslušnosti, neboť se jeho trvalé bydliště nachází v obvodu Krajského soudu v Brně a proto věc měla být postoupena tomuto soudu jako soudu místně příslušnému. Soud I. stupně konstatoval, že bydliště dlužníka je na adrese Počátky, Štítného náměstí 189, kdy podle přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je v případě města Počátky obecným soudem Okresní soud v Pelhřimově a podle přílohy č. 2 cit. zák. patří do obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích i obvod Okresního soudu v Pelhřimově. Uzavřel, že námitka dlužníka o místní nepříslušnosti není důvodná a proto ji soud I. stupně podle § 105 odst. 4 o.s.ř. zamítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Namítal, že má bydliště v okrese Pelhřimov, což je Kraj Vysočina, přičemž v Jihlavě má pobočku Krajský soud v Brně, a že je pro něj obtížené dojíždět do Českých Budějovic, když je možné, aby věc řešil Krajský soud v Brně-pobočka v Jihlavě. Dlužník dále uvedl, že byl odňat svému zákonnému soudci a že vznesl námitku podjatosti vůči osobě soudce a veškeré jeho spolupracovníky, kteří danou věc vyřizují . O této námitce však nebylo dosud rozhodnuto.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dopěl závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 7a písm. a) insolvenčního zákona (dále jen IZ) krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení.

Podle § 7b odst. 1 IZ pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.

Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 11 odst. 1 o.s.ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

Podle § 85 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.

Podle § 85a o.s.ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným Krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

K obsahu pojmu bydliště , jenž je zásadním pro určení místní příslušnosti, je třeba uvést, že není totožný s obsahem pojmu trvalý pobyt , který užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis v identifikačním dokladu či v evidenci obyvatelstva o trvalém bydlišti fyzické osoby bude totožný s jejím skutečným bydlištěm. Tím se rozumí místo, v němž tato osoba bydlí s úmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí.

Odvolací soud ze spisu zjistil, že navrhovatelka Věra anonymizovano v insolvenčním návrhu ze dne 31.8.2015 (A-1) uvedla bydliště dlužníka v obci Počátky,

Štítného náměstí 189, PSČ 394 64. Dlužník ve svém vyjádření ze dne 5.10.2015 (A-5) označil své bydliště totožnou adresou, která spadá do soudního okresu Pelhřimov. Obecným soudem dlužníka je podle bodu 44. přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, Okresní soud v Pelhřimově a místně příslušným soudem k projednání insolvenčního návrhu je tak podle § 85a o.s.ř. Krajský soud v Českých Budějovicích, do jehož obvodu spadá obecný soud dlužníka podle bodu 3. přílohy č. 2 cit. zák.

K výhradám dlužníka, že se (politický) okres Pelhřimov nachází v Kraji Vysočina a proto je v dané věci místně příslušný Krajský soud v Brně, odvolací soud dodává, že se územní členění České republiky na kraje (státní správy) ne vždy kryje s obvody krajských soudů (soudní správy).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora proto odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

V dalším řízení soud I. stupně neopomene spis znovu předložit Vrchnímu soudu v Praze jako soudu nadřízenému k rozhodnutí o dlužníkem vznesené námitce podjatosti spolu s vyjádřením dotčeného soudce.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková