4 VSPH 2052/2015-B-26
KSPH 62 INS 16152/2014 4 VSPH 2052/2015-B-26

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníků Miroslava anonymizovano , anonymizovano , a Anny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem v Rakovníku, Husovo náměstí 9, o odvolání insolvenční správkyně JUDr. Ing. Kristýny Fronc Chalupecké, sídlem, Zemské právo 1574/3, Praha 10, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 16152/2014-B-19 ze dne 24. září 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 62 INS 16152/2014-B-19 ze dne 24. září 2015, se v bodě I. výroku z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl konečnou zprávu doručenou soudu dne 8.9.2015 (bod I. výroku) a uložil insolvenční správkyni JUDr. Ing. Kristýně Chalupecké (dále jen správkyně), aby do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení předložila novou konečnou zprávu (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně rozvedl, že z konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů správkyně předložené dne 8.9.2015 vyplynulo, že zpeněžením majetkové podstaty bylo dosaženo příjmů ve výši 0,-Kč, odměna správkyně činí 90.750,-Kč a její hotové výdaje byly vyčísleny částkou 400,-Kč. Citoval § 304 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a odkázal na vyhlášku č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška). Rozvedl, že věcná nesprávnost konečné zprávy spočívá v tom, že správkyně žádá odměnu ve výši 90.750,-Kč sestávající se z částek 45.000,-Kč (bez DPH) podle § 1 odst. 5 vyhlášky a 30.000,-Kč (bez DPH) za 30 přezkoumaných přihlášek podle § 2a vyhlášky, ačkoliv v řízení nedošlo ke zpeněžení majetkové podstaty. Citoval § 305 odst. 2 a 3 IZ a § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. Dospěl k závěru, že správkyně při výpočtu své odměny nezohlednila aplikaci § 8 vyhlášky.

Proti tomuto usnesení (bodu I. výroku) Krajského soudu v Praze se správkyně včas odvolala (B-20 a B-22) a navrhovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se konečná zpráva neodmítá. Argumentovala, že do majetkové podstaty přináleží částka 19.968,-Kč představující dlužníky zaplacené zálohy v částce 16.335,-Kč a srážky z příjmů dlužníků v částce 3.633,-Kč. Domnívala se, že v rámci insolvenčního řízení došlo ke zpeněžení a její nárok vznikl podle § 1 odst. 5 a taktéž § 2a vyhlášky, tj. kombinací odměny ve výši 45.000,-Kč a odměny z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 30.000,-Kč. Doplnila, že § 8 vyhlášky, podle něhož státem hradit náklady nejvýše do částky 50.000,-Kč, není důvodem pro odmítnutí konečné zprávy.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení v rozsahu dotčeném odvoláním i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 304 IZ insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené (odst. 1). O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření (odst. 2). K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru (odst. 3). Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že ji schválí, nařídí její doplnění nebo změnu, popřípadě odmítne ji přijmout (odst. 4). Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí i bez nařízení jednání (odst. 5). Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno (odst. 6).

Podle § 38 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 6).

Podle § 1 vyhlášky se pro účely této vyhlášky výtěžkem zpeněžení určeným k rozdělení mezi nezajištěné věřitele rozumí výtěžek zpeněžení určený k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a výtěžek zpeněžení určený k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou (odst. 4). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč (odst. 5).

Podle § 2a vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000,-Kč, nejvýše však 1.000.000,-Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000,-Kč.

Podle § 4 odst. 2 vyhlášky pokud dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, činí odměna insolvenčního správce částku určenou podle § 1, nejméně však částku určenou podle § 3.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že správkyně předložila soudu prvního stupně dne 8.9.2015 konečnou zprávu s vyúčtováním její odměny a hotových výdajů ze dne 28.8.2015 (B-18), v níž vyčíslila příjmy majetkové podstaty na částku 19.968,-Kč představující zálohy na náklady insolvenčního řízení v částce 16.335,-Kč a srážky z příjmů dlužníků v částce 3.633,-Kč, výdaje majetkové podstaty jednak v částce 90.750,-Kč představující její odměnu (45.000,-Kč + 30.000,-Kč + DPH) a jednak v částce 400,-Kč představující její hotové výdaje. Soud prvního stupně sice správně konstatoval, že správkyni nenáleží odměna určená kombinací § 1 a § 2a vyhlášky, neboť v řízení nebyl dosažen výtěžek zpeněžení, jenž by měl být ve smyslu § 1 odst. 4 vyhlášky rozdělován mezi nezajištěné věřitele, avšak podle názoru odvolacího soudu postupoval nesprávně, pokud bez dalšího její konečnou zprávu odmítl. Jiný názor na výši odměny správkyně (popř. na způsob její úhrady podle § 8 vyhlášky) totiž není sám o sobě důvodem pro odmítnutí její konečné zprávy, ale k určení správné výše odměny správkyně v rozhodnutí o konečné zprávě podle § 304 odst. 4 a 5 IZ, v němž soud prvního stupně současně určí, z jakých zdrojů bude odměna správkyně hrazena, popř. v jakém rozsahu zůstane neuhrazena. Soud prvního stupně pochybil také v tom, že se v napadeném rozhodnutí opomenul odůvodnit neschválení výše hotových výdajů účtovaných správkyní v částce 400,-Kč a pouze se omezil na citaci § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky.

Konečná zpráva správkyně byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 9.9.2015 (B-18), nicméně soud prvního stupně důsledně nepostupoval podle § 304 odst. 2 IZ, ačkoliv toto ustanovení v napadeném rozhodnutí citoval. O konečné zprávě správkyně s vyúčtováním její odměny a hotových výdajů měl účastníky řízení uvědomit taktéž tím, že ji zveřejní vyhláškou, ve které je vyrozumí o tom, že do 15 dnů od jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky. Až v případě, že by proti této zprávě nebyly podány žádné námitky, mohl by o ní soud prvního stupně rozhodnout bez nařízení jednání (§ 304 odst. 5 IZ). Avšak soud prvního stupně o konečné zprávě správkyně účastníky řízení vyhláškou neuvědomil a (předčasně) rozhodnul o jejím odmítnutí. Nedodržel zákonný postup a tím zatížil řízení vadou, která má sama o sobě za následek nesprávné rozhodnutí, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že byl-li soud prvního stupně po předložení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů správkyně toho názoru, že správkyně vypočetla svoji odměnu nesprávným způsobem, měl postupovat podle § 304 odst. 1 IZ a vést správkyni k odstranění této chyby a k předložení upravené konečné zprávy, kterou by pak zveřejnil podle § 304 odst. 2 IZ. Dodržením tohoto zákonem předvídaného postupu bude účastníkům řízení pravidelně zachována možnost uplatnit námitky proti způsobu určení výše odměny správkyně, jejichž podání (v případě, že by jim po jednání nebylo vyhověno) následně legitimuje účastníky řízení podle § 304 odst. 6 IZ též k podání odvolání proti rozhodnutí o konečné zprávě a tím i k přezkumu věcné správnosti takového rozhodnutí.

Odvolací soud proto dospěl k názoru, že napadené rozhodnutí je dílem předčasné a dílem nepřezkoumatelné.

Na základě uvedených zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud shledal odvolání důvodným (i když z jiných než správkyní tvrzených důvodů) a usnesení v napadeném rozsahu (bod I. výroku) podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. listopadu 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á ,v .r . předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková